zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Předvolební kůrovcová pandemie

28.08.2009
Les
Předvolební kůrovcová pandemie
Letošní relativně chladné a vlhké léto na Šumavě zatím příliš nepřálo turistům ani kůrovci. Přesto v sobotu média uvedla: "Dvanáctičlenný tým vědců, zástupců majitelů lesů a odborníků z obou krajů došel k závěru, že dosavadní systém péče v parku je nedostatečný a metody ochrany neúčinné... takže způsobily kůrovcovou pandemii."
Před ní ostatně známý prognostik varoval po přeletu Šumavy už v dubnu... Tehdejší Stanovisko vědců k prohlášení Miloše Zemana o Šumavě ze dne 12. května 2009 jasně deklarovalo, že "šumavská příroda nepotřebuje od politiků záchranu, potřebuje čas a prostor, aby ukázala, že je mnohdy bez problémů schopna prosperovat bez lidského zásahu". Bohužel prošlo tiskem téměř bez povšimnutí, přestože je během měsíce podepsalo přes padesát předních přírodovědců a lesníků.
Patříme k vědcům, kteří zkoumají ekosystémy šumavských ledovcových jezer a horských smrčin již třetí desetiletí. Takže máme informace o tom, jaké byly účinky kyselých dešťů ve druhé polovině minulého století. I na Šumavě mělo okyselení vod a půd řadu nepříznivých důsledků. Tehdejší jezera byla bez ryb, a dokonce vyhynula i většina bezobratlých živočichů. Tehdejší zelené lesy byly bez lišejníků, jedle byly na vymření, a vážně oslabené byly i staleté smrky. K prudkému zlepšení imisní situace došlo během 90. let minulého století, ale zotavování horských ekosystémů je proces dlouhodobý.
Již druhé desetiletí pozorujeme znovu-oživení jezerních vod, návrat lišejníků do okolních lesů či hojné zmlazení jedlí a buků. Sami jsme byli překvapeni, jak rychlá a účinná je přirozená obnova horských smrčin po kůrovcové gradaci v takzvaných bezzásahových zónách. Les rozhodně není "mrtvý", ačkoliv se z dálky tak jeví.
Dostupná vědecká fakta vyvracejí urputná tvrzení a mýty o mrtvém lese na Šumavě. Naopak veškeré razantní zásahy proti kůrovci vedly v horských smrčinách podél hraničního hřebene k postupnému řídnutí porostů, které snáze padly za oběť vichřicím. Orkán Kyrill napáchal největší "paseku" právě tam, kde mu lesníci v dobré víře "proklestili cestu"!
Není proto divu, že státní ochrana přírody hledá pro Národní park Šumava alternativu k běžnému lesnickému hospodaření, které v extrémních podmínkách vrcholové Šumavy prokazatelně selhává, zatímco přirozená regenerace horských smrčin prokazuje životaschopnost.
Přírodní výběr sám pomáhá regeneraci lesa a jeho přizpůsobení podmínkám měnícího se klimatu, a tím snižuje riziko opakovaných velkoplošných narušení. Tento proces je zárukou vytvoření alespoň malého ostrůvku přirozených lesů ve střední Evropě.
Zdůrazněme, že stále mluvíme o několika procentech území Národního parku Šumava, o horských smrčinách v nejvyšších polohách Šumavy. Přírodovědci ani ochránci rozhodně nezpochybňují lesnické zasahování proti kůrovci v nižších polohách.
Bezzásahový režim prokázal svou vitalitu i opodstatněnost v horských smrčinách Šumavy. Ani letošní dosavadní vývoj kůrovce neopodstatňuje šíření poplašné zprávy o "kůrovcové pandemii" na Šumavě. Nic mimořádného se zatím neudálo.
Ostatně celorepublikově ohrožuje kůrovec mnohé hospodářské lesy letos přinejmenším srovnatelně, aniž to vyvolává větší zájem médií, natož politiků. Jestliže se tedy na Šumavě uvažuje kvůli kůrovci o vyhlášení stavu nebezpečí, jedná se nejspíše o pandemii, ale předvolební.

AUTOR: Hana Šantrůčková
AUTOR: Jaroslav Vrba
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí