Velká voda v roce 1890 rozbořila Karlův most
Jednou z největších pohrom, které zažila Praha v průběhu 19. století, bylo poboření Karlova mostu.
reklama TagyV roce 1890 ještě neexistoval automobilismus, masové vypouštění skleníkových plynů ani globální oteplování - přesto se na počátku září vytvořila meteorologická situace téměř stejná jako při katastrofálních povodních roku 2002. Do střední Evropy od jihu dorazila tlaková níže, která vytvořila výrazné frontální rozhraní, jehož mimořádně vydatné srážky spadly především na jihu a ve střední části Čech. Jihočeské řeky se rychle rozvodnily, na dolním toku Berounky začala vznikat velká jezera.
3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní začala blížící se povodňovou vlnu oznamovat výstražná dělostřelba z Vyšehradu. Krátce nato v Praze průtok překročil 4000 krychlových metrů vody za vteřinu. Pro srovnání: během katastrofální srpnové povodně v roce 2002 dosáhl 5000 krychlových metrů. Pro Karlův most však nebyla osudná ani tak samotná voda, jako spíše utržené vory, plovárny, trosky staveb smetených řekou a naplavené dřevo.
Před oblouky se z nich vytvořila bariéra, která hladinu ještě zvedla a působila na mostní těleso obrovským tlakem. Ten protrhl tři oblouky a vyvrátil dva pilíře. "Mimo požár Národního divadla nezažila Praha událost, která by obyvatelstvo tolik ohromila, jako zkáza Karlova mostu," psal tehdejší tisk.
BRADÁČ
„Když voda k Bradáčovým vousům posahuje, tu ona Pražanům až po krk jde, a když Bradáčovi do huby teče, tu je z bytu vyhání.“ Říkanka k plastice pocházející z Juditina mostu (dnes ve zdi nábřeží u Karlova mostu) varuje Pražany před povodní.