Stát bojuje za úložiště jaderného odpadu

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bude dál vynakládat statisíce korun ze svého rozpočtu, aby dostala od šesti obcí ve vybraných lokalitách pro hlubinné úložiště jaderného odpadu povolení k dalšímu průzkumu. Už na 23. května chystá první veřejné slyšení na zámku Štiřín. Další masáže veřejného mínění budou následovat, přestože minimálně jedna z obcí veřejně deklarovala, že s dalším průzkumem nesouhlasí, a tím vlastně zkoumání v šesti vybraných lokalitách zablokovala.

,,Poznatky z jednání s obcemi shrneme a předložíme vládě. Ta rozhodne o dalším postupu prací. SÚRAO vůbec neuvažuje o vyvlastňování pozemků v lokalitách, ani to nebudeme vládě navrhovat," uvedla mluvčí SÚRAO Lucie Steinerová. S pokračováním geologického průzkumu zatím podle informací E15 předběžně souhlasila trojice obcí. Svůj souhlas však podmínily tím, že se průzkum uskuteční ve všech šesti vybraných lokalitách. Jinými slovy, že s průzkumem budou všechny obce souhlasit. To se zatím nestalo, a pokračování průzkumu je tak zablokováno.

,,Předpokládáme, že další průzkum v naší lokalitě potvrdí zásoby vody, což stavbu úložiště vyloučí," vysvětluje motivy souhlasu obce s průzkumem starosta Bohumil Peterka. Ten si kromě souhlasu všech obcí vymínil i vyšší kompenzace od státu, a to i na dobu průzkumu.

Obcím, které s průzkumem nesouhlasí, vadí především fakt, že stavba zhruba za sto miliard korun bude představovat velký zásah do krajiny. Starostové obcí se obávají, že se okolí úložiště zcela vylidní. S tím ovšem nesouhlasí Jiří Sovák ze Správy úložišť. ,,Povrchový areál úložiště bude podle našich odhadů zaměstnávat až 120 lidí, jako ostrahu, obsluhu strojů, dělnické profese i inženýry. Lze tak očekávat, že ve finální lokalitě v budoucnosti místní obyvatelé naleznou perspektivní práci a do oblasti se navíc přistěhují kvalifikovaní lidé s rodinami. Ti na sebe navážou řadu dalších služeb," tvrdí Sovák.

SÚRAO nyní čeká na výsledky základního průzkumu ve vybraných vojenských újezdech. Jestli by stát mohl postavit úložiště v některé z pětice vojenských lokalit, a vyhnout se tak složitému přesvědčování obcí, se ukáže na konci května.

V České republice vyprodukuje jaderná energetika a drobní původci přibližně 450 tun nízko- a středněaktivních odpadů ročně. Do tohoto množství spadá nejen vyhořelé jaderné palivo, ale i další odpady, kupříkladu z lékařství. Vše se zatím ukládá v úložištích Richard, Dukovany a Bratrství.

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují každoročně necelých sto tun vyhořelého jaderného paliva, které se řadí do vysokoaktivních odpadů - ročně je to v přepočtu na jednoho obyvatele necelých deset gramů.