zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

I. zpráva z průběhu vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity na souostroví Svalbard

26.07.2009
Příroda
I. zpráva z průběhu vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity na souostroví Svalbard
Po zprovoznění stanice a malého člunu byl zahájen letošní vědecký program expedice.

První část III. arktické vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která odcestovala 29. června, se po příletu do Longyearbyenu (správní centrum souostroví Svalbard) přesunula na naší základnu do severní části zátoky Billefjorden. Tuto část expedice tvoří botanikové z Jihočeské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., a klimatologové a rostlinní fyziologové z brněnské Masarykovy univerzity.

Po zprovoznění stanice a malého člunu byl zahájen letošní vědecký program expedice. Oleksii Redchenko pokračuje v průzkumu lišejníků zájmového území. Při této práci se mu podařilo nalézt pro Svalbard nový druh lišejníku (Dirina sp.). Tento druh se vyskytuje především v teplejších oblastech mírného pásma včetně středomoří. Klimatolog Kamil Láska zkontroloval technický stav čtyř automatických meteorologických stanic a převedl naměřená celoroční data do počítače. Hlavní meteorologickou stanici zmodernizoval a rozšířil o měření dalších klimatických parametrů. Rostlinný fyziolog Miloš Barták založil dlouhodobá měření denních chodů fotosyntézy (pomocí fluorescenčních metod) u třech druhů cévnatých rostlin (Vrba polární, Silenka bezlodyžná a Dryádka osmiplátečná) zdejší tundry.

Nejnáročnější část letošní expedice začala transportem a sestavením tří otevřených komor (open top chambers) a drátěných klecí do oblasti severovýchodní části zátoky Petunia, kde se nachází tzv. kopečková tundra. Podmáčená kopečková tundra je tvořena nejproduktivnějšími rostlinnými společenstvy zdejší tundry. Rostlinná společenstva se skládají především z mechů, mezi kterými se v menší míře vyskytují různé cévnaté rostliny (vrby, přesličky, lomikámeny a další). Mezi kopečky v mělkých kalužinách vytváří mohutné kolonie cyanobakterie Nostoc sp. Náš experiment je zaměřen na případnou reakci tohoto společenstva na mírné oteplení. V otevřených sklenících je zvýšená teplota, v porovnání s okolní tundrou, o 2 až 3°C. V arktické oblasti se očekává v blízké budoucnosti takovéto zvýšení teploty. Počáteční stav těchto společenstev včetně složení půdy je analyzován celou řadou metod ve spolupráci s kolegy z Jihočeské univerzity a z ústavů Akademie věd. Například Tomáš Hájek měří rychlost růstu a následného rozkladu mechorostů, rychlost růstu a fixaci vzdušného dusíku sinicemi (Nostoc sp.) zase měří Josef Elster. V otevřených sklenících a kontrolách (drátěné klece) současně monitorujeme teplotu a vlhkost. Tyto hodnoty jsou automaticky zaznamenávány v datalogeru. V drátěných klecích (kontrolní stanoviště) provádíme všechna měření stejně jako v otevřených sklenících. Drátěné klece chrání studované společenstvo před pastvou sobů. Dva sobí junioři vytvářeli diváckou kulisu již v průběhu instalace experimentu.

20. července se brněnská část expedice vrátila domů a přijíždí další jihočeští botanikové a zoologové.    

doc. Ing. Josef Elster, CSc., arktická stanice Jihočeské univerzity Petunia, 18. července 2009

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí