Šanci na přežití v přírodě mají tygrům dát chovné farmy
Ženeva – Chov tygrů s cílem legálně prodávat jejich velmi vyhledávané kožešiny, kosti a orgány by mohl vyřešit neúprosné snižování výskytu těchto šelem v divoké přírodě.
S touto myšlenkou přišli podle agentury AFP někteří experti na nedávné konferenci v Ženevě.
Tygři jsou ohrožováni nejen urbanizací, která je připravuje o jejich přirozené životní prostředí, ale také pytláctvím. To od zákazu zabíjení tygrů pro obchodní účely uspokojuje nezměněnou poptávku po jejich kožešině a některých orgánech, především ze strany tradiční čínské medicíny.
„Obchod s tygřími orgány a kožešinami je zakázán v celém světě od konce 90. let, ale někteří experti se ptají, zda je to správný přístup. Vzhledem k tomu, že tygři mohou být snadno chováni v zajetí, soudí, že by bylo možné zřídit ´tygří farmy´ s cílem uspokojit tuto poptávku,“ sdělil mluvčí organizace CITES, která při OSN dohlíží na ochranu ohrožených druhů.
Například Hank Jenkins, který vedl jeden z výborů CITES, usoudil, že řešit problém se snižováním počtu tygrů v divoké přírodě není možné prohibicí. Přes veškeré zákazy a omezení se v Asii podle organizace snížil počet tygrů v Asii z původních až 100 000 na dnešních asi 400.
Jenkins poukázal na to, že například chov krokodýlů umožnil zachránit druhy, které byly vyhledávány pro jejich kůži. Připustil některé problémy s tímto záměrem u tygrů, ale odmítl argument Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a dalších oponentů projektu, že chov tygrů by naopak zvýšil poptávku a pytláctví šelem v džungli.
Diskuse proběhla začátkem měsíce na okraj zasedání CITES, která se řídí celosvětovou Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) z roku 1973, k níž se Česká republika připojila v roce 1992. Na seznamu CITES je více než 33 000 rostlinných a živočišných druhů, s nimiž je obchodování regulováno.