zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hlíva ústřičná - ZÁZRAK PŘÍRODNÍHO LÉČITELSTVÍ

08.08.2009
Příroda
Hlíva ústřičná - ZÁZRAK PŘÍRODNÍHO LÉČITELSTVÍ
Houby  představují velkou skupinu živých organismů, její zástupce lze nalézt po celé Zemi. Systematicky se dělí na 6 tříd. Známo je asi 80 000 – 100 000 druhů. Houby byly používány v léčitelství již v nejstarších dobách a byly vždy považovány za mysteriózní, a to proto, že se objevovaly ze dne na den a často i na takových místech, kde by je nikdo nečekal. Počátky pěstování hub v Evropě spadají do období 16.-17. století. Hlíva ústřičná se již koncem dvacátého století těšila značné oblibě.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) se řadí mezi dřevokazné houby. Jedná se o skupinu hub, která z hlediska člověka škodí v přírodě, lesích a v lidských sídlech parazitováním na živém i mrtvém dřevě. Dřevokazné houby způsobují mnoho chorob dřeva, například takzvanou bílou a hnědou hnilobu a mnoho dalších. Většina druhů je nejedlých, ale jsou mezi nimi i jedlé a chutné druhy, například sírovec žlutooranžový, různé druhy hlív nebo václavka smrková. Již ve starých herbářích a spisech ze 4.-5. století př.n.l., zejména v Asii, je mnoho důkazů o tom, že lidové léčitelství využívalo cenných léčivých účinků hlívy k posílení organismu. Předností této houby jsou její vynikající chuťové a energetické složky, které využívali lidé po mnoho staletí. Již čínští lékaři hovořili o hlívě jako o houbě, která probouzí v člověku životní sílu, čistí krev, chrání před nachlazením a utužuje zdraví. Zjistili, že je prospěšná pro osoby trpících vysokým tlakem a srdečními chorobami. Aromatické a chuťové látky hlívy ústřičné velice vhodně doplňují její nutriční složení, protože zvyšují tvorbu slin a vylučování trávicích šťáv.

Vzhled a výskyt hlívy ústřičné
Klobouky hlívy ústřičné svou barvou i tvarem připomínají větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5 - 25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je široce proměnlivé od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti apod. Klobouky rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů. Dosti často jsou klobouky spodních plodnic poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Jde o přirozený a neškodný jev, který vzniká i při skladování.

Plodnice nacházíme v říjnu a listopadu, méně často v dubnu. Z toho vyplývá, že jde o houbu poměrně chladnomilnou. Hlívy najdeme na pařezech i kmenech listnatých stromů, v místech chráněných před mrazivými větry, houba vyhledává lokality bohatší na vláhu - místa podél vodních toků, lužní lesy, údolí atd. Bývá nejčastěji na kmenech nebo pařezech topolů, vrb, ořešáků, jasanů, buků a dubů. Roste i mimo les, v parcích a zahradách, neměla by nikdy napadnout zdravé dřevo.

Výživové vlastnosti a podpora zdraví
Hlíva je nízkoenergetická potravina, proto je oblíbená u všech redukčních diet. Svým vzácným složením též pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Je velice vhodné, aby si své tělo vzácnými minerály a vitamíny, které obsahuje pouze tato houba, zásobovaly děti v růstu, kojící ženy a senioři. A také my, kteří chceme být zdraví, výkonní a plni elánu a optimismu. Dalšími důležitými látkami jsou železo a fosfor. Mikroelementy jsou zastoupeny zejména zinkem, selenem, chrómem, mědí, bórem a jódem. Aromatické a chuťové látky hlívy ústřičné velice vhodně doplňují její nutriční složení, protože zvyšují tvorbu slin a vylučování trávicích šťáv. Významnou úlohu zde hraje skutečnost, že látky působí současně v určité harmonii, což umožňuje, na rozdíl od mnohých chemických léků, komplexní blahodárnou činnost.

Existuje spousta dokladů a důkazů o léčivých účincích především dřevokazných hub, buď v přírodním stavu, sušených, mražených, v prášku, v kapslích. Hlíva obsahuje polysacharid s imunomodulačním účinkem. Hlíva je jedním z nejbohatších zdrojů, zejména na vitamíny skupiny B a většinu minerálních látek. Tyto vitamíny se v organismu téměř neukládají, a proto je nutný jejich denní příjem. Nejvýznamnějšími zástupci vitamínů rozpustných ve vodě jsou právě vitamíny skupiny B a C. Komplex B vitamínů obsažených v hlívě ústřičné blahodárně působí jak na mládež ve fázi růstu, tak i na dospělé, zejména na těhotné a kojící ženy, u kterých bývá obtížné pokrýt potřebu vitamínů B1, B2, B6, kyseliny listové a vitamínu C, bez nadměrného přísunu kalorií. Stimulační vliv na naši obranyschopnost je u hlívy dán i zastoupením důležitých vitaminů a minerálů. Dále obsahuje např. bílkoviny, mastné kyseliny a vlákninu, která významně přispívá k detoxikaci střev.Nesmírnou výhodou této houby je, že nejsou známy žádné neblahé účinky na náš organismus. Jediné, na co je třeba dávat pozor, je fakt, že hlíva do sebe "natahuje" toxiny z okolí, jako např. těžké kovy.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí