Proti rychlé povodni není obrana

Podle expertů proti bleskovým povodním nezabírají ani zábrany, ani lepší úprava krajiny.
reklama TagyTýden špatného počasí a deště možná zachránil na jihu Čech lidské životy. Povodeň Jihočechy nezaskočila tolik jako obyvatele na severní Moravě, kde kvůli rychlému přívalu vody zemřelo třináct lidí.

Hydrologové totiž už několik dní varovali před zvýšenými hladinami jihočeských toků. "Věděli jsme, že povodí na jihu Čech je už hodně nasycené. A myslím si, že naše výstrahy psychologicky zapůsobily i na místní obyvatele, a proto ty následky na lidských životech nejsou tak katastrofální, jako byly na severní Moravě," řekl HN hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Libor Elleder.

Kdy a kde nevíme

V případě současných bleskových povodní je skutečně smysl varování spíše psychologický. Meteorologové totiž sice dokážou předpovědět přívalové deště. Kde přesně a v jakém množství srážky spadnou, ale říci neumí.

"Stačí padesát až sedmdesát milimetrů srážek. A když spadnou na malé území během několika minut nebo hodin, způsobí to takovéhle povodně," vysvětluje šéf úseku vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavel Punčochář. A to je právě to, co se v posledních dnech děje. Na jihu Čech napršelo přes noc na neděli padesát milimetrů srážek, na severní Moravě spadlo na konci minulého týdne za dvě hodiny kolem osmdesáti litrů na jeden čtvereční metr.

Za zhoršení můžou lidé

Určit místa, kde by se měli lidé takzvaných bleskových povodní obávat, tedy podle odborníků nelze. "Není to vázáno na některé konkrétní lokality a dokonce ani třeba na hory, kde by to způsobovaly prudké svahy. To ukazují i ty dva poslední případy," říká náměstek hydrologického úseku ČHMÚ Jan Kubát.

Dalším specifikem bleskových povodní je to, že jim podle odborníků prakticky nelze zabránit. Kvůli rychlosti, s jakou přívalová vlna přichází, nepomohou protipovodňové zábrany. A selhává i prevence v podobě lepší úpravy krajiny. Vody je zkrátka při bleskové povodni tolik, že ji krajina nedokáže vstřebat ani při lepší orbě nebo větším množstvím mezí v polích. "Při těch srážkách, jaké byly třeba na severní Moravě, by ta povodeň byla v každém případě. I kdyby údržba krajiny byla mnohem dokonalejší, než je teď," říká hydrolog Elleder.

Zároveň ale přiznává, že člověk může následky povodní někdy výrazně zhoršit. "Například v jedné obci na Blanensku v roce 2002 se vylil potok na náves, protože jeho část v obci svedli do trubek, které se ale ucpaly. A utopila se kvůli tomu žena, kterou strhl ten proud," vzpomíná Elleder. Právě zanešené nebo zúžené koryto je i podle Punčocháře z ministerstva zemědělství jednou z nejhorších věcí, která může povodním napomoci. Víc rad ovšem odborníci proti takzvaným bleskovým povodním nenabízí. "Vybudovat proti tomu nějaké technické opatření podle mě nelze," dodává hydrolog Elleder