Zelená energie Česko nespasí

Podíl obnovitelných zdrojů elektřiny na spotřebě roste. Bez uhlí a jádra se ale nejspíše neobejdeme.

Inverze s nedýchatelným vzduchem byly před dvaceti lety v severních Čechách na denním pořádku. Oxidy síry stejně jako oxidy dusíku od té doby klesly na minimum. Elektrárny přesto zůstávají největším znečišťovatelem. Na emisích skleníkových plynů se energetika podílí ze 40 procent.

Česká republika vyprodukuje každoročně 146 milionů tun skleníkových plynů. V celosvětovém měřítku je to pouhých 0,3 procenta. Jenže když se čísla přepočítají na počet obyvatel, rázem se země vyhoupne nad průměr EU.

Obnovitelné, malé a drahé

Ministerstvo životního prostředí proto volá po omezení emisí. Cestu vidí v nižším objemu spalování hnědého uhlí v elektrárnách a teplárnách. Náhradou mají být obnovitelné zdroje.

Jejich hlavní výhodou je, že nezatěžují životní prostředí a navíc snižují závislost státu na dovozu paliv ze zahraničí.

Zatím však mají také jednu zásadní nevýhodu. >>Všechny jsou v současnosti nekonkurenceschopné vůči klasickým energetickým zdrojům a nemohly by existovat bez státních dotací,<< říká Jiří Gregor z poradenské firmy ENA.

Podíl malých vodních, větrných, solárních elektráren, zdrojů na biomasu a bioplyn na spotřebě energie činí 6,5 procenta. Česko se ale zavázalo, že do konce příštího roku to bude osm procent.

A jak tvrdí předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt, vzhledem k přetrvávajícímu boomu solárních elektráren je to splnitelný cíl.

Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s dalším zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě na sedmnáct procent v roce 2030 a 23 v roce 2050. Ministerstvo životního prostředí je ještě ambicióznější.

Slunce těží z dotací

Už příští rok půjde na dotace zelené elektřiny o 140 procent víc než letos, celkem 7,4 miliardy korun.

V přepočtu na domácnosti je to 168 korun na každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny, pět procent z celkové ceny. Může za to právě boom fotovoltaiky. Slunce totiž se svou desetinásobnou cenou proti elektřině z klasických zdrojů vysoko ční nad ostatními druhy dotací. Zájem investorů je enormní.

Povolení o připojení do sítě již získaly projekty, jejichž celkový výkon odpovídá 2000 megawattům. To je pro srovnání výkon vůbec největšího domácího zdroje - jaderné elektrárny Temelín. Celkový objem podaných žádostí je ještě výrazně vyšší.

Fotovoltaika, která není pro Česko přirozená, tedy vytěsňuje ostatní obnovitelné zdroje, o které investoři ztratili zájem.

Mnohem perspektivnějším obnovitelným zdrojem v našich klimatických podmínkách je biomasa. Z ní se již v současnosti vyrobí více elektřiny než ze slunce, v dotacích za ním ale čím dál víc pokulhává.

Zatímco elektřinu lze vyrábět i z jiných obnovitelných zdrojů, pro teplárenství je v podstatě jedinou cestou biomasa z dřevní štěpky. Zatracované hnědé uhlí ale zřejmě nikdy plně nenahradí. Česko je schopno vyprodukovat maximálně 1,6 milionu tun štěpky ročně.

>>To by pokrylo jen asi desetinu potřeby dnešních hnědouhelných tepláren,<< vypočítává Jan Vondráš z výzkumné společnosti Invicta Bohemica.

>>Je zřejmé, že na trhu bude v dohledné době nedostatek dřevní štěpky z domácích zdrojů,<< dodává předseda Teplárenského sdružení ČR Alexej Nováček.

Řešením jsou jádro a úspory

Základem pro vyvážený energetický mix bude i v následujících letech spalování uhlí a v případě dostavby Temelína a Dukovan také jádro, které má v zemi velkou podporu občanů.

Kromě náhrady klasických zdrojů zelenou alternativou je ale nutná i další cesta, a to úspory. Česko je totiž vzhledem k tradiční průmyslové orientaci vysoko nad průměrem EU v energetické náročnosti.

A především do této oblasti by stát měl vrhnout dotační prostředky. Výchova k úsporám bude mít vždy dlouhodobější efekt než dočasné dotace investorům, byť by jejich cíle byly jakkoli ušlechtilé.

AUTOR: Marcela Fialková