Na výstavišti se sešli Vodní i Mořští ředitelé zemí EU

Na veletrhu Watenvi si dali dostaveníčko Vodní ředitelé evropské sedmadvacítky. Jde o neformální schůzku všech vrcholných úředníků zodpovědných za vodní hospodářství a vodu ve svých zemích. Letošní jednání je od předešlých odlišné tím, že se poprvé na jednom místě se uskutečnilo setkání jak Vodních, tak Mořských ředitelů.
„Mořští ředitelé, kteří jsou odpovědni za vody, nemusejí být ve všech zemích být jediní, kteří jsou zodpovědní za sladké i mořské vody, ale v některých státech jsou tyto funkce oddělené,“ uvedl Vodní ředitel a Vrchní ředitel sekce ochrany vod MZe ČR Pavel Punčochář.

Setkání jsou pravidelná, letos jeho pořádání připadlo na Českou republiku vzhledem k jejímu předsednictví Evropské unii. Vstupem do společenství se Česko mimo jiné zavázalo implementovat Rámcovou směrnici o vodní politice do národní legislativy. Ta nově zavádí integrovanou vodní politiku a podporuje spolupráci členských států v oblasti zachování a zlepšení stavu vod a jejich jakosti. Rámcová směrnice vznikala v průběhu 90. let a zahrnuje péči o vodu ve všech jejich formách. V současnosti představuje nejvýznamnější legislativní nástroj v celoevropském procesu ochrany vod až do roku 2027.

„Rámcová směrnice vodní politiky platí pro sladké vody a obdobná pro mořské prostředí. Zahrnuje řadu záležitostí, které se týkají nejen rybolovu a ochrany ryb, ale i jakosti příbřežních vod. Je to důležité téma, které má zlepšit jakost vod zejména na pobřežích využívaných k rekreačním účelům. Jde především o to, aby naplňování směrnice a zejména reporting měl určitý řád a předpisy. Ty by měly být stanoveny tak, aby je mohly všechny státy splnit,“ upřesnil Punčochář.

Pro Vodní ředitele je důležité zejména propojení plánů, týkajících se zlepšení sladkovodních ekosystémů, s plány tzv. protipovodňové směrnice. „To znamená, aby došlo k tomu, na což se Česká republika již dávno připravila, i v dalších zemích společenství. Plán ČR podle směrnice vodní politiky obsahuje všechna tři témata, a to zlepšení stavů vodních ekosystémů, protipovodňová opatření a rozvoj zásobování vodou a kanalizování. To, co je trvalým motorem pro zlepšení těchto plánů, je změna klimatu,“ konstatoval vrchní ředitel.

První z opatření související právě se změnou klimatu mají být schválena do konce letošního roku. Ve druhé fázi, v časovém horizontu roku 2015, má být přijat daleko větší rozsah adaptačních opatření. „Za nejdůležitější z hlediska resortu zemědělství považujeme hájení lokalit, které by v budoucnosti mohly být využity pro akumulaci vod v přehradách. Takových lokalit je v každé zemi omezené množství, není možné nádrže stavět kdekoli. Záleží na vhodných geologických podmínkách i na prostoru, jenž umožňuje vodu akumulovat, aniž by vznikla velká škoda na majetku apod.,“ doplnil Punčochář.

Tyto lokality hodlají vodohospodáři umístit v tzv. generelu hájení lokalit povrchových vod. V současnosti o tom vedou diskusi s ministerstvem životního prostředí. Tam však panuje negativní postoj k výstavbě nových přehrad. Ochránci se domnívají, že každé nové umělé jezero ničí přirozenost vodních toků a lokalit. „Ze studií, které nyní provádějí státní podniky Povodí, je patrné, že v případě klimatických změn by se v horizontu příštích padesáti let vody nedostávalo. Například v povodí Vltavy by se to týkalo zhruba 55 procent odběratelů,“ řekl Punčochář. Podle něho je třeba tedy zvážit, zda hájení těchto lokalit je na místě. V nových nádržích by si totiž budoucí generace mohla zachytit vodu například z jarního tání či povodní,“ řekl vrchní ředitel. Například v Izraeli, kde jsou sucha a nedostatek vody běžné, platí heslo Povodeň je budoucí zdroj vody.

Grémium Vodních ředitelů je nejvyšším rozhodujícím orgánem v oblasti VODA, a svolává jej země, která právě předsedá Evropské unii. ČR je v tomto grémiu zastoupena představiteli obou ústředních vodoprávních úřadů (MŽP a MZe). Grémium schvaluje jednotlivé dokumenty a kontroluje proces implementace Rámcové směrnice v členských zemích. V loňském roce byla přijata další významná směrnice pro oblast povodňové ochrany, která si klade za cíl vyhodnotit povodňová rizika v členských zemích a přijmout potřebná opatření. Tato problematika se již v souvislosti s výskytem katastrofálních povodní v uplynulých letech dostala do centra pozornosti řady mezinárodních aktivit v různých povodích evropských řek včetně Labe, Odry a Dunaje.

Tiskové středisko BVV