Čtvrtek, 28. března 2024

Výši dotace určí teoretický výpočet

V programu Zelená úsporám je mnoho nejasností a chybí transparentnost, říká Jozef Dírer ze společnosti Korek

Výši dotace určí teoretický výpočet

která se věnuje kompletní rekonstrukci budov, pomáhá firmám při zápisu do seznamu a investorům s podáváním žádostí o dotace.


Na co si nejvíce stěžují firmy - výrobci materiálů, když se snaží dostat do oficiálního seznamu programu Zelená úsporám?

Na webu SFŽP existuje přihláška, kterou si firma vytisknete, vyplní a začne obíhat úřady, kde musí ověřit vyžadované doklady, oprávnění k podnikání, výpis z registru trestů, výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list a podobně. Rovněž je na webu napsáno, že se mají poslat ověřené fotokopie plus vyplněná přihláška poštou. Když to firma odešle, čeká zhruba tři týdny, až dostane registrační číslo. Na jeho základě se může zaevidovat do seznamu. Když ale firma zavolá a zeptá se, kdy bude do seznamu zařazena, tak dostane jen vyhýbavé odpovědi. Navíc je jí sděleno, že napřed to musí být všechno v digitální podobě. A tak se často stává, že firma vše odeslala poštou a nemá požadované doklady. Nezbývá proto nic jiného, než začít znovu obíhat instituce. Kdo by si to chtěl zjednodušit a požádá o vrácení poslaných dokumentů, narazí. Ani do měsíce to z úřadu nejsou schopni poslat, protože to nemohou najít a neví ani, kde to leží. Firma proto začne nové kolo obíhání. Pozitivní je, že po opětovném odeslání to již netrvá déle než dva týdny. Na webových stránkách se ale nedočtete, že úředníci chtějí napřed vše v digitální podobě a pak poštou v písemné. Celý proces zápisu trvá zhruba měsíc.


Dostat se do seznamu není spojeno s žádným zápisným?

Je to bezplatné. Firma musí zaplatit jen za ověření požadovaných dokumentů a stojí to čas pracovníka, který se tomu musí opakovaně věnovat.


V seznamu jsou ale již stovky firem a ty to podstoupily. Co se stane, když je některý výrobce na hraně mezi schválenou a neschválenou technologií?

O tom rozhodují úředníci na SFŽP, kteří to posuzují. V takovém případě vyžadují doplnění informací, ale výsledek není nikdy předem odhadnutelný.


Pokud má nějaký výrobek evropský certifikát, pak by neměl mít problémy se zapsáním do seznamu?

U nás existuje dvojí cesta uvedení výrobku na trh. Jsme jedinou postkomunistickou zemí, kde tomu tak je. Na trh může být uveden i výrobek, který je schválen jen podle ČSN a nemusí mít evropské schválení. Evropské technické schválení (ETA) je mnohdy výrazně tvrd-ší, což je dobré pro životnost a kvalitu zateplení a tím i pro konečného zákazníka. Znamená to, že pokud má výrobek označení CE (tj. podle ETA), pak má daleko menší problém se zařazením do seznamu SFŽP.


Program se výrazně zpomalil a úspěšné žádosti se počítají v desítkách. V čem je problém?

Cítím to jako velký nedostatek, jestliže z uvažovaných 250 tisíc žadatelů jich je jen pár desítek. Faktické zahájení programu se bohužel opozdilo, oficiálně bylo avízováno na 1. duben. Informační kampaň byla masivně spuštěna 22. dubna na Stavebních veletrzích v Brně, a teprve 22. června byly zveřejněny banky vybrané k administraci žádostí. S ohledem na předpoklad, že především tyto banky budou nabízet specifické úvěrové produkty pro žadatele o dotaci, mnoho z nich si počká na jejich nabídky.

Druhou překážkou je vysoká náročnost na splnění technických požadavků zatepleného objektu. Paradoxně byli "trestáni" ti vlastníci budov, kteří již některá úsporná opatření provedli z vlastních zdrojů. Na četné připomínky z praxe zareagovalo začátkem června MŽP upřesněním podmínek programu. Zpočátku se projevila také určitá jejich netransparentnost pro splnění. Jednou je nutno splnit tři kritéria ze čtyř, pak stačí jen dvě... Odvíjí se to od propočítaní potřeby energie na vytápění metru čtverečního. Na nejasně stanovená pravidla doplácí nejen firmy, které usilují o zápis do seznamu, ale i žadatelé mnohdy neví, co se po nich chce.


Pokud budu mluvit o renovacích, pak jsem si myslel, že musím splnit tři kritéria z pěti.

To je právě ten omyl. Počet kritérií se snižuje a opravdu jde o to, jak dům dopadne ve výpočtech. Donedávna platilo, že ten, kdo vyměnil okna před prvním dubnem, neměl šanci dosáhnout na dotaci, ale nyní již může. Ovšem jen za podmínky, že realizační firma a použitá technologie jsou na schváleném současném seznamu SFŽP. Tím chci zdůraznit, že všechny tyto změny se konají na úkor transparentnosti. Naštěstí upřesněné podmínky programu na nejasnosti postupně reagují.


Myslíte si, že se nakonec stane, že jediným kritériem bude číslo udávající o kolik se snížila energetická náročnost budovy?

Je to docela možné. Ve skutečnosti si ale nemyslím, že by požadovaných čísel bylo možno dosáhnout bez zateplení obálky, střechy, sklepních prostor. Stačí porovnat hodnoty součinitele prostupu tepla ploché střechy u běžného panelového domu z počátku 70. let. Zatímco původní střecha má součinitel U = 0,61 W/(m2.K), současná požadovaná hodnota je 0,24 a doporučená dokonce 0,16. Požadavky na tepelně technické vlastnosti budov se zpřísňují, takže jednotlivé nedostatečné úpravy určitě nebudou podporovány dotacemi.


Na papíře to vypadá dobře, ale jak se vlastně konkrétně úspory propočítají? Slyšel jsem, že záleží na zvolené metodě výpočtu a podle toho se může výsledek lišit až o třetinu.

To je práce pro autorizovanou osobu, která má patřičná oprávnění a proškolení. Může to být i autorizovaný inženýr. Zpočátku to opravdu vypadalo, že různými postupy je možné dojít k různým výsledkům, ale nyní se metodika upřesnila. Při výměně zdrojů energie za kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla v oblasti C se postupuje podle údajů daných výrobci.


Nebude tedy docházet ke zjišťování například tepelných mostů?

Myslím, že podrobně určitě ne. Půjde o obecný propočet, například podle stávající projektové dokumentace, podle změn, které se udělaly, zjistí se třeba parametry oken a dosavadní spotřeba tepla. To se zadá do počítačového programu a vyjde teoretická spotřeba na metr čtvereční.


Jak takový program ale může spočítat úniky dané třeba již zmíněnými tepelnými mosty?

Může, a to podle TNI 73 0329 a TNI 73 0330. Má se postupovat podle stavebního zákona. Nebudou se ale dělat žádné sondy nebo měření termokamerou. To by ostatně v létě ani nešlo. Navíc nikde není dáno, jestli se má postupovat podle prováděcí dokumentace nebo podle projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. A to může být velký rozdíl.


Mluví se o tom, že bude možné kombinovat dotace z programu Panel i Zelená úsporám. Vzhledem k tomu, že jedna dotace jde z MMR a druhá z MŽP, tak si to reálně představit ani nedovedu.

Nebude to jednoduché, ale kombinace obou programů bude možná. Představte si rekonstrukci lodžií na bytovém domě. Výměna hydroizolace, zábradlí nebo dlažby nesouvisí se zateplením, ale z finančních a technologických důvodů se provádí současně. Na tyto práce je možné sjednat úvěr podporovaný programem Panel. Vždy je však třeba dodržet zásadu, že na jednu činnost nelze čerpat dvě dotace.


S jakými finančnímu prostředky je spojeno úsilí investora, aby se mohl ucházet o dotaci?

Minimálně potřebuje projektovou dokumentaci a energetický propočet. Náklady jsou závislé i na tom, v jakém stavu je stávající projektová dokumentace, což při rekonstrukcích často padesát a více let starých domů může být problém. Zhruba bych to odhadoval na 20 až 25 tisíc korun.


Nemělo by to být tak, že pokud si investor najde firmu, která za něj bude žádost o dotaci vyřizovat, že by se její odměna měla pohybovat podle výše přidělené dotace?

Na začátku je rozumné nechat si udělat od energetické firmy "dotační analýzu" za zhruba 3000 korun, jestli je možné vůbec o nějakou dotaci žádat, zda je to reálné. To znamená, že je třeba tím začít ještě ve chvíli, kdy se o nějakých změnách uvažuje. Analýza by měla říci, kolik budou stavební a technologické změny stát, jaká je návratnost, o jakou vyši dotace je možno požádat a podle toho se musí investor rozhodovat. S kolegy z energetické agentury DEA se chystáme takové "dotační analýzy" dělat. Navíc, pokud to bude stát zmíněné tři tisíce korun a investor si nechá od nás zpracovat i projektovou dokumentaci, pak mu tu sumu odečteme. Zákazník dostane do ruky všechny propočty, které mu posléze mohou sloužit jako dobré vodítko při rozhodování a při výběru jak realizační firmy, tak i při volbě některého ze schválených materiálů a technologií. Jsme s tímto výběrem schopni méně informovaným investorům i pomoci.

AUTOR: Jiří Kučera


Jozef Dírer

působil osm let u společnosti STOMIX s.r.o., jako vedoucí obchodního oddělení. Nyní pracuje v pozici obchodniho ředitele společnosti KOREK, spol. s r.o., která se specializuje na revitalizaci panelových, bytových a rodinných domů a zdarma a nezávazně vypracuje cenovou nabídku.

Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů