Projekt revitalizace rašelinišť směřuje k obnově původního ekosystému

Memorandum o podpoře projektu Revitalizace rašelinišť v Krušných horách při oficiálním zahájení dnes podepsal náměstek hejtmanky Ústeckého kraje Arno Fišera. Projekt revitalizace rašelinišť směřuje k obnově původního ekosystému.

Ve středu 22. července 2009 se v zasedací místnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje uskutečnilo slavnostní podepsání memoranda o podpoře projektu Revitalizace rašelinišť v Krušných horách. Slavnostního oficiálního zahájení se účastnili náměstek hejtmanky Ústeckého kraje Arno Fišera, ředitel Daphne ČR - Institutu aplikované ekologie Jan Dušek, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pojer a jednatel RWE Transgas Net Jan Nehoda. "Ekosystém Krušných hor je na mnoha místech výrazně poškozený. Lidé v minulosti nevhodným hospodařením, odvodněním a výsadbou nepůvodních dřevin uměle zasahovali do přirozeného vývoje rašelinišť," říká Jan Dušek, ředitel Daphne ČR - Institutu aplikované ekologie. "Revitalizaci tohoto území plánujeme několik let. Nyní máme díky finanční podpoře společnosti RWE Transgas Net jistotu, že bude možné alespoň na některých místech navrátit zdejšímu ekosystému původní podobu," dodal Jan Dušek.

Všechna tři rašeliniště se nacházejí v ptačí oblasti Východní Krušné hory. Smyslem připravovaných opatření je také zlepšení podmínek biotopu tetřívka obecného, jenž je předmětem ochrany této ptačí oblasti. Plochy jsou zároveň zahrnuty do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarského výboru.

Pro realizaci revitalizačních opatření byla vybrána rašeliniště s vysokou šancí na opětovnou obnovu významných funkcí ekosystému. Tyto plochy se nehodí k primární produkci dřeva, prioritní jsou zde jiné funkce lesa. Nedochází tedy ke konfliktu s ekonomickými zájmy hospodařících lesních subjektů. Státní podnik Lesy České republiky, na jehož pozemcích je projekt lokalizován, s projektem souhlasí.

Cíle projektu
Zvýšení retenční schopnosti krajiny.
Zvýšení povědomí o potřebě všestranné ochrany rašelinišť jako klíčových míst pro udržení přirozeného vodního režimu v krajině a ochranu před nepříznivými důsledky podvodní.
Zlepšení stavu biotopu tetřívka obecného, který je předmětem ochrany Ptačí oblasti Východní Krušné hory a Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště-Kovářská.
Zlepšení stavu prioritního stanoviště 7110 - aktivní vrchoviště (podle přílohy I směrnice Rady č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

Revitalizace rašelinišť zrušením funkce odvodňovacích systémů je relativně jednoduché opatření. Jeho účinnost byla ověřena na řadě lokalit v Krušných horách i v jiných pohořích v tuzemsku i v zahraničí. Ve většině případů šlo o vybudování různých typů přehrážek na odvodňovacích kanálech. Postupem času díky tomu došlo k zaplavení širšího okolí přehrážky, rozvoji vhodné vegetace a následnému zazemnění celého kanálu. V rámci tohoto projektu budou využity především dřevěné přehrážky.
V současnosti probíhá zpracování hydrologických studií. Již bylo zaměřeno a zmapováno rašeliniště na Cínoveckém hřbetu. V srpnu a v září 2009 bude provedena instalace pilotních přehrážek, na podzim budou umístěny instalační tabule. Uskutečnil se také základní přírodovědný výzkum zaměřený na rostliny a živočichy, který potvrdil význam lokalit vybraných v projektu pro zachování biodiverzity v regionu těžce zkoušených Krušných hor.

Mezi významná rašeliniště patří:
1. Cínovecký hřbet
Rašeliniště na severních svazích Cínoveckého hřbetu se nachází východně od obce Cínovec. Jde o významnou lokalitu pro výskyt tetřívka obecného a stanoviště dalších vzácných a ohrožených druhů živočichů. Území je poznamenáno odvodněním a výsadbou nepůvodních dřevin, jakou je např. smrk pichlavý.
2. Rašeliniště U jezera
Část původně velmi rozsáhlého rašeliniště na svazích hory Pramenáč, jihozápadně od obce Cínovec. Lokalitu charakterizují bohaté porosty kleče, borovice blatky a původní břízy pýřité. Součástí lokality je i malé zazemněné jezírko, které je vhodným místem pro specifické druhy rostlin (např. rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, klikva bahenní). Rašeliniště U jezera představuje jádrové místo výskytu tetřívka obecného pro celé širší okolí.
3. Velké tetřeví tokaniště
Rašeliniště v pramenné oblasti Flájského potoka, které charakterizují otevřené plochy a navazující rozsáhlé porosty břízy pýřité. Území představuje významné hnízdiště a potravní stanoviště tetřívka obecného.

Harmonogram aktivit revitalizace rašelinišť bude probíhat od druhého třetího čtvrtletí roku 2009. K předpokládanému ukončení projektu dojde v roce 2011.

Do projektu jsou zapojeny tyto subjekty:
Ústecký kraj - drží záštitu nad celým projektem
Vedoucí projektu DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie
realizátor projektu AMETYST, občanské sdružení
generální partner projektu RWE Transgas Net, s. r. o.
podpora Ministerstva životního prostředí ČR
podpora Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR
podpora České zemědělské univerzity v Praze
hospodařící subjekty: Lesy ČR, s. p. - lesní správy Děčín a Litvínov

http://ustecko.region24.cz