zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hutníci chtějí, aby jejich ekologické akce zaplatil stát

15.05.2009
Obecné
Hutníci chtějí, aby jejich ekologické akce zaplatil stát
Odvětvový svaz hutnictví železa (OSHŽ) chce, aby byl národní protikrizový plán, který schválila odstupující vláda Mirka Topolánka 16. února, doplněn o konkrétní pomoc hutní výrobě. Stát by např. měl dotovat ekologické akce zejména v ocelářských společnostech ArcelorMittal Ostrava, Třinecké železárny a Evraz Vítkovice Steel, které si v nejbližších třech letech vyžádají 4 miliardy Kč. Vyplývá to z námětů OSHŽ na řešení krize. Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského ale ekologické dotace do konkrétního průmyslového sektoru nejsou v souladu s pravidly EU. Ministerstvo podle něj informovalo zástupce svazu o vládních protikrizových opatřeních, která jsou zaměřena plošně, nikoli selektivně do jednotlivých sektorů průmyslu, a informoval je o možnosti získat podporu MPO v oblasti výzkumu a vývoje.

Podle OSHŽ by dotace do ekologických akcí měly být řešeny stejných způsobem jako sanace starých ekologických zátěží, stát by měl také garantovat úvěry na tyto akce. "Podpora přinese multiplikační efekt, snížení zátěže životního prostředí, udržení a zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví včetně zaměstnanosti a významný bude i přínos pro dodavatele a odběratele z dalších průmyslových odvětví," uvádí OSHŽ.

Stát by měl podle svazu dotovat ekologické investice zejména trojici největších domácích výrobců oceli, tedy v AMO, TŽ a EVS. Měl by jim prý pomoci při financování sekundárního odprášení hal oceláren, odprášení vysokých pecí a podobně. Tato ekologická opatření si podle OSHŽ v letech 2009 až 2011 vyžádají 4,1 miliardy Kč. V rámci pomoci překonání krize OSHŽ dále žádá odsunutí čistě ekologických investic nejméně o jeden až dva roky a chce rovněž odložit přijímání nových ekologických zákonů do roku 2011. Svaz také odmítá další zvyšování daní a poplatků pro oblast ekologie, energii i obecně, stejně jako přijímání ekologických zákonů či nařízení, které nepostihují všechny zdroje znečišťování, a jsou tak prý diskriminační vůči velkým průmyslovým podnikům.

Podle prezidenta OSHŽ Jiřího Ciencialy, který je i šéfem Třineckých železáren, český ocelářský průmysl přímo reprezentuje 22.000 pracovních míst a dalších 100.000 míst zprostředkovaně. Tato místa jsou v současných podmínkách v bezprostředním ohrožení, tvrdí Cienciala. "Na ocelářský průmysl jsou dlouhodobě kladeny vysoké nároky na snižování ekologické zátěže. Když se k tomu připojí permanentně se zpřísňující legislativa v EU i ČR, v době krize tak vzniká jedovatý koktejl, který snižuje konkurenceschopnost odvětví," uvedl Cienciala.

Od roku 1993 bylo během restrukturalizace odvětví hutnictví proinvestováno 54 mld. Kč na rekonstrukce a modernizace koksoven, vysokých pecí, zařízení plynulého odlévání oceli či válcovacích tratí. Dalších 28 mld. si vyžádala výstavba čistíren odpadních vod a dalších čistě ekologických zařízení. Všechny tyto peníze byly podle OSHŽ z vlastních zdrojů firem.

Na odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací těchto firem stát vyčlenil 8 mld. Kč, přičemž z této částky je dnes podle svazu vyčerpána přibližně jedna miliarda. Při zhruba srovnatelné roční produkci oceli v letech 1993 a 2007, to je asi sedm milionů tun, se například emise prachu snížily o 73 % a odpady o polovinu.
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí