Odborníci budou mapovat přírodu v kraji

Výskyt rostlin a živočichů v Moravskoslezském kraji a jeho chráněných oblastech zmapuje nový informační systém. Pro ochranu přírody ho bude moci od roku 2011 využívat veřejná správa, později také odborná i laická veřejnost. 

V Beskydech bude třeba botaniky zajímat hořeček žlutavý. V Česku je na pokraji vyhynutí, protože teď už roste právě jen v jednom moravskoslezském údolí. Rostlina má navíc dvouletý vývojový cyklus.

"Takže stačí, aby bylo nějaké delší období nevhodně obhospodařováno a rostlinka nepřežije, semínka v půdě potom nevyklíčí, neobjeví se nové. A součástí toho projektu je zjistit v historických údajích, kde se vyskytoval, co se tam vlastně událo, proč zmizel, co můžeme udělat, abychom mu pomohli," vysvětluje vedoucí CHKO Beskydy František Jaskula.

Stejně budou přírodovědci postupovat i u některých živočichů anebo invazivních druhů, které vytlačují ty pro českou krajinu původní. V některých lokalitách budou počítat i turisty - například v Jeseníkách v okolí Pradědu.

"Můžeme vidět, jaké množství návštěvníků například působí jaké škody na stezkách. A také, když budeme vědět, že tam je skutečně velké množství návštěvníků, tak tam můžeme upřít své síly, abychom ty lokality více chránili a více pečovali o infrastrukturu," upřesňuje šéf Správy CHKO Jeseníky Jan Halfar.

Průzkum v Moravskoslezském kraji je unikátní hlavně v tom, že se týká tak rozsáhlého území, a že se do něj zapojí všechny instituce, které se v regionu o přírodu starají. Ty zároveň rozhodovaly také o tom, na co se odborníci v terénu mají zaměřit.

"Průzkum by měl trvat dvanáct měsíců právě z toho důvodu, ať je zachycen průběh celého roku v přírodě, to znamená někdy do září 2010," dodává vedoucí krajského odboru životního prostředí Tomáš Kotyza.

Součástí projektu je nejen vypracování metodiky, ale také konkrétní průzkumy v terénu závislé na ročních obdobích. Odborníci budou sledovat například ptactvo v přírodní památce Hradní vrch Hukvaldy či výskyt rorýsů a jestřábů na území celého kraje.

Úřad za monitoring zaplatí 10 milionů korun. Náklady z 85 procent pokryje dotace z takzvaných norských fondů. Údaje od botaniků a zoologů z terénu se poté budou zpracovávat i do speciálního systému, který má být odborníkům dostupný na internetu.