Ústecký kraj chce výnos z ekologických daní za těžbu a elektřinu
Ústecký kraj chce dostávat výnosy z ekologických daní za těžbu surovin a výrobu energie. Ústecká hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD) dnes novinářům řekla, že by se tak do regionu mohly vrátit peníze na obnovu krajiny poničené těžbou a výrobou elektřiny. Rozpočtu kraje a obcím by to mohlo přinést podle odhadů kraje řádově stamiliony korun ročně.
Daně jsou podle mluvčího ministerstva Jakuba Kašpara příjmem státního rozpočtu, nikoli ministerstva. "A rozpočtové určení je tématem pro ministerstvo financí, nikoli pro nás," řekl ČTK. Pokud jde o poplatky v životním prostředí, úhrada z dobývacího prostoru patří obci, úhrada z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách patří ze tří čtvrtin obcím, jedna čtvrtina putuje do státního rozpočtu. Poplatky za znečišťování ovzduší od provozovatelů elektráren jsou příjmem Státního fondu životního prostředí, v roce 2007 fond na poplatcích od všech znečišťovatelů ovzduší vybral 514 milionů Kč. Peníze fond používá na podporu ekologických projektů.
Podle Vaňhové kraj usiluje o to, aby byl změněn zákon o rozpočtovém určení daní. Kraj podle ní chce, aby daně za těžbu surovin, výrobu energie a ukládání popílku z elektráren byly příjmem krajů a obcí, nikoli ministerstva životního prostředí, které tak prý dostává kolem 1,5 miliardy korun ročně.
Dodala, že v Ústeckém kraji se vyrobí zhruba 68 procent energie spotřebované v Česku, ale obce o peníze z ministerstva žádají jen velmi obtížně. "Chceme, aby obyvatel kraje věděl, že když se tu něco vyrábí, že za to něco zpátky dostává," uvedla.
Bývalý hejtman a krajský předseda ODS Jiří Šulc dnes ČTK řekl, že návrh na přerozdělení daní také podporují. Uvedl, že o něm už loni na jaře jednal na výjezdním zasedání vlády v Teplicích. Dodal, že kromě těchto ekologických daní by měl stát regionu poskytnout peníze na obnovu zničených lesů v Krušných horách nebo na vybavení nemocnic, protože kvůli znečištěnému životnímu prostředí jsou lidé v regionu více nemocní.
Vaňhová dnes zopakovala, že Ústecký kraj nechce prolomit těžební limity hnědého uhlí do doby, než se těžební společnosti dohodnou s majiteli zasažených nemovitostí. O prolomení limitů by podle ní měli obyvatelé Ústeckého kraje rozhodovat v krajském referendum. Protože ho legislativa neumožňuje, kraj chce iniciovat zákon, který by mu referendum vypsat dovolil.