Ekologická kosmetika přitahuje zákazníky i reklamu
Jahody, levandule, rozmarýn, kakaové máslo, ovesné mléko nebo med v přírodní
kvalitě nabízí ve svých produktech výrobci kosmetiky označované jako ekologická.
Podobně jako u potravin se stále více prosazují kosmetické výrobky bez
chemických přísad. Podle výrobců nejen voní, ale také pomáhají. Navíc prý šetří
zvířata i přírodu. Odborníci však varují před přílišným nadšením z prostředků
označovaných jako "přírodní". Mnohdy jde pouze o reklamní trik.
"V kosmetice se stále víc používají přírodní látky. Je to ale také obrovská
součást reklamy. Názvy jako ´ekologický´ a ´přírodní´ zvyšují hodnotu produktu.
Kosmetika s tím umí velmi dobře pracovat," řekl ČTK Petr Lukeš z Asociace
vizážistů a stylistů ČR. Podle něj je zřejmá snaha vyrábět kosmetiku, která
příliš nezatěžuje životní prostředí. Tento přístup ale prý firmy měly i v
minulosti. "Jako nový reklamní prostředek se osvědčilo označit tuto kosmetiku
jako ekologickou," řekl.
Jako vanilková fontána prý může působit šumivá koule z přírodního vanilkového
extraktu s tišícím dotekem santalového dřeva a náznakem karamelu. Požitek
slibuje také masážní olej [https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly] s
využitím vanilkové silice smíchané s přírodními rozpustnými másly. Znalci si
libují v tuhých parfémech z přírodního máslového základu, které voní jako
cukrárna plná karamelů, a tělo potěší i peelingové přípravky z cukru, čerstvého
zázvoru, fenyklu a levandulového oleje.
V sortimentu ekokosmetiky nechybějí mýdla, šampony, kondicionéry, tělová mléka,
pudry, masážní oleje, pleťové krémy, masky, deodoranty nebo vlasové přípravky.
Podle tvrzení jednoho z výrobců je v jahodovém sprchovém gelu hlavní ingrediencí
nálev ze skutečných jahod, v ovocném šamponu nechybí čerstvá šťáva z ananasu a
přípravky pro čištění pleti obsahují mleté mandle, květy levandule nebo mořské
řasy.
Za přednost ekologické kosmetiky výrobci mnohdy označují skutečnost, že jde o
produkty, které nejsou testovány na zvířatech. Problém mnoha kosmetických
výrobků je však podle dermatoložky Jany Hercogové z pražské Fakultní nemocnice
Na Bulovce v tom, že nejsou testovány vůbec. Nelze tak podle ní hodnotit, zda je
pro lidský organismus vhodnější kosmetika přírodní, nebo vytvořená na chemické
bázi.
"Záleží na konkrétní molekule a produktu. Kosmetika je látka, která působí pouze
po dobu, kdy je používána. Když se vysadí, přestane fungovat," řekla ČTK. Podle
ní některé kosmetické firmy nechtějí absolvovat postup, který je nezbytný při
výrobě léků, aby se zjistilo, jak je výrobek účinný. "Tvrdí pouze, že neškodí,"
uvedla. Upozornila zároveň, že kosmetika musí obsahovat konzervační látky, pokud
není určena k rychlé spotřebě. "Pokud jakákoli věc se nespotřebuje do měsíce a
není v lednici, prakticky vždy obsahuje konzervační látky," uvedla.
Podle Lukeše pojem ekologická kosmetika dosud není striktně vymezen. "Jsou
výrobci, kteří takovou kosmetiku pojmou jako zcela přírodní, tedy bez
konzervačních přísad. Mohou ale také používat přírodní konzervanty, jako u
olejové kosmetiky, které prodlužují životnost produktu. Vyloučeno ale není ani
použití chemických konzervantů," vysvětlil.
Přírodní kosmetika se podle Lukeše snaží vycházet z tradičních látek, které
prakticky nevyžadují testování. "Může to být například výtažek z jojobového
oleje, který se používá mnoho let. Je o něm známo, že neškodí a dá se z něj
udělat velmi dobrá kosmetika, aniž by musela procházet testováním na zvířatech,"
řekl.
Podle odborníků by nicméně bylo chybné očekávat od takzvaných přírodních
přípravků zázračný nebo léčivý efekt. "Už v tradičním bylinkářství měla mast z
nějaké bylinky léčivé účinky, přestože to formálně léčivo nebylo. Spousta látek
může mít léčivé účinky, avšak otázkou je, zda je jich v přípravku dostatek,"
uvedl Lukeš. Upozornil zároveň, že i výtažek z bylin nebo esenciální olej
[https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly] může způsobit alergii, stejně jako
chemické látky.
Jahody, levandule, rozmarýn, kakaové máslo, ovesné mléko nebo med v přírodní kvalitě nabízí ve svých produktech výrobci kosmetiky označované jako ekologická. Podobně jako u potravin se stále více prosazují kosmetické výrobky bez chemických přísad. Podle výrobců nejen voní, ale také pomáhají. Navíc prý šetří zvířata i přírodu. Odborníci však varují před přílišným nadšením z prostředků označovaných jako "přírodní". Mnohdy jde pouze o reklamní trik. "V kosmetice se stále víc používají přírodní látky. Je to ale také obrovská součást reklamy. Názvy jako ´ekologický´ a ´přírodní´ zvyšují hodnotu produktu. Kosmetika s tím umí velmi dobře pracovat," řekl ČTK Petr Lukeš z Asociace vizážistů a stylistů ČR. Podle něj je zřejmá snaha vyrábět kosmetiku, která příliš nezatěžuje životní prostředí. Tento přístup ale prý firmy měly i v minulosti. "Jako nový reklamní prostředek se osvědčilo označit tuto kosmetiku jako ekologickou," řekl. Jako vanilková fontána prý může působit šumivá koule z přírodního vanilkového extraktu s tišícím dotekem santalového dřeva a náznakem karamelu. Požitek slibuje také masážní olej s využitím vanilkové silice smíchané s přírodními rozpustnými másly. Znalci si libují v tuhých parfémech z přírodního máslového základu, které voní jako cukrárna plná karamelů, a tělo potěší i peelingové přípravky z cukru, čerstvého zázvoru, fenyklu a levandulového oleje. V sortimentu ekokosmetiky nechybějí mýdla, šampony, kondicionéry, tělová mléka, pudry, masážní oleje, pleťové krémy, masky, deodoranty nebo vlasové přípravky. Podle tvrzení jednoho z výrobců je v jahodovém sprchovém gelu hlavní ingrediencí nálev ze skutečných jahod, v ovocném šamponu nechybí čerstvá šťáva z ananasu a přípravky pro čištění pleti obsahují mleté mandle, květy levandule nebo mořské řasy. Za přednost ekologické kosmetiky výrobci mnohdy označují skutečnost, že jde o produkty, které nejsou testovány na zvířatech. Problém mnoha kosmetických výrobků je však podle dermatoložky Jany Hercogové z pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce v tom, že nejsou testovány vůbec. Nelze tak podle ní hodnotit, zda je pro lidský organismus vhodnější kosmetika přírodní, nebo vytvořená na chemické bázi. "Záleží na konkrétní molekule a produktu. Kosmetika je látka, která působí pouze po dobu, kdy je používána. Když se vysadí, přestane fungovat," řekla ČTK. Podle ní některé kosmetické firmy nechtějí absolvovat postup, který je nezbytný při výrobě léků, aby se zjistilo, jak je výrobek účinný. "Tvrdí pouze, že neškodí," uvedla. Upozornila zároveň, že kosmetika musí obsahovat konzervační látky, pokud není určena k rychlé spotřebě. "Pokud jakákoli věc se nespotřebuje do měsíce a není v lednici, prakticky vždy obsahuje konzervační látky," uvedla. Podle Lukeše pojem ekologická kosmetika dosud není striktně vymezen. "Jsou výrobci, kteří takovou kosmetiku pojmou jako zcela přírodní, tedy bez konzervačních přísad. Mohou ale také používat přírodní konzervanty, jako u olejové kosmetiky, které prodlužují životnost produktu. Vyloučeno ale není ani použití chemických konzervantů," vysvětlil. Přírodní kosmetika se podle Lukeše snaží vycházet z tradičních látek, které prakticky nevyžadují testování. "Může to být například výtažek z jojobového oleje, který se používá mnoho let. Je o něm známo, že neškodí a dá se z něj udělat velmi dobrá kosmetika, aniž by musela procházet testováním na zvířatech," řekl. Podle odborníků by nicméně bylo chybné očekávat od takzvaných přírodních přípravků zázračný nebo léčivý efekt. "Už v tradičním bylinkářství měla mast z nějaké bylinky léčivé účinky, přestože to formálně léčivo nebylo. Spousta látek může mít léčivé účinky, avšak otázkou je, zda je jich v přípravku dostatek," uvedl Lukeš. Upozornil zároveň, že i výtažek z bylin nebo esenciální olej může způsobit alergii, stejně jako chemické látky.