Plynová krize se může opakovat

Medveděv přislíbil nižší emise i stabilní dodávky plynu do Evropy. Rusko se také zavázalo varovat včas EU před výpadky v dodávkách.

Dmitrij Medveděv včera na summitu Evropské unie a Ruska oznámil, že Moskva chce dodržet stejný limit na snížení emisí skleníkových plynů jako unie: o 20 procent do roku 2020. Je to ambiciózní cíl, ale je třeba s ním zacházet jako se vším, co ruský prezident slíbí: záleží na tom, zda záměr potvrdí i premiér Vladimir Putin, což je muž, který rozdává karty v mocenské hře v Rusku.

Hned vedle atraktivního tématu emisí se totiž včera švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který nyní předsedá Evropské radě, a další unijní předáci ujišťovali, že Rusko v nastávající zimě splní své závazky vůči unijním odběratelům ruského plynu. Evropa se obává, aby se neopakovalo přerušení dodávek z letošního ledna. Moskva už dříve chtěla, aby závazky za ukrajinské platby za plyn, které Kreml považuje za nejisté a kvůli nimž naposledy minulý týden premiér Putin pohrozil novou plynovou krizí, na sebe převzala Evropská unie. Brusel to odmítá.

Už v pondělí ale EU a Rusko podepsaly memorandum o tom, že se obě strany budou informovat v případě, když nastane možnost přerušení dodávek. Rusko prý sdílí obavy unie jako důvěryhodný dodavatel.

Nestabilní Ukrajina

Na letitý rusko-ukrajinský spor o tranzit plynu se EU dívá s velkým znepokojením od roku 2006, kdy plyn přestal proudit na Západ poprvé. Tentokrát mohou situaci na Ukrajině zkomplikovat lednové prezidentské volby, takže odborníci další plynovou krizi nevylučují.

"Řada lidí, kteří na Ukrajině mají politické funkce, z tranzitu plynu profituje. A ti, kteří se dostanou po volbách k moci, budou chtít také profitovat," uvedl český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Rusko a zejména premiér Putin každý měsíc, když se blíží datum ukrajinské splátky za plyn, varují před nespolehlivostí Ukrajinců a před možností přerušení dodávek plynu. "Putina a jeho varování, které přichází každý měsíc, je třeba brát vážně," říká Bartuška.

Ukrajina plánuje podle včerejšího oznámení premiérky Julije Tymošenkové od nového roku zdvojnásobit tranzitní poplatky za plyn. Na poslední splátky za plyn Kyjev použil peníze z půjčky Mezinárodního měnového fondu.

Ukrajinci, na které těžce dopadla světová finanční krize, tvrdí, že s nimi Moskva hraje ošklivou hru ve snaze poštvat je proti Evropské unii. Obraz chaotické ukrajinské politické scény a nejistota kolem lednových voleb je prý do velké míry dílem ruské propagandy.

"Rusko kreslí tyto scénáře ze dvou důvodů: aby získalo kontrolu nad ukrajinskou infrastrukturou pro přepravu plynu a aby vytvořilo v unii atmosféru, v níž členské státy podpoří projekty plynovodů, které ze severu a z jihu Ukrajinu a střední Evropu obcházejí," vysvětlil Mihajlo Gončar, ukrajinský energetický expert.

"Ruská propaganda velmi efektivně využívá politické nestability na Ukrajině," dodává Gončar s tím, že prezidentské volby už se na Ukrajině konaly několikrát a nikdy nepřispěly k problémům s dodávkami plynu.

Ruské plynovody postupují

Faktem ovšem je, že ruské projekty plynovodů Nord Stream přes Baltské moře a South Stream přes Černé moře a Balkán získávají v posledních týdnech reálnější obrysy.

Své výhrady proti Nord Streamu stáhly Švédsko a Finsko, Dánsko se dokonce připojilo ke konsorciu, které bude plynovod stavět. Stavba může začít už příští rok. Proti tak zůstávají hlavně Polsko a Pobaltí, jež se obávají, že Rusko využije situace a bude tyto členské státy EU, téměř stoprocentně závislé na dodávkách ruských energetických surovin, v budoucnu vydírat. Volání po unijní solidaritě v energetice tak zatím nepadá na úrodnou půdu.

Na jihu se k South Streamu, původně rusko-italskému projektu, nejnověji připojilo Slovinsko a Rakousko. Ruští a italští investoři ovšem stále nemají zaručeny finance, za které by plynovod postavili.

South Stream je přímým konkurentem unijního projektu Nabucco, který podporují i státy jako Slovinsko nebo Maďarsko, které vyjádřily podporu i ruskému projektu.

Jak Evropská unie a Rusko ve Stockholmu uhlazovaly vzájemné spory

Omezení emisí
Rusko se připojí k plánu Evropské unie snížit emise do roku 2020 o 20 procent oproti stavu v roce 1990. Prezident Dmitrij Medveděv řekl, že se Moskva chce pokusit omezit vypouštění škodlivých plynů do ovzduší až o 25 procent.
Až dosud přitom ruští představitelé tvrdili, že do konce příštího desetiletí jejich země sníží emise maximálně o deset až 15 procent.

Nová dohoda o spolupráci
Rusko podle prezidenta Medveděva doufá, že brzy uzavře s EU dohodu o ekonomické spolupráci. Podle něho se už dokončují jednotlivé body dohody, jež by měla položit základní rámec spolupráce sedmadvacítky a Ruska.

Opatrná podpora Moskvy
I když je EU stále vůči Rusku po válce v Gruzii opatrná, předseda Evropské komise José Manuel Barroso včera slíbil, že sedmadvacítka podpoří vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO), o nějž Moskva už dlouho usiluje.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz