Sobota, 20. dubna 2024

Spotřebitelé zaplatí za fotovoltaiku tři miliardy ročně

Spotřebitelé zaplatí za fotovoltaiku tři miliardy ročně

Provozovatelé přenosových sítí dnes upozornili, že se solární elektrárny budou v příštím roce podílet na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) sedmi procenty, ale padne na ně skoro 40 % peněz určených k podpoře OZE, tedy skoro tři miliardy korun. Ty zaplatí všichni spotřebitelé, promítnou se totiž do zdražení elektřiny.

Evropská unie si v rámci klimaticko-energetického balíčku schváleného minulý rok v prosinci vytyčila vysoké cíle: do roku 2020 hodlá nejen snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie o 20 %, ale i navýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu na 20 %. To tedy v průměru. Pro Česko platí, že musí dosáhnout 13% podílu OZE na celkové spotřebě energie (tj. nejen na spotřebě elektřiny, ale také energie pro vytápění, chlazení a dopravu, viz směrnice 2009/28/ES), i to však může být problém. V roce 2005 totiž tento podíl činil pouhých 6,1 %, a proto také ten samý rok Česko přijalo zákon o podpoře OZE, který se nám ovšem nyní začíná pořádně prodražovat.

Zlaté slunce

Proč? Garantované výkupní ceny elektřiny z OZE na 15 až 20 let dopředu znamenají pro podnikatele jistotu stabilních příjmů v dnešní nejisté době. Nejvýhodnější podmínky jsou v současnosti v segmentu fotovoltaických elektráren, kde se vykupuje jedna KWh za skoro 13 Kč (v zahraničí je běžných 9 až 11 Kč). Když zohledníme raketový pokles ceny fotovoltaických panelů, vyjde nám, že se podnikateli investice vrátí místo za 15 let, jak předpokládá zmiňovaný zákon, za zhruba polovinu tohoto času. Návratnost kapitálu činí místo očekávaných sedmi procent čtrnáct.

Jen málokoho tedy asi překvapí, že se fotovoltaické elektrárny (FVE) staly v Česku nejrychleji rostoucím byznysem. "Distribuční a přenosové soustavy již v současné době evidují přes 15 890 MW požadavků na připojení FVE, což je téměř 70 % celkového počtu žádostí o připojení OZE. Výroba z FVE za posledního 1,5 roku vzrostla až 25krát," píše se ve zprávě sdružení českých distribučních společností (ČSRES).

Kšefty z kapacitami

Z údajů ČSRES vyplývá, že zatímco na konci roku 2008 činil instalovaný výkon FVE 54 MW, nyní je to 116 MW, tedy více než dvojnásobek. Co to však je ve srovnání z celkovými požadavky na připojení nových solárních zdrojů, které činí skoro 16 GW (tedy zhruba 16 bloků jaderné elektrárny Temelín)?

Výstavba takového množství nových FVE samozřejmě není reálná a ukazuje se, že blokování přenosových kapacit pro elektrárny založené na OZE se v Česku stává velmi výnosným byznysem. Tyto koncese na přístup do přenosových sítí (které distributorské společnosti přidělují zdarma) lze totiž výhodně zpeněžit, upozorňují odborníci.

Je pravda, že Česko musí plnit nejen cíle pro podíl OZE na celkové spotřebě energie, ale také ty pro podíl OZE na výrobě elektřiny. (Druhý jmenovaný v současnosti činí 6,5 % a do konce příštího roku by měl podle Bruselu dosáhnout osmi procent, což ale není reálné.) Nutnost podpory OZE je tedy nezbytná, což připouštějí i distributoři, otázka ovšem zní, jak získat "za co nejméně peněz co nejvíce muziky". Jinými slovy, jak nejefektivněji vynaložit peníze na "zelenou" energii.

Chce to plán

ČSRES odhaduje, že se fotovoltaika bude příští rok na produkci elektřiny podílet asi sedmi procenty, ale na její podporu půjde 40 % celého balíku peněz na obnovitelné zdroje. Faktem totiž zůstává, že výroba elektřiny pomocí solárních panelů je stále s přehledem nejdražší, ale současně nejvelkoryseji podporovanou, alternativou k jaderným či uhelným zdrojům. Zhruba tři miliardy, které půjdou příští rok na fotovoltaiku, zaplatí všichni spotřebitelé - zvýší se jim totiž regulovaná složka ceny elektřiny (podrobnosti zde).

Podle člena správní rady ČESRES Jana Kanty je nutné podporovat OZE mnohem systematičtěji, než doposud. "Požadujeme, aby nová Státní energetická koncepce stanovila optimální podíl jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů na energetickém mixu ČR. A to při respektování potřeby na minimalizaci negativních dopadů na bezpečné a spolehlivé fungování sítí a s ohledem na potřebu jejich rozvoje."

Co tedy distributoři navrhují? Chtějí například (novelizací vyhlášky o připojení) zabránit zmíněným spekulacím s kapacitami a to pomocí nové povinnosti investora složit zálohu na přidělený výkon a následně informovat o přípravě a realizaci projektu. Revizi by si zasloužil také zákon o podpoře OZE, říkají distributoři. Je podle nich především třeba odstranit pětiprocentní limit (za rok) na snížení výkupních cen elektřiny a také stanovit cílové podíly pro jednotlivé druhy OZE tak, aby nedocházelo k nezdravé preferenci jednoho z nich. Jedině pokud bude jasné, čeho chce konkrétně při podpoře "zelené" energie Česko docílit, pak lze této "metě" přizpůsobit také přenosové sítě, tvrdí distributoři.

Zůstává však otázka jestli máme vůbec šanci dosáhnout na 13% podíl OZE v roce 2020. Podle Kanty to sice není jisté, ale přehodnocení strategie podpory "zelené" energie nás k tomuto cíli minimálně "přiblíží". "Pokud tomu dáme nějaký řád, nějakou představu a harmonogram na těch příštích 10 let , tak ten předpoklad toho naplnění je určitě vyšší," řekl Kanta na dotaz EurActivu.

Zdroj: www.euractiv.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů