Pátek, 29. března 2024

Poslední krmě ohrožených druhů

Poslední krmě ohrožených druhů

V rybníce se topí dítě. Na břehu sedí další dítě, má fáčem omotané kolínko. Vzduch prořízne siréna sanitky, ta zastavuje u rybníka, vybíhají z ní záchranáři. Dítěti na břehu odmotají obvaz z kolínka, ránu dezinfikují, znovu ováží. Pak nasednou do vozu a odjíždějí k městu. Další den vyjde tisková zpráva oslavující rychlou a promyšlenou akci. Takhle nějak by to asi vypadalo, kdyby rychlá záchranná služba byla v působnosti ministerstva životního prostředí. Místo dětí, nechť si laskavý čtenář dosadí ohrožené živočichy a rostliny.

Biologická rozmanitost naší republiky klesá závratnou rychlostí, množství druhů v ČR vymřelo, či je těsně před vymřením. Stav je horší než ve většině Evropy. Vymírající organismy přitom obvykle lze zachránit, někdy i snadno. Podmínkou je záchranný program. Jeho příprava může trvat pár dní nebo let. Státní ochrana přírody už pět let disponuje oddělením záchranných programů, kde pracuje kolem osmi lidí. Dosud byly schváleny záchranné programy pro pouhých sedm ohrožených druhů, čtyři další se připravují. Minimálně několik set ohrožených druhů u nás právě vymírá a záchranný program by jim mohl pomoci. Jenže státní ochrana přírody nejsou boží mlýny, na každého rozhodně nedojde. Ohrožený tvor má u nás podstatně větší šanci, že vymře, než že se dočká cílených kroků na svou záchranu.

Záchranné programy platí hlavně takzvané Norské fondy, tedy zahraniční zdroje. Česko nemá dost peněz na ochranu přírody? Tomu pořadí priorit ministerstva životního prostředí rozhodně nenasvědčuje.

Příkladem budiž chystané vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Národní park je efektivní, ale také nejdražší způsob péče o chráněné území. O přírodu Křivoklátska je přitom dobře postaráno v rámci existující chráněné krajinné oblasti. Péče o ni přitom ročně přijde asi na 15 milionů korun. Vyhlášení národního parku přijde zhruba na 100 milionů korun, provoz každoročně spolyká asi tři čtvrtiny této částky. Rozdíl je to značný, a zvyšování mandatorních výdajů dále ubírá zdroje potřebné na reálnou péči o přírodu.

Pořadí priorit ministerstva vypovídá o lecčems, jen ne o kvalifikované snaze chránit přírodu. Na jedné straně se spousta peněz vyplýtvá na zlepšení péče již teď dostatečné, na straně druhé jsou mimořádně cenné lokality stranou zájmu. Bez péče a dokonce i bez ochrany. Jako například lužní lesy při dolních tocích Moravy a Dyje. Z hlediska ochrany přírodního bohatství naší země území zcela klíčové, a přitom nechráněné. Ministerstvo o problému ví, velkoplošné chráněné území v lužních lesích je těsně před vyhlášením. Už skoro dvacet let. Lesy obývané stovkami ohrožených druhů jsou po těch dvacet let intenzivně těženy. Někteří jejich obyvatelé zmizeli, další se dostali na pokraj vyhynutí.

Použijeme-li úvodní "sanitkové" přirovnání, pak dryáčnictví reality papír téměř neunese. Vedení ministerstva je ochotno ignorovat ne jedno, ale celou školku topících se dětiček. Raději bude v suchu převazovat kolínko dávno už zahojené.

AUTOR: Lukáš Čížek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je biolog

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů