Za pády stromů může i nešetrné provádění výkopů

PRAHA – Při opravách silnic či chodníků, výstavbě budov, pokládání inženýrských sítí a dalších zemních pracích ve městě mnohdy dochází k poškození kořenového systému stromů. Zatímco stavebníci se už naučili bedněním chránit kmeny, pro kořeny to zatím neplatí (1). Ty pak snadno podléhají nákazám, což může mít za následek narušení stability stromu končící někdy i jeho nebezpečným pádem. Narušení kořenů při výkopech mohlo být i příčinou tragického pádu stromu ve Zlíně. Nedávno se z podobných důvodů zřítily také stromy v pražské Terronské ulici.

„Státní technická norma specifikuje, jaká opatření mají provádět stavební firmy při výkopech, aby nepoškodily žádnou část stromu (2). Nad dodržováním normy by měly bdít odbory životního prostředí a stavební úřady. V praxi však nedostatečná či zcela chybějící kontrola provádění staveb vede  k tomu, že stromy trpí,“ uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková. Podle Arniky by měl být odkaz na technickou normu součástí každého povolení k provádění staveb, úředníci na to ale mnohdy nedbají. Firmám pak ignorování ochranných pravidel umožní ušetřit peníze.

Česká inspekce životního prostředí řešila jen v minulém roce osmnáct případů (3) vážného poškození stromů při provádění staveb na různých místech republiky. Celková výše uložených pokut dosáhla téměř dvou milionů korun. Nejvážnějším případem posledních let bylo zničení jedné z nejkvalitnějších pražských alejí v Katusické ulici (4) v pražské městské části Kbely. V současné době inspekce řeší podobný případ zničeného stromořadí v Terronské ulici (5) v Praze 6.

Nejtragičtějším případem za poslední roky byl pád stromu ve Zlíně v lednu 2009, který zabil dvě děti a zranil několik dalších lidí. Podle dostupných informací byly v těsné blízkosti kmene zříceného pajasanu v minulosti prováděny výkopové práce a při pozdějším ohledání se ukázalo, že pod kořeny stromu byla umístěna betonová deska. To mělo za následek rozsáhlé poškození kořenového systému a uhnití větší části kotevních kořenů. Přestože strom na první pohled nemusel vypadat nebezpečně, stál už vlastně jen silou vůle.

Poškození kořenů je zrádné. Zatímco nešetrné ořezání větví stromu nebo usychání listů je na první pohled nápadné, pod zem nikdo nevidí. Kořeny jsou přitom velmi citlivé a i menší poranění může způsobit infekci houbovou chorobou a hnilobu. Strom může spadnout až několik let poté, co byl nešetrnou stavbou poškozen. Pak může být obtížné prokázat, kdo havárii zavinil a vyvodit z toho důsledky.

Podle Arniky by bylo řešením uvádění státní technické normy jako závazné a právně vymahatelné podmínky vydávaných stavebních povolení. To je v pravomoci stavebních úřadů. Pracovníci stavebních úřadů a odborů životního prostředí by pak měli namátkově kontrolovat, zda firmy při výkopech normu dodržují.

„Stavbaři si mnohdy zjednodušují práci. Výkopy v blízkosti stromů je nutné provádět ručně, což je drahé. Bagr je levnější, ale zničí kořeny stromů. Problémem je také nízké povědomí pracovníků stavebních firem o fyziologii stromů a vlastnostech kořenového systému,“ říká mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Jak ukazuje případ Zlína, může to však mít tragické následky. Poškozování kořenů stromů při výkopech bychom neměli přehlížet,“ dodala mluvčí.

Poznámky:

(1) Osmero nejčastějších prohřešků stavebníků vůči stromům

1.      Výkopy nebo stavby se provádějí v těsné blízkosti stromů

2.      Tyto výkopy jsou navíc prováděny těžkou technikou namísto ručně

3.      Dochází k záměrnému usekání kořenů

4.      Kořeny poškodí pojezd těžké techniky – buď mechanicky nebo zhutněním půdy

5.      Dojde k odebrání zeminy z kořenového prostoru nebo naopak k zavážce kořenů

6.      Stavební jáma je odkrytá neúměrně dlouho a kořeny trpí suchem a změnami teploty

7.      Nová stavba je umístěna příliš blízko stromům a naruší režim spodní vody

8.      Úprava terénu (např. asfaltový povrch) zhorší zásobování kořenů vodou

(2) Co říká státní norma o ochraně stromů při provádění staveb

1. Strom nebo vegetační plocha má být chráněna min. 1,8 m vysokým plotem po obvodu celé kořenové zóny. (Kořenová zóna je plocha půdy pod korunou o průměru 1,5 až 5 metrů, podle druhu a velikosti dřeviny.)
2. V kořenovém prostoru nesmí být půda odkopávána, nesmí v ní být hloubeny rýhy, koryta a stavební jámy.
3. V kořenové zóně se nemá provádět žádná navážka materiálu.
4. Kořenový prostor nesmí být zatěžován soustavným pojížděním, odstavováním strojů a skladováním materiálu.
5. V kořenové zóně nemají být zřizovány základy staveb.

Zdroj: Státní norma ČSN DIN 18 90 Ochrana stromů při stavebních činnostech

Zákony upravující pravidla pro provádění staveb v blízkosti stromů

§  zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb.

§  zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

§  státní norma ČSN DIN 18 915 Práce s půdou

§  státní norma ČSN DIN 18 90 Ochrana stromů, porostu a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech

§  státní norma ČSN 73 3050 Zemní práce včetně doplňků

§  státní norma ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

Zásady ochrany stromů na staveništi zpracovala také Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu: zde

Z celkem 26 zde uvedených případů se 5 viníků proti udělení pokut odvolalo. Ministerstvo životního prostředí ČR však vyměřené pokuty potvrdilo. Celkem tak ČIŽP udělila pravomocné pokuty ve výši 1 880 000 korun.
Zdroj: Česká inspekce životního prostředí

(4) Za Katusickou milionová pokuta

K jednomu z nejvážnějších případů poškození stromů při provádění stavby za poslední roky došlo v zimě 2008 v Katusické ulici v Praze – Kbelích. Celkem 52 lip tvořících oboustrannou alej mělo ustoupit rekonstrukci ulice, kterou povolil Úřad městské části Praha 19 na počátku dubna 2005. Jako důvody kácení mimořádně hodnotné aleje se uváděly „celková nevhodnost těchto dřevin v těsné bytové zástavbě znásobená neodborným ošetřováním v minulosti, dále kolize s vedením veřejného osvětlení, nadzvedávání chodníků a vozovky a záměr rekonstrukce celé ulice Katusické“.

Neoprávněnost těchto důvodů potvrdil např. znalecký posudek dodatečně opatřený Magistrátem hl. m. Prahy, v němž se uvádí, že „estetický a urbanistický význam aleje byl doposud zcela mimořádný, jednalo se o jednu z nejkvalitnějších alejí v Praze“, „odstup stromů od domů byl dokonce luxusní“, „odmítám kritiku sponu aleje – 7,5 až 8 m byla vzdálenost v době vysazování běžně používaná“, „výrazně negativní ovlivňování světelných poměrů v bytech je krajně nepravděpodobné“.

Česká inspekce životního prostředí kácení zastavila předběžným opatřením a povolení ke kácení napadla podnětem k přezkoumání jeho zákonnosti. Ministerstvo životního prostředí se ztotožnilo s názorem inspekce, její rozhodnutí potvrdilo a povolení ke kácení zrušilo.

Nakonec ovšem příběh lip v Katusické ulici dopadl spíše špatně, protože stavební práce byly prováděny bez ohledu na stromy, došlo k poškození jejich kořenových systémů a 29 lip muselo být z důvodu poškození nakonec pokáceno. Inspekce za poškození dřevin uložila nejvyšší možnou pokutu ve výši jednoho milionu korun.

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí

(5) Firma podkopala stromy, ty spadly

Příkladem ukázkově špatného provádění zemních prací je probíhající rekonstrukce Terronské ulice v Praze 6. Společnost Čermák a Hrachovec, a.s. zde provádí část rekonstrukce vozovky a chodníků, přičemž hlavním záměrem je navýšení počtu parkovacích státní pro automobily. Ulici lemuje souvislá alej lip stříbrných, vysazená původně ve 20. letech minulého století současně s výstavbou činžovních domů. Část stromů v aleji je ještě původních a dosahují značného vzrůstu.

Původní nekvalitní projekt navrhoval dláždění parkovacích státní pro automobily v těsné blízkosti kmenů vzrostlých stromů. Výkopy byly navíc prováděny necitlivě, v důsledku čehož došlo k poškození kořenového systému strom – v květnu letošního roku jeden z velkých stromů padl a strhl s sebou další. Třetí strom byl z bezpečnostních důvodů pokácen na základě odborného posudku.

Pochybení stavební firmy potvrdila také Česká inspekce životního prostředí, která na podnět Arniky v této věci napsala: „Při rekonstrukci vozovky a přilehlých chodníků došlo k poškození dřevin rodu Tilia. Tímto jednáním zhotovitel stavebních prací jednoznačně porušil zákaz uvedený v § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), neboť v rámci úpravy terénu se přiblížil ke stromům do takové vzdálenosti, že přesekal kotevní kořeny těchto stromů a silně poškodil celý kořenový bal. U takto poškozených dřevin pak došlo zákonitě k destabilizaci, což přispělo k jejich pádu. Ačkoliv odbor dopravy a životního prostředí Úřadu městské části Praha 6 o devastaci dřevin věděl již po pádu první ze tří dřevin, práce pokračovaly a v jejich průběhu došlo ke stejnému poškození dalších dřevin.“

Stavební práce byly pozastaveny a v současné době je již zpracován projekt, schválený dotčenými orgány, podle kterého investor přijal několik opatření. Dojde například ke zúžení průjezdné šířky vozovky ve prospěch zvětšení rabátek okolo stromů z původních 140x140 cm na 250x250 cm, zemní práce v okolí stromu budou prováděny pouze ručně a po odkrytí kořenů budou kořenové systémy posouzeny znalcem a dále bude postupováno podle jeho doporučení. V souvislosti s poškozením stromů vede řízení orgán ochrany přírody Městské části Praha 6.

V polovině letošního dubna řešila jihlavská pobočka sdružení Arnika velmi vážné poškození kořenového talíře vzrostlého jasanu ztepilého, rostoucího v jihlavských Mahlerových sadech. Poškození stromu potvrdil odbor životního prostředí Magistrátu města Jihlavy. Jak ukázalo šetření případu, poškození bylo způsobeno výkopem vedeným ve vzdálenosti menší než jeden metr od kmene stromu a hlubokým zhruba dva metry, a dále celkovým odstraněním travního drnu v okolí stromu do hloubky přibližně 30 centimetrů. Jihlavský magistrát rozhodl, že jako opatření k nápravě musí provinilá firma začistit poškozené kořeny, zasypat výkop kvalitní zeminou a zajistit bednění kolem stromu.

Další informace:

Co může udělat člověk, je-li svědkem poškozování stromů při provádění staveb nebo výkopů?

Důležité je okamžité pořízení dokumentace poškození, ať už fotoaparátem nebo mobilním telefonem. Zákon a technické normy zakazují narušování kořenů stromů, poškozování kmenů a narušování stability dřeviny. Podnět k zahájení šetření včetně přesného popisu události a fotografií je vhodné zaslat České inspekci životního prostředí.

Kontakty: www.cizp.cz, bezplatná linka Inspekce pro podněty veřejnosti: 800 011 011