Drábová: Jaderné úložiště není skládka

Předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová mluvila se studenty Letní žurnalistické školy mimo jiné i o plánovaném hlubinném úložišti jaderného odpadu.

Jedna undergroundová kapela zpívá, že bude svět lepší nežli náš, ale ty odpade, ty přetrváš. A mají pravdu. Pro spoustu generací po nás tu zůstane hromada radioaktivního odpadu.

Podle jakého klíče vybíráte oblasti pro možné úložiště?
Bohužel nemůžeme hlubinné úložiště (HÚ) umístit v místě zvyklém na důlní činnost. Na dostatečnou izolaci od životního prostředí je potřeba velký masiv, který se nachází pouze v neprůmyslových lokalitách. Oblast nesmí být seismicky aktivní, obsahovat spodní vodu a podobně. Kritérií je celá řada a může se také stát, že vhodné místo prostě nenajdeme.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) nechce ve věci HÚ jít proti obcím. Dle výsledků referend nikdo úložiště za humny neschválí. Řekla jste, že lidé nejsou dostatečně informováni. Lze to změnit?
Někde se stala chyba. Nechci někoho vinit, ale ani stát, ani SÚRAO se nepodílelo na informování místních komunit o tom, co HÚ přinese nebo nepřinese. Jedinou možností je dlouhá a trpělivá práce s místními.

Ale bude na trpělivou práci dost času, když v roce 2015 měla být vybrána finální oblast?
Tolik nás to netlačí, protože stavba úložiště má začít v roce 2050 a do provozu má být uvedeno v roce 2065. Nejhorší by teď bylo tlačit na harmonogram, že v roce 2015 musíme mít vybrány dvě lokality.

Podle ředitele SÚRAO Jana Dudy bude stavba na povrchu zabírat 10 hektarů, což je pro představu dvacet fotbalových hřišť. Komplex pod zemí bude skoro desetkrát větší. Jak mimo dotací v hodnotách 8 až 12 milionů hodláte přesvědčit obce k souhlasu?
To je jednoduchá otázka, ale odpověď na ní vlastně neexistuje. Je to velmi těžké hlavně v oblastech, které prakticky nemají žádnou větší zkušenost s průmyslovou činností. Na finanční kompenzace nakonec také dojde. Naštěstí komunikaci s obcemi my na hrbu nemáme, náš úkol je informovat o bezpečnosti.

Jedna z lokalit se nachází na Čeřínku, kde je spousta přírodních památek jako Čertův hrádek nebo Hojkovské rašeliniště. Navíc kraj Vysočina si buduje prestiž zeleného kraje a už tak má zátěž v podobě Dukovan. Není to už trošku moc?
To je otázka názoru. Z hlediska bezpečnosti tam problém nevidím. Samozřejmě je to hornické dílo, ale to znamená, že do oblasti bude převezeno spousta materiálu, přijdou noví lidé nebo se bude vylepšovat komunikace k úložišti. Pokud to některá z lokalit dokáže akceptovat, dnes prostě nevím. To, co by podle mého názoru nebylo až tak nerozumné, je pokračovat ve výzkumech. Na jejich konci budeme vědět, že máme možnosti, nebo také nemáme žádné. Tudíž budeme hledat možnosti v zahraničí, nebo i jinde. Dle mého názoru v rozsahu, v jakém se plánovalo, takové úložiště potřeba nebude, protože se bude recyklovat.

V materiálu přímo od SÚRAO stojí, že po skončení ukládání, asi 20 let po zahájení provozu, se krajina navrátí do původního stavu. Myslíte si, že to bude možné?
Je to možné, když se podíváte na rekultivaci, co probíhá v severních Čechách. A to je prosím povrchový důl, kde je poničení mnohonásobně větší, když nepočítám komunikace, které budeme muset vystavět. Větší problém bude, že vzhledem ke stoupající ceně paliva se bude recyklovat, a tudíž to budeme muset zase tahat ven.

Infobox - Hlubinné úložiště jaderného odpadu je důlní dílo, skládající se z několika bariér. První bariérou je v podstatě velice sofistikovaný kontejner, který sám o sobě umožní skladování radioaktivního odpadu v řádu stovek až tisíc let. Další bariéru tvoří vrstva jílu, betonu a dalších izolačních látek. Všechno jistí 500 až tisíc metrů kamene.

http://www.vysocina-news.cz