Pátek, 29. března 2024

Sluneční boom je trochu přepálený

Rozhovor - Daniel Kunz, předseda představenstva společnosti Energy 21

Sluneční boom je trochu přepálený

Ještě nedávno se o sluneční elektrárny zajímalo jen pár nadšenců. Státem podporovaný byznys však přilákal zástupy firem a podle oznámených záměrů to vypadá, že se staví všude, kde alespoň trochu svítí slunce. V největší oblibě jsou jihomoravská pole či nevyužívané průmyslové zóny. Zatímco na konci loňského roku byl instalovaný výkon slunečních elektráren v Česku 54 megawattů, na začátku srpna to bylo už 84 megawattů. A podle nejoptimističtějších odhadů to na konci roku bude ještě šestkrát víc. "Takové úvahy jsou nerealistické. Boom může být zčásti iluzorní," říká Daniel Kunz ze společnosti Energy 21. Firma, která je nyní na domácím trhu lídrem, chce mít do konce roku po celém Česku 26 solárních elektráren.

HN: Banky teď prý lidem, kteří přinesou projekt na výstavbu sluneční elektrárny, trhají ruce. Skutečně na tyto projekty půjčují hlava nehlava?

Zrovna před chvílí jsem byl v bance a vidíte - obě ruce mám. Vstřícnost bank je jen relativní, třeba ve srovnání s realitními projekty, na které se nyní téměř vůbec nepůjčuje. Na výstavbu sluneční elektrárny lze získat úvěr, ale rozhodně ne jednoduše a v rychlém čase. Ve chvíli, kdy žádáte o třetí, čtvrtou elektrárnu, tak už musíte splnit skutečně hodně podmínek. Banky navíc nechtějí mít v portfoliu jen solární elektrárny či obnovitelné zdroje. Nemohou vsadit příliš mnoho na jeden sektor.

HN: Podle čeho se tedy banky rozhodují, na který ze solárních projektů dají peníze?

Rozhoduje připravenost projektu, například, jak daleko jsou povolovací řízení. V bance mají své vlastní týmy, které vědí, kolik má co zhruba stát. A pokud se to nějakým způsobem vymyká ze standardu, ať už technologicky či finančně, tak to projekt zbrzdí. Je to pro ně neznámé. A protože mají projektů hodně, řeší napřed to, co je jednoduché.

HN: Kolik musí nyní dát stavitel sluneční elektrárny z vlastních zdrojů, pokud jde žádat o úvěr?

Záleží na tom, v jakém stavu projekt je, a na čase, kdy bude úvěr dočerpán. V průběhu výstavby je podíl vlastního kapitálu větší, banky si kryjí riziko. Požadují zhruba 20 až 30 procent vlastního kapitálu.

HN: To je asi výrazně víc než před rokem.

Před rokem stačilo, abyste z vlastních zdrojů dal třeba jen 10 procent celé hodnoty projektu. Změnilo se to loni v září, kdy banky najednou řekly "stop - teď přemýšlíme". Chvilku přemýšlely, pak přišly s novými podmínkami, které se od těch původních radikálně lišily.

HN: Povinnost odebrat elektřinu vyrobenou ze slunce i garantované výkupní ceny na 20 let, které jsou pro investory asi největším lákadlem, už existuje v Česku řadu let. Proč se boom rozjel až nyní?

Rychle dospěla technologie a banky čekaly na to, až se ověří v praxi. Je obvyklé, že banka řekne: "Nám se to líbí, ale ukažte nám, kde to funguje v praxi." Takže je to hra na prvního statečného, který to financuje sám. Musí mu to nějakou dobu fungovat, a když se to pak ukáže bankám, řeknou: "Když už to funguje, můžeme na to půjčovat." Náklady nelze úplně dokonale předpovědět, na straně příjmů máme naopak jasnou garanci, příslib státu je hodně důvěryhodný. Nebýt současné krize, mohl však být boom mnohem větší.

HN: Když už jsme u předpovědí, dokážete předem odhadnout, kolik sluneční elektrárna za rok vyrobí? Sluneční svit je přece nepředvídatelná veličina.

Sluneční svit se skutečně nedá předpovědět, ale pouze, pokud se díváte na krátké časové úseky. Při pohledu na dlouhé období máte velkou pravděpodobnost, že se trefíte. A dokonce s velkou přesností. Vychází to ze statistik a odchylky jsou maximálně v řádu procent.

HN: První elektrárnu jste spustili loni v lednu v Jaroslavicích na Znojemsku. Vyrobila tolik elektřiny, kolik jste plánovali?

Měli jsme odchylku zhruba 0,6 procenta od toho, co jsme předpokládali. V rámci měsíců jsou samozřejmě odchylky větší, ale za celý rok jsme se v podstatě trefili.

HN: Sluneční elektrárny staví spíše malí hráči. Proč se do toho zatím nepustili ve velkém také energetičtí obři jako třeba ČEZ?

Velké společnosti jdou raději do větších projektů. Investují do nich, protože je dokážou realizovat právě jen ony. Velká větrná farma vyžaduje vysoké vstupní investice dávno předtím, než vůbec můžete jít do banky pro úvěr. Ale pokud ji dostavíte, můžete počítat s lepší návratností, investované peníze dostanete zpět mnohem rychleji.

HN: Energy 21 se do větrné energie nechce pustit?

Nechystáme se na to. Jde většinou o dlouhodobé projekty, oběhání všech povolení - včetně vlivu na životní prostředí - zabere léta spíše než měsíce. Z tohoto důvodu vidíme svou příležitost ve slunečních elektrárnách.

HN: Sluneční elektrárny posouzení vlivu na životní prostředí nepotřebují?

Záleží na velikosti elektrárny. Odbor životního prostředí si může hodnocení EIA vyžádat i na menší projekty, ale obecně je potřeba nad 10 hektarů. To je elektrárna s výkonem pět až šest megawattů - tedy větší zdroje. Naše největší elektrárna je nyní v Protivíně, má tři megawatty a postupně přidáme ještě půl megawattu.

HN: Plánujete výstavbu větších elektráren?

Pět megawattů vnímáme jako limit. Větší projekty se obvykle výrazně zkomplikují. Nechci tím říct, že tyto projekty jsou nerealizovatelné. Ale my si myslíme, že je rozumnější rizika rozložit na více projektů.

HN: Kolik elektráren chcete ještě letos zprovoznit?

V současnosti dodává do sítě proud 8 našich elektráren s celkovým výkonem zhruba 9 megawatt. Letos bychom chtěli připojit ještě dalších až 30 MW. Dohromady máme 26 projektů, které nyní tlačíme vpřed nebo už jsme je postavili, nebo jsou ve výstavbě. Kvůli výkupnímu tarifu je důležité připojit elektrárny do 31. prosince. V příštím roce tarif klesne a projekty, které se nepodaří připojit, budou mít jinou ekonomiku. Z toho vyplývá boom na konci roku, v listopadu a v prosinci obvykle přibude obrovské množství elektráren.

HN: A máte i dlouhodobější vize, kolik elektráren byste chtěli postavit během pár let?

V příštím roce chceme výkon zdvojnásobit, to znamená postavit dalších 30 až 40 megawattů. Dlouhodobější výhled je ale ovlivněn legislativou. Pokud se dramaticky změní, nemusí ze současného boomu zbýt nic. Abychom mohli plánovat na delší dobu, bude klíčové, jak se bude Energetický regulační úřad (ERÚ) chovat na přelomu roku.

HN: ERÚ obvykle při snižování garantovaných cen argumentuje zlevňováním technologií. Opravdu tak rychle ceny klesají?

Solární panely jsou meziročně levnější asi o 15 procent, proti tomu ale přišlo zhruba sedmiprocentní znehodnocení české koruny vůči euru. Panely ale tvoří jen část celkových nákladů, kolem 45 až 70 procent celkové ceny. Celková změna tak není dramatická.

HN: Skutečně nejde plánovat na delší dobu, když zákony dovolují regulátorovi snížit garantovanou cenu jen o pět procent ročně?

Jenže to je na základě platného zákona. Pokud se legislativa změní, musíme na to být připraveni. Nemůžeme mít moc projektů, které budou postaveny na předpokladu, že se nic nezmění. Nemyslím však, že se podpora zcela zastaví. Pro regulační úřad bude důležitý reálný pohled na výsledek za letošek - boom může být totiž zčásti iluzorní. Jsou projekty, o nichž slyšíte, že jsou skoro hotové, ale pak zjistíte, že jim chybí podstatné věci. Nemají třeba stavební povolení. Pokud tyto projekty započítáte do celkových čísel, vychází, že by se letos mělo připojit 500 až 600 megawattů. To podle mě není reálné.

HN: Na začátku srpna byl v Česku instalovaný výkon všech slunečních elektráren zhruba 84 MW. Kolik tedy čekáte na konci roku a v příštím roce?

Na konci roku bude podle mého odhadu připojeno 150 až 170 MW. A v příštím roce se toto číslo zdvojnásobí. Ve srovnání s Německem to ale bude stále jen zlomek.

HN: Váš tržní podíl je nyní kolem 11 procent, kolik trhu chcete ovládnout?

Pokud se nám letos podaří připojit, co plánujeme, můžeme mít 20 procent podílu na trhu. Trh se nyní konsoliduje. Bude tu pár silnějších skupin a menších individuálních stavitelů bude ubývat.

HN: Jeden z vašich konkurentů, Photon Energy, loni vstoupil na vedlejší trh varšavské burzy NewConnect. Neplánujete si také dojít pro peníze na burzu?

NewConnect je vhodný pro začínající společnosti, my už jsme pro něj příliš velcí. Nevylučujeme, že bychom někdy na burzu šli, ale v tuto chvíli to není aktuální. Uvidíme, jaká bude situace v ekonomice za dva tři roky.

HN: Odkud tedy získáváte kapitál na vlastní zdroje?

Pocházejí od soukromých investorů. V tuto chvíli disponujeme zhruba půlmiliardou korun vlastních zdrojů, které máme připraveny k proinvestování v současných a připravovaných projektech. Pro tento rok jsme dostatečně kapitálově vybaveni. A na podzim se začneme poohlížet, jak získat finanční kapitál pro výstavbu v příštím roce.

HN: Jakým způsobem toho chcete dosáhnout?

Očekáváme, že do skupiny Energy 21 nabídneme vstup dalším investorům. Mohou to být soukromí investoři nebo fondy. Nemůže jich být příliš mnoho, protože by to zkomplikovalo řízení společnosti. A protože chceme v příštím roce proinvestovat zhruba totéž, co jsme investovali letos, budeme shánět obdobnou částku jako na letošek - zhruba půl miliardy.

MEZITITULEK: HN: Předtím, než jste před rokem nastoupil do čela Energy 21, strávil jste celý profesní život v IT firmách. Co vás přimělo vystoupit z rozjetého vlaku a přestoupit na jiný?

V IT jsem začínal a pamatuji si na zakladatelské období. Tehdy měl technologický trh obdobné parametry jako má nyní fotovoltaika. Byl to boom a v IT se pohybovalo obrovské množství lidí a firem, které se to teprve učily. Jen hrstka z nich vydržela dodnes. Fotovoltaika nyní vypadá podobně, je to obor s velkým růstem.

HN: Ale pamatujete, co se stalo v roce 2000, kdy splaskla nafouknutá dot.com bublina. Nemůže za pár let splasknout i fotovoltaický boom?

V našem oboru jsou ekonomické ukazatele velmi pevné. Není to o tom, že máte firmu, která vlastně nic nevydělává, ale má obrovskou valuaci. Kalkulace je tu vcelku jasná, firma nemá ve srovnání s tím, jaký je její výnosový potenciál, žádné přemrštěné ocenění. Bublin se příliš nebojím - ale nevylučuji, že mohou vzniknout třeba na sekundárních trzích, třeba na trhu výroby solárních panelů.


Česká jednička

Energy 21
Skupina Energy 21 je s tržním podílem 11 procent největším provozovatelem slunečních elektráren v Česku. Nyní do sítě dodává elektřinu z 8 elektráren o celkovém výkonu 9 megawattů. Do konce roku chce však přidat dalších až 30 MW. První elektrárna začala vyrábět proud loni v lednu. Největším konkurentem je REN Power ze skupiny Czech Coal.

Soukromí investoři
Největším vlastníkem skupiny Energy 21 je sdružení soukromých investorů Natland, které má necelých 50 procent. Dalším velkým vlastníkem je firma GIHG. Do konce roku chce proinvestovat půl miliardy z vlastních zdrojů.

"Tržby nesledujeme"
Firma plánuje, že letos utrží kolem 130 milionů korun. "Tržby ale zatím příliš nesledujeme. Hlavním ukazatelem je ale pro nás nyní to, jak jsme schopni řídit výstavbu."


84 megawattů instalovaného výkonu ve slunečních elektrárnách je nyní v Česku. Ještě na konci loňského roku to bylo jen 54 MW. Stále je to však jen zlomek všech zdrojů.

12,8 korun za kilowatthodinu dostane provozovatel sluneční elektrárny. Cena je garantována
na 20 let. Tržní cena je 1,20 Kč/kWh.

0,1 procenta elektřiny ze všech domácích energetických zdrojů vyrobily sluneční elektrárny letos v červnu.
Podíl se ale postupně zvyšuje.


Profil

Daniel Kunz 40
Kunz se stal šéfem Energy 21 loni v září. Předtím pracoval v IT firmách, řídil mimo jiné společnost BGS LEVI Group.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů