Šéf Moskvy chce rozhánět "sněhové mraky"

Odborná veřejnost má obavy z rozhodnutí primátora Moskvy. V ruské metropoli se sníh stává málem raritou.

Kolony aut na moskevských magistrálách víří oblaka prachu, která se vznášejí v mrazivém vzduchu. Takový zimní obrázek Moskvy je v poslední době docela běžný.

Důvod je jednoduchý: moskevská kanalizace je již desítky let v havarijním stavu, a jakmile nastane sucho, veškerá nečistota se snadno dostává do vzduchu. Tento problém se dříve týkal spíše letního období. Letos však starosta Lužkov rozhodl, že sněhové mraky nad Moskvou se budou celou zimu rozhánět a tak jsou zimní ulice suché, holé a šedivé.

"Raději nevycházím ven. Ty měsíce, než napadne sníh, jsou v Moskvě vždycky nejhorší. Nedá se dýchat a ta šeď přivádí člověka k šílenství. Že to tak bude celou zimu si ani nedokážu představit," povzdychne si sedmdesátiletá Jelena ve svém bytě na severu Moskvy.

O bílou zimu však Moskvany nepřipravují jen "Lužkovovy bombardéry" rozhánějící oblaka stříbrným prachem. Průměrná teplota stoupá v Moskvě stejně jako kdekoliv jinde na světě už posledních 150 let a v posledních dekádách se oteplování prudce zrychlilo. Podle expertů je na vině především oxid uhličitý. "Otázka je, jaký je podíl emisí CO2 ve srovnání s přirozenými faktory, jež vyplývají ze vztahů atmosféry, oceánu a kontinentu. Právě ten podíl se odhaduje špatně," říká Roman Viland, ředitel státního Hydrometeorologického ústavu.

Změny, které v Rusku oteplení klimatu způsobuje v sociální sféře a v oblasti infrastruktury, mají podle něj pozitivní i negativní stránky a nejvíce se dotýkají pásma věčného mrazu. Sám fakt "protávání" věčně zmrzlé půdy může podle Vilanda způsobit vážné problémy při budování staveb, dopravních komunikací či ropovodů, které původně počítaly s pevným podložím. Jako plus naopak vidí vliv oteplování na energetické zabezpečení země. "Popravdě řečeno si nedokážu představit, jaká by dnes, nebýt oteplování, byla situace v odlehlých oblastech Sibiře, které bývají pravidelně odříznuty od přísunu elektrické energie," říká hlavní ruský hydrometeorolog.

Od zbytku Ruska se podstatně liší situace v Moskvě, jíž se jako každého světového velkoměsta týká tzv. "efekt megapole". Moskvu stejně jako New York ohřívají kvanta teplovodů, klimatizací a výfukové plyny ze statisíců aut. Důsledkem tohoto jevu jsou větrné bouře, přívalové deště a další nebezpečné jevy.

Obdobně však podle meteorologů počasí reaguje i na zmíněné umělé rozhánění mraků. Kromě silných bouří nad samotným městem může způsobit i nadměrné srážky za Moskvou, kam jsou mraky při rozhánění vytlačovány. Jak potvrzuje Roman Viland, o letošním zimním "rozhánění" bylo již moskevskou radnicí definitivně rozhodnuto. Odborná veřejnost však podle něj byla z diskuse prozatím vyloučena a dopady Lužkovova rozhodnutí na ekologický systém se dají jen těžko odhadnout. "Uvidíme na jaře," říká s pochybovačným úsměvem.

Zato Moskvané už mají na rozdíl od meteorologů ve věci poměrně jasno: "Lužkov se stále víc podobá Nikitovi Chruščovovi. Chová se jako tvrdohlavý mužik, který musí bouchnout do stolu a poručit větru dešti," povzdychne si Jelena a přejede pohledem holou, pochmurnou městskou krajinu za oknem.

Jan Machonin
Od našeho spolupracovníka z Moskvy