Priority energetické koncepce

Před měsícem představil ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský aktualizovaný text Státní energetické koncepce ČR (SEK). Na téměř devadesáti stránkách popisují ministerští experti energetickou strategii pro následujících dvacet let s výhledem sahajícím až do roku 2050.

Již při představení SEK směřovaly otázky zejména k případnému pokračování těžby uranu, k dalšímu vývoji jaderné a uhelné energetiky a k prolomení těžebních limitů. Tyto oblasti jsou sice velmi významné, ale tvoří pouze malou část SEK. Energetická koncepce má 6 priorit se stanovenými cíli rozpracovaných dále do koncepce v 10 oblastech, které jsou klíčové pro zabezpečení energetických potřeb státu. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Rozvoj zdrojů elektřiny

Pouze v první ze šesti priorit se SEK zaměřuje na rozvoj zdrojů elektřiny. Akcentuje přitom výstavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků, mírně navyšuje výrobu elektřiny ze zemního plynu a snižuje její výrobu z uhlí. Silný důraz klade na soběstačnost a minimální dovozní náročnost. Zřetelný je odklon od hnědouhelné energetiky (snížení jejího podílu ze současných 60 % na 27 % v roce 2030 a necelých 12 % v roce 2050) z důvodu docházejících uhelných zásob. Naproti tomu SEK předpokládá významný nárůst obnovitelných zdrojů, a to postupně až blízko rozumně využitelného potenciálu daného přírodními podmínkami ČR (zdesetinásobení výroby elektřiny z těchto zdrojů mezi roky 2010 a 2030). Jejich podíl je v r. 2030 okolo 15 % (30 % v r. 2050). Páteří výroby elektřiny jsou do budoucna jaderné zdroje, pro které lze zajistit zásobu paliva na několik let a zdroje paliva jsou rozloženy zejména ve stabilních teritoriích. Pro plyn s ohledem na dlouhodobou závislost na dodávkách z méně stabilních oblastí předpokládá SEK bezpečný podíl okolo 20 %. I tak to znamená okolo 2 000 MW nových plynových zdrojů. Přebytková výrobní bilance české elektroenergetiky garantuje, že i pokud dojde k významnějším poruchám, dokážeme naše energetické potřeby zajistit jen s omezeným dovozem. V následujících 20 letech se v našem regionu volné výrobní rezervy sníží prakticky na nulu. Masivní dovoz bychom tedy nemuseli být schopni realizovat, případně jen za velmi vysoké ceny. Zásadní je udržet dodávky tepla pro obyvatelstvo z kombinované výroby elektřiny a tepla. Mnoho zdrojů by mělo přejít na biomasu a zemní plyn, u velkých systémů u jaderných elektráren by se pak zdrojem mělo stát jejich odpadní teplo. Uhlí pro teplárny na dobu postupného přechodu je také důvodem pro úvahy o pokračování těžby zejména na dole ČSA. Bez toho dojde po roce 2012 ke skokovému snížení dodávek kvalitního uhlí pro teplárny v rozsahu, který nebude možné v krátké době dostatečně nahradit, a k možným výpadkům dodávek tepla.

Snížení energetické náročnosti

Druhou prioritou jsou úspory a zvyšování energetické efektivnosti. Zde předpokládá SEK razantní snížení energetické náročnosti české energetiky a dosažení průměrné úrovně v zemích EU (to znamená ambici předstihnout řadu států, které jsou nyní před námi). Hlavním zdrojem jsou úspory ze snížení tepelné náročnosti budov (zateplování stávajících, výstavba nízkoenergetických nových), v úsporách v dopravě (snížení měrné spotřeby, zvýšení podílu železniční dopravy a hromadné silniční dopravy ). Patří sem také úspory ve spotřebě elektřiny (žárovky, úsporné domácí spotřebiče, ekodesign výrobků) a snížení ztrát při výrobě a dopravě elektřiny. Významným prvkem je rozvoj tzv. inteligentních sítí, které podpoří jak částečné úspory energie, tak zejména optimální rozložení spotřeby vzhledem k výrobě. Dosažení úspor musí být ovšem realizováno s ohledem na reálné možnosti ekonomiky a financování technologických změn jak v privátním tak i veřejném sektoru.

Rozvoj sítí

Rozvoji sítí, které jsou pro fungování energetických systémů zcela zásadní, se doposud platná SEK věnuje jen okrajově. Aktualizovaná SEK naproti tomu tuto oblast akcentuje jako třetí prioritu. Předpokládá významné investice do rozvoje kapacit v plynu i elektřině ve směru sever-jih i severní propojení ropovodního systému do Německa. Napojení plynovodní soustavy na polské a rakouské uzly do budoucna zpřístupní dodávky i z terminálů pro zkapalněný plyn. To by mělo zajistit bezpečnost dodávek plynu pro nové plynové zdroje i v případě menších plynových krizí. Posílení elektrických sítí je klíčové proto, aby byly schopny zajistit provoz a stabilitu i v případě rozsáhlých poruch naší nebo zahraničních soustav nebo teroristic kých útoků a současně dostatek kapacit pro připojení nových zdrojů, ať již nových větrných parků, nových plynových zdrojů nebo rozšíření JE Temelín.

Změny technologií

Rozvoj inteligentních sítí, usměrňování a řízení spotřeby a úspor, nástup elektromobilů a nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů a čistšího spalování uhlí si vyžádají velké změny dosavadních technologií. Přestože většinu technologií budeme zajišťovat z vyspělého světového trhu, řadu z nich bude nezbytné optimalizovat pro lokální podmínky. Proto je čtvrtou prioritou SEK rozvoj vědy, výzkumu a školství v energetických sektorech. V řadě technologií i jejich výzkumu jsme v ČR na světové úrovni, a je proto v zájmu našeho hospodářství i rozvoje energetiky je podporovat. Kritický faktor úspěšnosti rozvoje energetiky jako celku představuje školství. Věkový průměr zejména u technické inteligence vysoko přesahuje ostatní sektory a příliv nových absolventů nedostačuje ani po kvantitativní stránce (odchody do důchodu), ani po kvalitativní stránce (flexibilita, mezioborové znalosti).

Přitom orientace na více decentralizovanou energetiku bude vyžadovat větší lidské zdroje s vysokou úrovní znalostí řídicích systémů, technicko-ekonomických nástrojů a mechanismů i fungování energetických trhů a v zajištění lidských zdrojů imigrací nám budou konkurovat ostatní státy EU s podobnými problémy. SEK proto počítá se změnami v oblasti vysokého i odborného školství, s jejich užším napojením na průmysl a se zvýšením zájmu o studium energetiky a technických oborů.

Energetická bezpečnost

Opatření pro zajištění energetické bezpečnosti, která je pátou prioritou aktualizované SEK, jsou v udržení kapacitních rezerv v sítích a diverzifikaci tras, zlepšení řídicích systémů a jejich propojení i ve schopnosti jednotlivých subsystémů (např. větších měst s přilehlými oblastmi) "přežít" v ostrovním provozu v krizové situaci včetně nástrojů pro rychlou obnovu základního stavu. Většina toho již existuje, ale jak se mění celá energetika (změna struktury zdrojů, decentralizace, vzájemná propojenost a závislost soustav), tak se musí vyvíjet i tyto krizové systémy. Aktualizovaná SEK počítá také se zvýšením strategických rezerv ropy z 90 na 120 dnů spotřeby a ke změně jejich struktury, která povede k vyššímu podílu ropných výrobků. Pro energetickou bezpečnost jsou důležité povinné rezervy jaderného paliva u provozovatelů jaderných elektráren na dobu 4 až 6 let, které odstraní závislost na dodavateli paliva (zásoba bohatě umožní případnou změnu dodavatele bez omezení výroby). V oblasti plynu je cílem zvýšení kapacity a výkonu zásobníků a jejich dostupnost v krizových situacích.

Ochrana životního prostředí

Šestou prioritou SEK je zajištění ochrany životního prostředí a snižování emisí. Česká republika má v této oblasti díky své průmyslové orientaci a přírodním podmínkám horší výchozí situaci než většina západoevropských zemí. Energetická náročnost hospodářství je poměrně značná a rychlý a násilný přechod na jinou strukturu není bez ohrožení výkonnosti hospodářství a životní úrovně obyvatel možný. SEK má za cíl splnit mezinárodní závazky ČR. Počítá se splněním závazného cíle snížit do roku 2020 emise CO2 o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 13 % a podíl biopaliv na 10 % a dosáhnout úspor energií ve výši 20 %. Dalšími cíli jsou limity emisí SO2, NOx a CO, které se budou postupně do roku 2030 snižovat. Zvláště významné je snížení zatížení prachovými částicemi v exponovaných regionech. V mnoha opatřeních je na legislativní i exekutivní úrovni kladen důraz na vyšší využití druhotných zdrojů a odpadů včetně jejich spalování.

Shody a rozdíly POK a SEK

Na závěr bych se rád zmínil i o vazbách předložené energetické koncepce na Politiku ochrany klimatu (POK), kterou zveřejnil ministr životního prostředí Ladislav Miko o pouhé dva týdny později. Považuji to za důležité zejména proto, že se v médiích objevily názory, které kladou obě strategie zásadně proti sobě. Při detailnějším pohledu se však ukazuje, že obě koncepce jsou si mnohem blíže, než se na první pohled zdá. Autoři obou strategií vycházejí do značné míry ze závěrů Nezávislé energetické komise (tzv. "Pačesovy komise"), která provedla rozsáhlé analýzy všech souvislostí dlouhodobé energetické strategie státu. Srovnáme-li cílové hodnoty, narazíme na skutečnost, že je POK většinou vztahuje k roku 2020, zatímco SEK se zaměřuje na rok 2030 a na rámcový výhled do roku 2050. Ve spotřebě elektřiny do roku 2020 vychází nicméně SEK ze shodných předpokladů jako Politika ochrany klimatu MŽP. V zásadě totožné je i vnímání rozvoje jaderné energetiky (očekávaná výstavba dalších dvou bloků v Temelíně a prodloužení provozu a zvýšení výkonu existujících jaderných zdrojů) a jejího podílu na energetickém mixu. V oblasti obnovitelných zdrojů předpokládá POK jejich rychlejší rozvoj, a to jak ve výrobě elektřiny, tak i v dodávce tepla. Obě koncepce však vycházejí v zásadě ze stejných hodnot potenciálu ČR, pouze SEK předpokládá, že jeho dosažení bude pomalejší zejména ve vazbě na dostupné finanční zdroje ve veřejném i soukromém sektoru. Podobná situace je i v oblasti úspor a energetické účinnosti. Významnější rozdíl je v rozvoji plynové energetiky, kde je SEK konzervativnější, s důrazem na energetickou bezpečnost. Co se týká limitů těžby, POK předpokládá jejich zachování, a tím i plánovaný útlum těžby jak na dole Bílina, tak i na dole ČSA. Podíl uhlí pro teplárenství, se kterým počítá koncepce MŽP kolem roku 2020, je ovšem srovnatelný se SEK. Rozdílný názor na limity je tak pravděpodobně dán odlišným pohledem na to, zda je pro teplárny technicky a ekonomicky možné rychle přejít na dodávky uhlí z jiných zdrojů a s jinými charakteristikami, než pro které byly postaveny.

Domnívám se, že předložená aktualizace SEK představuje vyváženou koncepci, zajišťující energetické potřeby ČR s přijatelnou bezpečností, dopadem na životní prostředí a ekonomickou efektivitou včetně respektování sociálních a regionálních dopadů. Vyšší akcent na jakoukoliv z těchto složek na úkor ostatních vede k jiné strategii, ale domnívám se, že zajištěny musí být všechny, a to ve vzájemné rovnováze.

AUTOR: Pavel Šolc
Autor je vedoucím poradců ministra, MPO