Filmový Auto*mat mění svět, nejen ten automobilový.

Martin Mareček už se nemohl koukat na tisíce aut, která v každou denní i noční hodinu projížděla pod okny jeho bytu v centru Prahy. A tak se rozhodl zjistit, zda dokáže změnit svět. Výsledkem je hnutí, které pomáhá měnit tvář české metropole - a také dokumentární film Auto*mat, který má dnes v českých kinech premiéru.

Marečkův donkichotský boj s větrnými mlýny začal v roce 2003, kdy s přáteli založil iniciativu Auto* mat. Ta je dnes v Praze největším hnutím specializovaným na dopravu a postupně ji začali brát vážně i pražští zastupitelé, kteří se původně s Auto*matem bavili jen v přítomnosti kamer. Jedním z hrdinů filmu je i pražský primátor Pavel Bém, který před kamerou Marečkovi slibuje modré z nebe, mimo kameru ale zůstává k jeho návrhům na zlepšení dopravní situace v Praze chladný.

Cyklisté do města patří

Mareček s přáteli přesto od svých cílů neustoupil - pořádají happeningy a cyklojízdy, tisknou samolepky, policistům vysvětlují, proč by cyklisté měli mít právo jezdit městem, radnímu pro dopravu, proč má jejich akce povolit na komunikacích jindy vyhrazených jen autům, a Mirku Topolánkovi, k čemu je dobrá mobilita. A to vše natáčejí i pro stejnojmenný film, který po šesti letech natáčení právě přichází do kin.

Film Auto*mat ve výsledku není ani tak kritikou automobilismu, spíše ukazuje snahu změnit prostředí. To potvrzují i tvůrci, kteří se ale odmítají nazývat aktivisty. "Bráníme se tomu, aby Auto*mat byl vnímaný jako aktivistický film," říká producent Vratislav Šlajer. "Film nechce jen poukazovat na daný problém, je to hlavně příběh člověka, který chce něco změnit." Souhlasí i sám režisér. "Jsme všichni spíš konzervativně naladěni, nevidíme nic levičáckého na tom, že chceme bojovat proti silničnímu socialismu," říká Mareček.

A film ukazuje, že to jde. Hnutí Auto*mat postupně dotlačilo magistrát k povolení pravidelných, masivně navštěvovaných cyklojízd městem, organizátoři zasahují do jednání o výstavbě silnic a cyklostezek a dokázali - zatím jen jednou - uzavřít Smetanovo nábřeží, které se změnilo v korzo. Auto*mat nevypráví jen o zdánlivě naivní touze něčeho dosáhnout, ale je to zároveň film o moci médií - bez přítomnosti kamery aktivisté dosahují svých cílů u populistických politiků jen velmi ztuha. A nejen u nich - ve filmu konfrontují krom politiků, pro něž je snaha o zlepšení životního prostředí jen dalším prostředkem v politickém boji, i účastníky tunningového srazu či pasivnější zbytek spoluobčanů, kteří jednu z cyklojízd častují nenávistnými výkřiky "policii na vás, parchanti".

Také někdy jezdím autem

Mareček má za sebou už několik angažovaných dokumentů - ve Hrách prachu sledoval boj v ulicích během pražského zasedání MMF, ve Zdroji pak nečisté praktiky při těžbě ropy v Ázerbájdžánu. Ve svém zájmu o zlepšení světa jde Mareček ve stopách amerického režiséra Michaela Moorea, i když bez jeho demagogie a častého překrucování faktů. Mareček je proti Mooreovi střízlivý a sebeironický a přes osobní přístup k tématu zůstává nad věcí. Dokumentuje špatné podmínky k životu v metropoli a zároveň přiznává vlastní vlastnictví auta.

K zprostředkování faktů využívá hravé grafické předěly i grafické prvky přímo v obraze. A nezapomíná příběh doplnit o rozuzlení vlastního příběhu. Výsledkem je silný a dojemný film, který zároveň může vyprovokovat celospolečenskou debatu. Jedna je ostatně naplánovaná i na dnešní premiéru. Od 21 hodin bude on-line k vidění na stránkách www.automatfilm.cz

AUTOR: Irena Hejdová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz