Objevení vlastní špíny

Minulý týden vyrazily dvě výzkumné lodě USA na zvláštní expedici: vědci budou zkoumat obrovský ostrov odpadků plující v Pacifiku, velký jako všechny státy střední Evropy dohromady. Výprava, která chce zjistit, jak taková pevnina špíny ovlivňuje životní prostředí, bude americké daňové poplatníky stát 1,1 milionu dolarů.

Člověka nad tou zprávou napadne celá řada znepokojujících otázek. Tak třeba:

Proč začal vážnější zájem o moře odpadků až teď, když se o útvaru ví už nejméně tři roky. Nebo proč k nepřehlédnutelné kře špíny a odpadu mlčí ekologičtí aktivisté, kteří jinak bouřlivě protestují i proti věcem, jejichž škodlivost je - mírně řečeno - diskutabilní. Těžko také uvěřit, že podobný útvar plave jen v Pacifiku, když například Atlantik je mnohem menší a obklopuje jej víc průmyslově vyspělých zemí.

Nebo to všechno znamená, že bezohledný ekonomický rozvoj asijských tygrů má ještě další, vážnější aspekty, než je všudypřítomný laciný šmejd zaplavující světové trhy, bezohledné krádeže průmyslových vzorů a prosperující obchod s podivně získanými lidskými orgány?

Je tu možná ještě jeden důležitější ohled. Byly časy, kdy výzkumné lodě vyplouvaly objevovat nepoznané. Kolumbus za mořem našel Ameriku, Darwin evoluční teorii, Cousteau úžasný podmořský svět - a výzkumníci jedenadvacátého století jedou bádat nad vlastní špínou.

Možná je to jedno z posledních varování, že civilizace se ubírá hodně špatným směrem.