Čtvrtek, 28. března 2024

Psí výkaly a hrozící nebezpečí

Podle velmi hrubého odhadu každá pátá rodina u nás vlastní psa.
Psí výkaly a hrozící nebezpečí

Ostatní spoluobčané ale nemusejí vždy projevovat pochopení pro průvodní negativní jevy, zvláště je-li možné jim při troše dobré vůle zabránit.

Nejde jen o "dobrou vůli". Pes je podle občanského zákoníku "věcí", i když podle zákona č. 246/1992 Sb. stejně jako člověk je schopen pociťovat bolest a utrpení, a jeho vlastník, v mezích zákona je oprávněn psa, jako předmět svého vlast- nictví držet, užívat a nakládat s ním, avšak podle stejného zákona nikoli neomezeně. V § 127 občanského zákoníku se uvádí, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí obtěžovat sousedy hlukem, plyny, prachem, pachy, pevnými a tekutými odpady. Znečišťování životního prostředí řeší svým způsobem i zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, v platném znění. Na nakládání s organickým odpadem včetně psích exkrementů pamatuje i vyhláška č. 381/2001, Katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů.

Pro neukázněné majitele, kteří se rádi ohánějí v argumentaci Listinou základních práv a svobod, platí čl. 11 odst. 3, který stanoví, že "vlastnictví zavazuje". "Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem."

VARUJÍCÍ ÚDAJE

Pozitivní nálezy hygienické služby při pravidelném vyšetřování dětských hřišť a pískovišť na přítomnost vajíček škrkavek Toxocara canis (pozitivita do 21 %) jsou varující. Při vyšetřování obyvatelstva ELISA testem bylo na toxokarózu pozitivních 20 %. Promoření škrkavkami řádu Toxocara například v Praze dosahuje 8 % u psů a 16 % u koček. Úroveň záchytů salmonel u psů je v hlavním městě kolem 2 %, u koček pod 4 %. V současné době se revidují názory na významnost výskytu rodu Campylobacter u domácích masožravců. Ve světové literatuře se totiž konstatuje úroveň nosičství u dospělých psů kolem 50 % populace a podíl psa na infekci člověka 5 %.

Z uvedených údajů vyplývá značné zdravotní a epizootologické riziko životního prostředí znečištěného psími výkaly. Rovněž prach suchých výkalů vířený například při sekání zelených ploch, znečištěné travnaté plochy parků, vody a podobně mohou být rizikovým faktorem jak pro lidi, tak pro samotné psy. Zvláště když řada původců onemocnění člověka nebo psů přežívá v těchto prostředích i několik měsíců.

ZKUŠENOSTI Z EVROPSKÝCH MĚST

Co s tunami psích výkalů a hrozícím nebezpečím? V řadě francouzských, belgických a nizozemských měst je možné vidět tzv. psí záchodky. Jsou umísťovány v příslušných okrscích vždy ve spolupráci s majiteli psů. Záchodky jsou značeny vtipnými a srozumitelnými značkami. Jejich povrch tvoří směs písku a cementu, což umožňuje psům "hrabat" a na druhé straně zabraňuje vnikání písku do zařízení vysávajícího výkaly. Výhodou je, že je lze postavit i v místech hustší zástavby - na ploše mezi silnicí a chodníkem. Vykonávat psům toaletu na jiných místech je zakázáno. Osvětou a represí prováděnou policií u zvlášť neukázněných majitelů psů bylo dosaženo velmi dobrých výsledků. Osobně jsem se o tom přesvědčil ve francouzských městech Grenoble a Mulhouse. Výhodou psích záchodků je, že se výkaly soustřeďují do stanovených míst, aniž by byla znečišťována plošně ostatní veřejná prostranství. Předpokladem je jejich pravidelné čištění, a to jednou až dvakrát denně pojízdným zařízením.

Méně vyhovujícím řešením mohou být i zřetelně označené a ohraničené části výběhových luk a travnatých prostor v málo zastavěné části města. Tyto plochy je rovněž potřebné pravidelně asanovat, což bývá značně obtížné. Problémy mohou nastat s malými dětmi, které nerespektují nebo nepoznají, že jde o prostory určené k psí toaletě. Tyto plochy se vyskytují v některých městech Nizozemska (viděl jsem je v Haagu, Utrechtu apod. ) a Belgie, někdy kombinované s koši a u nich zavěšenými biodegradovatelnými pytlíky, lopatkami apod. k hygienickému uložení výkalu do jasně označených nádob. Kombinace dvojkošů, jeden na běžný odpad (papír, slupky banánů apod. ) a druhý na exkrementy je velmi výhodná jak v hustě zastavěných místech, tak v jiných částech extra a intravilánu (výběhové louky, části travnatých ploch značené a určené pro vykonání potřeby psa ).

Záleží na osvětě, možnostech obcí a obecní policie, zda je vhodnější sáčky, lopatičky či jiná zařízení ke sběru výkalů umístit u košů, nebo přidělovat jejich určitý počet například při vybírání poplatků z chovu psů.

V každém případě tato zařízení musí být z biologicky degradovatelného materiálu a koše na výkaly opatřeny víky s těsněním zabraňujícím vnikání hmyzu, který může být mechanickým přenašečem některých onemocnění, nehledě na zabránění zápachu, zejména v letním období. Koše se musí pravidelně vyprazdňovat a čistit po dohodě s hygienikem. Tento způsob se využívá například v severských zemích.

Psí výkaly lze odstranit i speciálním vysavačem umístěným na motorce nebo kole, pomocí kterého se výkaly sbírají, umísťují do určených košů. Tato zařízení nejlépe v kombinaci s koši a psími záchodky poslouží velmi dobře při čistění v hustě zastavěných intravilánech.

Hygienická stanice hl. města Prahy však doporučuje obsah košů neukládat na běžné skládky, nýbrž kompostovat. Na skládkách totiž tuny psích výkalů mohou být zdrojem šíření endoparazitů a jiných onemocnění, přinejmenším mechanickou cestou. Kompostování s jiným vhodným organickým materiálem pomáhá překonat malou samo- zahřívací schopnost psích výkalů a je předpokladem pro produkci nezávadného materiálu.

NEJVHODNĚJŠÍ ZPŮSOBY

O nejvhodnějším způsobu odstraňování psích výkalů rozhoduje urbanistická situace, zastavěnost, volné plochy, finanční možnosti obcí, ale také osvěta a represe neodpovědných majitelů psů. Nejméně vhodné až nevhodné je pouhé umístění značky na travnaté ploše oznamující, že tato plocha je určená pro vykonávání potřeb psů. Rovněž se nedoporučuje pouhý sběr výkalů do nekrytých, netěsnících košů s použitím nedegradovatelných plastů, nebo přímý sběr exkrementů do komunálních kontejnerů.

Z hygienického a epizootologického hlediska je nejlepší kombinace ostatních výše popsaných způsobů, tj. vhodné umístění speciálních košů s biologicky degradovatelnými prostředky na sběr výkalů (sáčky, lopatky), pravidelně čištěné psí záchodky a pojízdné sběrače výkalů. Ovšem za podmínky, že exkrementy budou zpracovány kompos-továním.

AUTOR: VÁCLAV PROKŮPEK

Své zkušenosti s odstraňováním psích výkalů, ochranou dětských hřišť před znečištěním i sankcemi nezodpovědných majitelů psů mají také česká města. Zástupcům několika vybraných samospráv jsme proto položili následující otázky:

ANKETA


1. Jakým způsobem vaše město likviduje psí exkrementy?

2. Jak chráníte před znečištěním dětská hřiště?

3. Využíváte možnost pokutovat neukázněné pejskaře?


Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy:

1. Poskytujeme zdarma všem majitelům psů, kteří platí za psa poplatek, sáčky na psí výkaly. Městská organizace Služby města Jihlavy disponuje speciálním autem s "vysavačem" na psí exkrementy. S tímto systémem jsme vcelku spokojeni. Sesbírané exkrementy se dávají do směsného komunálního odpadu a s ním se i likvidují.

2. Nová dětská hřiště se stavějí s oplocením. Povinnost pejskařů sbírat exkrementy po svých psech stanovuje městská vyhláška, na jejíž dodržování dohlíží městská policie.

3. Strážníci hlídají čistotu města a prohřešky řeší většinou domluvou. Vybranou částku neznám, ale zřejmě nebude vysoká, protože pokuty jsou špatně vymahatelné.


Simona Kariková, odbor životního prostředí Městského úřadu Uničov:

1. Sáčky na psí exkrementy jsou volně přístupné ve stojanech, umístěných po městě. Speciální vysavač provozují Technické služby města. Čistí zejména komunikace, chodníky i travnaté plochy na sídlištích. Za rok se sesbírá okolo 350 kg psích exkrementů, které se likvidují na skládce tuhého komunálního odpadu (TKO).

2. U každého pískoviště je cedule se zákazem vstupu psů. Jednou ročně se písek na hřištích vyměňuje. Jiné zabezpečení není. Kontroly provádí městská policie namátkově.

3. Pokud jde o přestupek, je viníkovi na místě uložena pokuta. Když to nahlásí občané, řeší to správní orgán (odbor životního prostředí). Ale je těžké dokazovat, že zrovna ten exkrement pochází od psa uvedené majitelky. Spíše by to chtělo "vypilovat" legislativu, jak na majitele, kteří nejsou schopni po svém "miláčkovi" uklidit. Pořizují si ho jako člena rodiny a musejí být důslední i v této oblasti.


Aleš Raus, ředitel Podniku místního hospodářství, Hluboká nad Vltavou:

1. Na exponovaných místech jsou rozmístěny speciální schránky s označenými pytlíky a papírovou lopatičkou. Speciální úklid se nedělá, exkrementy se uklízejí při běžném denním zametání města ručně a likvidují se na městské skládce TKO.

2. Některá dětská hřiště jsou oplocena a zamčená, nicméně kvůli finanční náročnosti se oplocují postupně. Respektování zákazu vstupu psů na dětská hřiště je sporadické, záleží na slušnosti a zodpovědnosti majitele psa.

3. O této možnosti se v radě města již několikrát diskutovalo. Zatím nikdo potrestán nebyl. Provinilce upozorňuje a nutí k úklidu po svých psech městská policie. Pokuta dosud nebyla uložena.


Roman Macko, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Městského úřadu Františkovy Lázně:

1. Používají se sběrné koše a sáčky.

2. Pokud vím, všechna dětská hřiště z doby před rokem 1989 byla zrušena. Zůstalo jen jedno, které je chráněno oplocením.

3. Nevím, že by u nás někdo vybral pokutu za znečištění veřejného prostranství, i když osobně bych to uvítal.


Vlasta Fryčová, oddělení životního prostředí Magistrátu města Most:

1. Využíváme služeb specializované firmy, která uklízí ručně. Sběrné nádoby a speciální sáčky město v minulých letech rozmístilo na celkem 14 stanovišť, bohužel nádoby pro "zájem" vandalů nevydržely, sáčky si lidé brali domů pro svou potřebu, takže od toho město následně ustoupilo. Exkrementy odváží firma na skládku. Ročně to představuje asi 6 tun.

2. Postupně se ruší klasická "pískoviště" na otevřených prostranstvích u domů a budují se dětská hřiště s atrakcemi, jejichž součástí jsou i pískoviště. Tato hřiště jsou oplocená a psům je na ně vstup zakázán. Dodržování kontrolují příslušníci městské policie.

3. Od 1. ledna do 22. června 2009 bylo řešeno 58 případů znečištění veřejného prostranství exkrementy psů, v blokových pokutách bylo vybráno 11 600 Kč.


Dagmar Teuschelová, vedoucí oddělení životního prostředí Magistrátu města Teplice:

1. Už druhým rokem uklízíme po psech vysavačem umístěným na čtyřkolce na vytipovaných místech (sídlištní plochy, neoplocená dětská hřiště, uliční pásy a parky). Vloni jsme sebrali 3,738 tuny psích exkrementů a letos od března, kdy sběr po zimě začíná, je to již 1,368 tuny. Tyto služby zajišťuje specializovaná firma. Majitelům psů žádné sáčky neposkytujeme.

2. Některá hřiště jsou oplocena s označením zákazu vstupu psů, ostatní neoplocená hřiště jsou s označením zákazu vstupu psů a jednou týdně se na nich sbírají psí výkaly. Na veškerých hřištích provádí městská policie namátkovou kontrolu.

3. Blokové pokuty za přestupek znečištění veřejného prostranství pracovníci Městské policie Teplice udělují, ale v evidencích se nespecifikují konkrétní skutky. Nelze tedy objektivně uvést, jaký podíl z celkového počtu těchto zjištěných přestupků připadá na psí exkrementy. Zdejší oddělení se zabývá pouze ojedinělými případy, které nevyřeší na místě strážníci v blokovém řízení. Této činnosti se věnují především strážníci, kteří jsou veleni k hlídkové službě v lázeňských parcích. Mívají u sebe i igelitové pytlíky, a ty poskytují lidem, kteří se vymlouvají, že nemají do čeho po svém psovi uklidit.


Jozef Ďurčanský, starosta města Poděbrady:

1. Používáme již od roku 1997 sběrné koše a sáčky na vybraných místech s největším soustředěním pejskařů. Speciální stroje jsme si zatím nepořídili. Likvidace exkrementů řízeným způsobem je pouze v místech, kde jsou sběrné koše. Místní vyhláška upravuje místa, kde je možný i volný pohyb psů.

2. Většina našich dětských hřišť je bez pískovišť, jejich čistotu zajišťujeme pravidelným sečením. Dlouhodobě uvažujeme o jejich oplocení.

3. Přestupky řešíme domluvou, výjimečně pokutou. Udělování pokut za znečištění veřejného prostranství je problematické. Většinou se špatně prokazuje a pokuta ještě hůře vymáhá. Náklady na její vymožení většinou přesáhnou výši pokuty. Problematické je to zvláště u občanů vyššího věku.

AUTOR: EVA VÍTKOVÁ

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů