V Plzni roste největší "zelený" kotel v Česku

Nový kotel v Plzeňské teplárenské umožní nahradit dřevní štěpkou šestinu dosud spalovaného uhlí.

Plzeňská teplárenská, dominantní dodavatel tepla na Plzeňsku a čtvrtá největší teplárenská firma v zemi, zprovozní na jaře v tuzemsku největší kotel na samostatné spalování biomasy. Bez dotace a jen vlastní investicí za necelých 900 milionů korun se snaží teplárna co nejvíc nahradit tenčící se zásoby uhlí a především využít štědrých výkupních cen za takto vyrobenou elektřinu, kterou produkuje společně s teplem.

Malých, většinou komunálních tepláren, které spalují výhradně biomasu bez uhlí, funguje v Česku přes 40. Jen minimum z nich vyrábí i elektřinu. V případě Plzeňské teplárenské už ale výroba elektřiny představuje skoro polovinu z celkových tržeb, které letos dosáhnou zhruba 2,5 miliardy korun. Podle šéfa firmy Tomáše Drápely je investice do "zeleného" kotle o výkonu 33 MW tepla a 11 MW elektřiny logickým krokem v situaci, kdy stát garantuje výrazně vyšší výkupní ceny elektřiny ze samostatného zpracování biomasy (přes 4 koruny za kWh plus bonusy) než ze společného spalování s uhlím. Uhlí spolu s biomasou - především dřevní štěpkou - přitom spaluje zatím u nás většina velkých elektráren a tepláren.

"Dnes máme zhruba desítku dodavatelů štěpky, s dalšími už jednáme," říká Drápela. Letos spálí Plzeňská teplárenská společně s uhlím 120 tisíc tun štěpky, což nahradí kolem 90 tisíc tun uhlí. Po spuštění zeleného kotle to má být dvojnásobek. Doposud spotřebuje teplárna ročně na 600 tisíc tun uhlí.

Vůbec první kotel, který v Česku spaluje výhradně dřevní štěpku a další biomasu, funguje od roku 2004 o výkonu 6 MW v Pelhřimově. Dnes patří tamní výtopna společnosti MVV Energie. "Na biomasu nám v Pelhřimově fungují už dva kotle, plus máme jako zálohu kotle na zemní plyn. Těch jsme ale využili minimálně," říká mluvčí MVV Energie Pavla Kulhavá.

Společnost Dalkia, která patří spolu s Pražskou teplárenskou ke dvěma největším teplárenským firmám v zemi, provozuje samostatné spalování biomasy například v Krnově nebo Novém Jičíně. I tamní kotel je ale menší než ten, jaký se teď staví v Plzni. "Ve velkých zařízeních ale spalujeme stále biomasu s uhlím," připomíná mluvčí Dalkie Milan Wagner.

Jenže podle Pavla Kaufmanna z Teplárenského sdružení jde o to, aby nadšení z vysokých výkupních cen a masivní spotřeba suroviny nepůsobily problémy jinde. "Dřevní štěpku z lesů už prakticky rozebraly stávající projekty. A vozit surovinu z větší dálky představuje zas větší zatížení kamionovou dopravou," říká Kaufmann. "Jde o to, abychom biomasu nepřecenili podobně, jako se to stalo kdysi s elektrickými přímotopy nebo nyní se slunečními zdroji energie," dodává.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz