Stanice ve Švábenicích vyrobí víc bioplynu

Švábenice - Další úložiště siláže pro bioplynovou stanici chce přistavět soukromý zemědělec František Bureš ve Švábenicích. Plánuje zpracovávat její dvojnásobek. Stavbu ale musí zabezpečit tak, aby neunikal zápach.

Rozšíření elektrárny na bioplyn ve Švábenicích o nový motor, který by její výkon zdvojnásobil a o novou halu, ve které bude kvasit kukuřičná siláž, plánuje majitel první bioplynové stanice na Vyškovsku. Místo současných devíti tisíc tun bude ročně spalovat šestnáct až osmnáct tisíc. Tak to bude vypadat, pokud mu úřady stavbu povolí. Jednání o územním a stavebním řízení se bude konat devětadvacátého října. Podle Bureše je vše zabezpečené tak, aby stanice neobtěžovala okolí zápachem a neškodila životnímu prostředí.

"Chceme přistavit sekundární fermentor kruhového půdorysu o průměru téměř čtyřiadvacet metrů s výškou téměř pět metrů," potvrdil Bureš. Podle něho bude stavba hermeticky uzavřená. "Zvýší se výtěžnost plynu z kukuřice a ve vyhořelém palivu se sníží stopové prvky na minimum. Teď do ovzduší unikají pachy zhruba z pouhých tří nebo čtyř procent, ale potom se únik sníží dokonce na jediné procento. Pro ekologii to ani nemůže být lepší," tvrdí Bureš.

Ten chce dále instalovat do stejné místnosti druhou spalovací jednotku o výkonu 526 kW, která bude vyrábět teplo a energii. K rozšíření ho podle jeho slov vedou vynikající, téměř už roční zkušenosti s provozem elektrárny.

Podle starosty Švábenic Josefa Kubíka ze strany vedení městyse námitky podle všeho nebudou. "K technologii připomínky nemáme. Na zápach si dosud nikdo nestěžoval. Kvůli nové kogenerační jednotce se budou dělat denní i noční hlukové zkouška a pokud by nevyšly, bude muset majitel udělat protihluková opatření," uvedl Kubík.

Městys si akorát vyhradil místa, kde Bureš kukuřici pěstovat nesmí. "Podepíše se pod dohodu, že nebude využívat lokality v zátopových oblastech, kde by hrozilo splachování vody z polí," vysvětlil starosta.

Ten se neobává ani dvojnásobného počtu nákladních aut. "Je už jedno, jestli obcí projíždí technika zemědělského družstva nebo soukromé farmy. Jediné, s čím jsme měli problém, byl nepořádek, který létal při svážení kukuřice. Dohodli jsme se, že pracovníci farmy zametou hlavní tah. Bylo to poprvé a asi tuto situaci budeme řešit i nadále. Nemáme tolik zaměstnanců, abychom si úklid zajistili sami," doplnil Kubík.

V době, kdy Bureš o stavbě bioplynové elektrárny na kopci nad Švábenicemi uvažoval, se lidé obávali hlavně hluku a zápachu. Po zkušebním provozu a několika měsících plného výkonu lidé i vedení městyse hodnotí chod elektrárny jako bezproblémový. "Potíže s elektrárnou žádné nejsou, v dědině není nic cítit," řekl například před časem mladík David Dragoun.

Majitel se snaží možné nepříjemnosti eliminovat. Přestože bioplynové stanice můžou zpracovávat zapáchající kejdu, hnůj, výkaly či biomasu, Bureš používá výhradně kukuřičnou siláž. Ta se naváží jenom jednou denně brzy ráno. V silážní jámě je navíc podle Bureše dobře přikrytá. "Protože jsme blízko k zástavbě, dělali jsme pachové i hlukové zkoušky, a odborníci nám potvrdili, že je všechno v pořádku," dodal Bureš.

Zařízení, které se ve světě využívá zcela běžně, je na Vyškovsku první svého druhu. Podle majitele je továrna ekologicky naprosto nezávadná. "Je založená na principu obnovitelných zdrojů energie. Odpad, který vznikne, použiji jako hnojivo," dodal Bureš. Veškerá vytvořená elektřina jde do sítě firmy E.on.

Další a mnohem větší bioplynovou stanici v okrese chce postavit soukromý zemědělec Karel Janovský v Černčíně. Jeho plán ale narazil na odpor prakticky všech obyvatel vesnice i části nedalekých Bučovic. I oni mají obavy ze zápachu, hluku a zvýšeného provozu nákladních aut.

Proto ho ještě z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí prověřoval krajský úřad. Zpracovatel doporučil uskutečnění záměru. Podle odborníka z brněnské firmy Jiřího Nováka nebude mít stavba záporný vliv na ovzduší. "V současné době probíhá územní řízení, k projektu se budou vyjadřovat další odborníci," uvedl Janovský.

O další bioplynovou stanici usiluje i vyškovská společnost Respono, která zajišťuje svoz a likvidaci odpadu na Vyškovsku a v části Prostějovska. Biologický domovní odpad zatím odváží na skládku v Kozlanech a chtěla by ho využít ještě víc a vyrábět z něho teplo, elektrickou energii a zahradnický substrát. Rozložený bioodpad pak může zpětně využít k rekultivaci skládky. Objekt by měl vyrůst ve Vyškově naproti průmyslové zóny u silnice na Pustiměř.

Vyškovský deník