Drazí vetřelci
Zavlečených druhů - ať už zvířat nebo rostlin - je v Evropě více než deset
tisíc. Odborníci na invazní druhy nedávno spočítali škody, které tito "vetřelci"
způsobí přírodě a zemědělství. Například jen ve Velké Británii náklady na
odstraňování 30 nejběžnějších druhů polních plevelů, z nichž velká část je
nepůvodních, každoročně přesahují 150 milionů eur. Nepatrní, ale všudypřítomní
členovci způsobí ročně ztrátu výnosů ve výši 2,8 miliardy eur.
Ve studii, kterou vědci publikovali v časopise Frontiers in Ecology and the
Environment, vytvořili seznam 100 invazních druhů, které působí největší škody
na ekosystémech a na jejichž likvidaci se spotřebuje nejvíce peněz.
"Jsou mezi nimi třeba berneška velká, slávička mnohotvárná, siven americký,
šťavel kozí noha nebo nutrie říční," říká Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR
v Průhonicích, který se projektu též účastnil.
Nejširší škálu škod na životním prostředí mají "na svědomí" suchozemští
obratlovci. Bezobratlí, jako jsou hmyz nebo pavouci, zase působí největší
ekonomické ztráty, zejména na lesních a zemědělských porostech.
Vědci rovněž zkoumali, proč mají vetřelci na nových územích takový úspěch a proč
se jim daří vytlačovat původní druhy.
"Nahrává jim zvýšený obsah CO2 a eutrofizace půd," říká vedoucí autorka studie
Dana Blumentaová z coloradského Agricultural Research Service. "Navíc nemají
invazní druhy na nových územích většinou přirozené nepřátele na rozdíl do druhů
původních."
Studii zveřejnil americký vědecký časopis PNAS.
Zavlečených druhů - ať už zvířat nebo rostlin - je v Evropě více než deset tisíc. Odborníci na invazní druhy nedávno spočítali škody, které tito "vetřelci" způsobí přírodě a zemědělství. Například jen ve Velké Británii náklady na odstraňování 30 nejběžnějších druhů polních plevelů, z nichž velká část je nepůvodních, každoročně přesahují 150 milionů eur. Nepatrní, ale všudypřítomní členovci způsobí ročně ztrátu výnosů ve výši 2,8 miliardy eur.
Ve studii, kterou vědci publikovali v časopise Frontiers in Ecology and the Environment, vytvořili seznam 100 invazních druhů, které působí největší škody na ekosystémech a na jejichž likvidaci se spotřebuje nejvíce peněz.
"Jsou mezi nimi třeba berneška velká, slávička mnohotvárná, siven americký, šťavel kozí noha nebo nutrie říční," říká Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, který se projektu též účastnil.
Nejširší škálu škod na životním prostředí mají "na svědomí" suchozemští obratlovci. Bezobratlí, jako jsou hmyz nebo pavouci, zase působí největší ekonomické ztráty, zejména na lesních a zemědělských porostech.
Vědci rovněž zkoumali, proč mají vetřelci na nových územích takový úspěch a proč se jim daří vytlačovat původní druhy.
"Nahrává jim zvýšený obsah CO2 a eutrofizace půd," říká vedoucí autorka studie Dana Blumentaová z coloradského Agricultural Research Service. "Navíc nemají invazní druhy na nových územích většinou přirozené nepřátele na rozdíl do druhů původních."
Studii zveřejnil americký vědecký časopis PNAS.
Ve studii, kterou vědci publikovali v časopise Frontiers in Ecology and the Environment, vytvořili seznam 100 invazních druhů, které působí největší škody na ekosystémech a na jejichž likvidaci se spotřebuje nejvíce peněz.
"Jsou mezi nimi třeba berneška velká, slávička mnohotvárná, siven americký, šťavel kozí noha nebo nutrie říční," říká Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, který se projektu též účastnil.
Nejširší škálu škod na životním prostředí mají "na svědomí" suchozemští obratlovci. Bezobratlí, jako jsou hmyz nebo pavouci, zase působí největší ekonomické ztráty, zejména na lesních a zemědělských porostech.
Vědci rovněž zkoumali, proč mají vetřelci na nových územích takový úspěch a proč se jim daří vytlačovat původní druhy.
"Nahrává jim zvýšený obsah CO2 a eutrofizace půd," říká vedoucí autorka studie Dana Blumentaová z coloradského Agricultural Research Service. "Navíc nemají invazní druhy na nových územích většinou přirozené nepřátele na rozdíl do druhů původních."
Studii zveřejnil americký vědecký časopis PNAS.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích