zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Slavkov buduje sběr bioodpadu

20.10.2009
Odpady
Urbánní ekologie
Slavkov buduje sběr bioodpadu

Šestitisícové město u Brna postavilo na staré městské skládce kompostárnu, kde se zpracovávají jednak bioodpady od občanů, jednak zelený odpad z údržby městských ploch. Není jich málo - Technické služby, které provozují i kompostárnu, se starají o park kolem proslulého slavkovského zámku.

Ředitel Technických služeb města Slavkov (TSMS) Radoslav Lánský říká: "Letošní léto mimořádně přálo travnatým plochám. My se snažíme udržet krok s přírodou. Pracovníci TSMS jsou v plném pracovním nasazení jak při sečení, tak i úklidu odpadů ze zeleně z vlastní činnosti, ale především při svozu odpadů od občanů na kompostárnu."

Svozy biologicky rozložitelného zahradního odpadu probíhají vždy v pondělí a úterý - tedy po víkendu, během něhož se většina občanů stará o své zahrádky. Slavkov patří mezi několik málo měst u nás, kde provozují plošný sběr bioodpadů od občanů na celém území města. "Naši obyvatelé velmi dobře třídí. Kvalita sběru je vynikající. V odpadu ze zeleně prakticky nejsou nežádoucí vedlejší odpady, jako třeba plasty," poznamenává Radoslav Lánský.

Mezi letošním dubnem a září se uskutečnilo 21 svozových týdenních cyklů (pondělí, úterý). Pracovníci Technických služeb při nich naložili, podrtili, rozmíchali a svezli 237,76 tuny bioodpadů, tzn. v průměru 11,32 tuny za týden. Z vlastní činnosti TSMS při údržbě veřejné zeleně vzniklo dalších 49,67 tuny. Celkem bylo na kompostárnu navezeno 287,43 tuny biologicky rozložitelného odpadu ze zeleně. Tento odpad se průběžně zpracovává a výstupem je rekultivační kompost, případně rekultivační substrát (rekultivační kompost promíchaný se zeminou).

HLEDÁ SE LEPŠÍ ŘEŠENÍ

Sběr po ulicích města je velmi náročný. Občané zatím dávají bioodpady do nejrůznějších nádob, plastových pytlů a tašek a umisťují je před termínem svozu na sběrných místech ostatních složek komunálního odpadu, odkud je obsluha odváží. "Budeme zkoušet různé druhy kontejnerů nebo rozložitelných pytlů," říká Radoslav Lánský. "Sběr je teď poněkud komplikovaný. Musíme najít racionální řešení (i z jiných měst), jak tento sběr prakticky uskutečnit v míře, která je pro město i občany úměrná."

Občané si stěžují na "hromádky" bioodpadů, které někdy zahnívají v ulicích. Podle Technických služeb však není možné, aby odpad ze zeleně občané vyváželi do ulic po celý týden, a je třeba, aby umisťovali bioodpad na sběrová místa až těsně před svozem.

Na webových stránkách města je upozornění, že odpad ze zeleně nebo jiný odpad mimo tento systém může být považován za černou skládku se všemi důsledky. Internetová diskuse na městském webu ukazuje, že fungující komunita může tento problém řešit. Jeden z přispěvatelů v diskusi píše: Myslím, že postačí upozornit sousedy, kteří si to neuvědomili, na termín svozu, a požádat je, aby biologický odpad "vystavili" před dům co nejpozději před tímto termínem. U nás na Zahradní to vcelku zafungovalo. Doufám, že to vydrží.

ZPRACOVÁNÍ V KOMPOSTÁRNĚ

Nevelká kompostárna je vybavena nutným zařízením (překopávač, traktor s čelním nakladačem, sběrný drticí a míchací vůz SEKO, strojní bubnové síto atd). Rekultivační kompost se tam vyrobí z bioodpadů za 70 dnů. Kompostárna jej potom nabízí občanům k bezplatnému odběru. "Vždy ve středu odpoledne se každý může o výsledku přesvědčit přímo na kompostárně a odebrat si zdarma pro svou zahradu zatím 20 litrů rekultivačního kompostu na vyzkoušení," upozorňuje Radovan Lánský.

Slavkovská kompostárna byla vybudována za 3,9 milionu, strojní vybavení bylo pořízeno za 5,4 milionu, celková investice je tedy 9,3 milionu korun. Přibližně 90 procent uznatelných nákladů uhradil Státní fond životního prostředí ČR z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí. Jihomoravský kraj ze svého fondu uhradil 5 procent uznatelných nákladů a zbylých 5 procent zaplatilo město Slavkov. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace se změnila pravidla k udělení dotace. Z celkových nákladů byla vyčleněna část nákladů neuznatelných, na které se nevztahuje poskytnutá dotace. Z toho důvodu je skutečný podíl města asi 8 procent. K investičním nákladům je nutné přičíst ještě další výdaje - na zaměření stavby, projektovou dokumentaci, stavební dozor, pojištění strojního vybavení atd.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí