Korálům hrozí zánik, 100 milionům lidí hlad

Nejcennější korálové útesy na světě jsou v bezprostředním nebezpečí. Do konce století útesy v jihovýchodní Asii zcela zmizí, pokud nepřijdou zásadní kroky k jejich ochraně, uvádí v nové zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF).

Oblast takzvaného Korálového trojúhelníka u břehů Indonésie, Filipín a Papuy-Nové Guineje je domovem tří čtvrtin všech druhů korálů. Srovnávají ji - co se týká biodiverzity - s amazonským pralesem.

Útesy ničí stoupající teplota moří v důsledku globálního oteplování. K němu přispívají emise skleníkových plynů.

"Dosud jsme vůbec netušili, jak rychle se ekosystém ve skutečnosti mění," řekl stanici BBC autor zprávy profesor Ove Hoegh-Guldberg z Queenslandské univerzity. Korálový trojúhelník podle něj ztratil za posledních 40 let nejméně 40 procent útesů.

Zpráva WWF nabízí pesimistický výhled.

Varuje, že pokud se do roku 2020 nesníží emise oxidu uhličitého ve vyspělém světě o 40 procent oproti hodnotám z roku 1990, odehrají se nezvratné změny. Zvýšená teplota oceánů zahubí vzácné ekosystémy. Zmizí i polovina ryb, které v nich žijí, říká zpráva, která vychází ze 300 publikovaných vědeckých studií.

Dopady změn ale pocítí i lidé. Nejméně jedna třetina ze současných 300 milionů lidí, která je závislá na obživě z moře, opustí své domovy na pobřeží, jinak bude trpět hladem.

Komerční rybolov zatím zajišťuje lidem v oblasti příjmy ve výši tří miliard dolarů. Někde se podílí na ekonomice až desetinou. Nedostatek potravy výrazně podnítí neklid ve společnosti, rozsáhlou migraci obyvatel a následnou politickou nestabilitu.

"Pokud se nestane zázrak, bude to znamenat celkovou chudobu," citovala Hoegh-Guldberga agentura Reuters. "Spolu se zaplavením pobřežních regionů to podnítí destabilizaci celých komunit."

Země v blízkém okolí brzy pocítí nápor utečenců před ekologickou katastrofou. "Austrálie najednou zjistí, že na její bránu tlučou miliony imigrantů," uvádí se ve zprávě.

Nepříznivý vývoj ekosystému překonává i pesimistická očekávání. Vědci připouštějí, že jejich zpráva je alarmující. "Bohužel taková je situace," dodávají.

Indonéský ministr životního prostředí Marwansyah Lobo Balia s tím ale nesouhlasí. Připouští, že korálů ubývá. Oteplování ale podle něj není jedinou příčinou. "Korálů neubývá jen kvůli oteplování moří, ale i kvůli znečišťování nebo rybolovu za použití trhavin," řekl novinářům.

Šéf WWF James Leape ale pokládá zprávu o stavu korálů za další podnět, aby byla přijata nová dohoda o snižování skleníkových plynů. Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012, o nové dohodě se bude jednat v prosinci v Kodani.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz