Bitvu o post šéfa strany Liška vyhrál, boj o voliče bude náročnější

SJEZD ZELENÝCH. Vnitrostanická opozice prohrála na celé čáře

Do vedení zelených prosadil Ondřej Liška své lidi. Šance strany, že uspěje ve volbách, jsou i nadále malé.

Bylo to poprvé za posledních pět let, kdy sjezd Strany zelených neprovázely bouřlivé emoce ani hádky o tom, jak a kdo neférově přelstil své oponenty. Naneštěstí pro někdejší vládní partaj přišel tento klid ve chvíli, kdy jsou její šance na opětovné usednutí do sněmovny povážlivě malé.

Podobně jako na kongresu ODS před dvěma týdny i při brněnském setkání zelených se klíčové hlasování odehrálo hned v úvodu. Když se kritikům stávajícího vedení nepodařilo prosadit některé vlastní návrhy týkající se programu sjezdu, bylo po dramatu - nikdo nemohl pochybovat, že předsedou se stane Ondřej Liška, jeho prvním zástupcem František Pelc, že ve vedení usednou šéfka inspekce životního prostředí Eva Tylová nebo náměstek brněnského primátora Martin Ander.

A že delegáti v neděli schválí upravené stanovy, které omezí vliv republikové rady, širšího vedení, jež v minulosti ovládali lidé kolem Matěje Stropnického a Dany Kuchtové.

Propadlé naděje

Ondřej Liška ve svém projevu zdůraznil, že je potřeba zatočit s propojením velkých stran na byznys, s korupcí, s neprůhlednými volebními kampaněmi. Bohužel, přesvědčit veřejnost, že zelení jsou ti praví, kdo má toto prosazovat, bude přinejmenším komplikované. Když zelení vstoupili v roce 2006 do vysoké politiky, zdáli se být opravdu příslibem změny - neokoukané tváře, bez vazeb na průmysl, energičtí a usměvaví lidé.

A změnou skutečně byli, jen ne takovou, jak by si představovali: v podstatě v přímém přenosu se začali drolit a hádat. Co ODS a sociální demokraté činí za dveřmi, oni páchali před kamerami.

Levicové křídlo napadalo Bursíka, že v pravicové vládě rozmělňuje program, a ve zhrzené exministryni školství Kuchtové dostali Stropnického fundamentalisté svou vůdčí tvář. Všechny trumfy měli přitom na své straně, protože ovládali také dvě poslankyně, což bylo pro vratkou koaliční vládu smrtelné. Právě díky hlasům Věry Jakubkové a Olgy Zubové nakonec kabinet letos na jaře skutečně padl.

V té době už Strana zelených živořila v průzkumech veřejného mínění pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny.

Po dramatické prohře v červnových eurovolbách odstoupil Bursík z čela a nahradil jej Liška, který teď o víkendu ovládnutí strany dokonal.

Liška už v létě nabídl vlídnější tvář nespokojencům, začal pracovat na tom, aby spory, Bursíkovou neústupností často nechtěně stupňované, utichly.

Rebelské epicentrum

Změna v kurzu byla vidět i na tomto sjezdu: Liška dovolil, aby se akce zúčastnila Dana Kuchtová. Tolik jeho smířlivá tvář pro média.

Nicméně když minulý čtvrtek předsednictvo zelených zjistilo, že Kuchtová - v březnu vyloučená ze strany - využila mezery ve stanovách a stala se registrovanou příznivkyní partaje, licenci jí zrušilo.

Obezřetnost vůči Kuchtové je ale pochopitelná. A ač byla na sjezdu pouhým hostem, neustále kolem ní kroužily zbytky zelených rebelů, kteří v minulosti neodešli za Olgou Zubovou do Demokratické strany zelených. Místo, kde Kuchtová s nohou v sádře seděla, bylo epicentrem nespokojenců a Liškových oponentů.

Až dosud byla největším nepřítelem Strany zelených právě Strana zelených. To se ale v posledních měsících změnilo: v nově vzniklé a zatím velmi úspěšné TOP 09 jí vyrostl silný konkurent. Ačkoli programově se partaje příliš nepotkávají, překrývají se v zacílení na městské, liberální voliče. A ti, unaveni rozhádanou politickou scénu, budou nepochybně hledat "klidnou sílu".

AUTOR: Luboč Kreč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz