zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Norové krotí krizi díky ropě

03.06.2009
Energie
Geologie
Norové krotí krizi díky ropě

Druhá nejbohatší země světa cítí jen ozvěny celosvětové recese. Spotřebitelská důvěra vzrostla na nejvyšší úroveň za více než rok.

Na stolech přístavní restaurace přistávají talíře plné specialit, těžko najít místo k sezení. Stavanger, hlavní město norského těžařského průmyslu, kypí večer životem.

Pár měsíců světové krize tady není - alespoň navenek - moc znát.

"Lidé většinou říkají, že rozhodně neprožívají komfortní situaci, opravdové problémy to ale zdaleka nejsou," říká v přestávce mezi dvěma chody Nicholas Stivang, norský diplomat.

Norsko, podle statistik druhá nejbohatší země světa v přepočtu na obyvatele - za Lucemburskem -, cítí jen ozvěny světových potíží.

Na prvních příčkách nejbohatších zemí světa donedávna doprovázel Norsko také Island, který byl první obětí krize. Obě země patřily mezi otevřené a pružné ekonomiky. Těšily se obdivu ekonomů. Je tu ale rozdíl. Island finanční krize smetla. Zato Norsko má plyn a ropu.

Ty jsou pro něj zárukou, že si lichotivé postavení ve vybrané společnosti nejbohatších zemí zachová. To nezměnil ani občasný propad cen surovin. Čerstvá ekonomická data totiž severskou zemi notně povzbudila.

Obchodníci si mnou ruce nad rostoucími tržbami. Norové už opět mají chuť otevřít peněženky, ukázaly čísla za měsíc duben. Spotřebitelská důvěra vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních 15 měsíců. Dubnový nárůst o 2,7 procentního bodu předčil dvojnásobně očekávání analytiků.

Silná koruna

"Zkraje roku to nevypadalo dobře, zákazníci nechtěli utrácet," říká Tanja Andersonová, majitelka prodejny Interior, která nabízí skandinávský nábytek v jedné z přístavních ulic. Ukazuje na elegantní stolky v pastelových barvách se jmény zákazníků. "To nejhorší už ale máme za sebou, prodej jde nahoru," soudí.

Roste důvěra v norskou měnu. Vyplatí se ji schovat.

"Nejlepší způsob, jak můžete spořit, je vsadit na norskou korunu," napsal i prestižní americký týdeník Time. Norsko je totiž stabilní zemí. Rozpočet je stále vysoce přebytkový. Mezi zeměmi, o jejichž měny je zájem, si vede norská ekonomika nejlépe. Rivalové jsou naopak velmi zranitelní.

Propad americké či britské ekonomiky dalece předčí norský odhad pro tento rok. Norská ekonomika klesla v prvním letošním čtvrtletí jen o jedno procento. Takové výsledky může zbytek Evropy (až na výjimky) jen závidět.

Také Norové sáhli po stimulačních krocích. Rozpočet to nepocítil. Norové využili ropných zisků, které směřují do fondu budoucnosti, jež má sloužit příštím generacím. "Žádná jiná země na světě nebojuje proti známkám krize tak razantně," prohlašuje sebevědomě Kristin Halvorsenová, ministryně financí.

Norové mohou povzbudit spotřebu, aniž by se zadlužovali. Nemají rozhodně důvod k panice. Nezaměstnanost sice vzrostla na 2,6 procenta. Pro Nory jsou to hrozivá čísla. Zbytek Evropy ale takové statistiky jen tiše obdivuje.

Otevřená země

Není to přitom tak dávno, třicet čtyřicet let, kdy Norsko patřilo mezi chudší kouty Evropy. "Ještě moji rodiče si pamatují časy, kdy jsme si nemohli koupit ani nejlevnější knihy," vzpomíná Tanja Andersenová.

Norský vzestup se datuje od 70. let, kdy v Severním moři začala těžba ropy a plynu. Norské dodávky zajímají i středoevropské země včetně Česka, kam putují přes Německo. Tlumí totiž závislost na ruském plynu.

Pro bližší pohled stačí hodina jízdy trajektem ze Stavangeru přes široký fjord. Brzy vidíte symbol norského bohatství, obří terminál Karsto firmy StatoilHydro, největšího norského producenta ropy i plynu. Elektrickou energii vyrábí nová plynová elektrárna.

Zařízení má být navíc díky novým technologiím, umožňujícím uložení plynu CO2 pod hladinou moře, vysoce čistě ekologické. Po vyrobené energii nezůstane žádný odpad.

To vše je zatím prodělečné, ale bohaté Norsko si to může dovolit. Patří mezi menší otevřené ekonomiky, které se s krizí dobře vyrovnaly.

Pružní hráči

Severská země se svými 4,6 milionu obyvatel, se řadí mezi menší státy, kterým se daří úspěšně čelit globální krizi. Mezinárodní ústav ve švýcarském Lausanne, který pravidelně hodnotí nejvíc konkurenceschopné ekonomiky světa, na svém posledním seznamu zařadil na prvních šest míst tři severské státy - Dánsko na prvním, Norsko na třetím a Švédsko na šestém místě.

"Malé ekonomiky jsou mnohem lépe připraveny na horší časy," míní norský ekonom Erik Bruce, který se podílí na hodnocení zemí. Menší severské země jsou mnohem opatrnější ve svých výdajích. Disponují stabilním podnikatelským prostředím, vyhýbají se jim politické krize. "Jsou mnohem lépe připraveny pohotově využít ekonomického zotavení, jakmile se dostaví," uvedl Bruce.

Od našeho zvláštního zpravodaje z Norska
AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
29
11. 2017
29-30.11.2017 - Konference
Salzburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí