EU slíbila rozvojovým zemím peníze na nové technologie

Evropské země se na konferenci v Kodani zavázaly dát přes sedm miliard eur na pomoc rozvojovým zemím.

Během příštích tří let by státy Evropské unie měly zemím třetího světa poskytnout 7,3 miliardy eur na boj s následky globálního oteplování. Novinářům to řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země v současnosti unii předsedá. Česko přispěje v příštích třech letech celkem 12 miliony eur, tedy zhruba 300 miliony korun. Ty půjdou z peněz, které už byly v rozpočtu vyčleněny na rozvojovou pomoc.

Finanční pobídka by měla podle autorů návrhu pomoci přesvědčit rozvojové země, že břímě boje proti globálnímu oteplování nebude spočívat jen na nich. Také by měla pomoci dosáhnout uzavření dohody, která má nahradit takzvaný kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.

Vybrané finanční prostředky překonávají odhady diplomatů a některých politiků, původně se hovořilo o pěti až sedmi miliardách eur (130 až 182 miliardách korun). Navýšit původně slibovanou částku slíbili už v pátek Nicolas Sarkozy a Gordon Brown. "Myslím, že dnes uvidíte, že oznámíme sumu převyšující dvě miliardy eur," sliboval britský ministerský předseda. Dodal, že jen Británie s Francií poskytnou v přepočtu 42,8 miliardy korun.

Češi již dříve uvedli, že hodlají poskytnout na tento účel 12 milionů eur na zmiňované tříleté období. Pro srovnání, Slováci uvolní devět milionů eur (asi 232 milionů korun).

Peníze by měly jít na nové technologie omezující emise, na vývoj nových plodin, které vyžadují méně závlahy, nebo na hledání vody v oblastech, kde vysychají studny.

Evropská unie by chtěla, aby celková výše pomoci rozvojovým zemím během následujících tří let dosáhla 21 miliard eur.

EU i dalším partnerům je jasné, že bohatší země budou muset přispět na zapojení chudých zemí do boje s oteplováním, aby společné úsilí mělo šanci na úspěch.

EU se již zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent, a pokud se k podobným závazkům odhodlají i další světové velmoci, tak o 30 procent oproti stavu v roce 1990.

Evropská komise odhaduje, že celkové náklady na boj s klimatickými změnami v chudých zemích světa dosáhnou zhruba sta miliard eur (2,7 bilionu korun) ročně až do roku 2020. Jde však o částku, která platí až od roku 2013. Do té doby EU chce státům přispět dalšími podpůrnými miliardami. Schopnost členských států platit ale ohrožuje hospodářská krize.

Problém ovšem je, že plán předpokládá také zapojení dalších zemí, především Spojených států. Ty to zatím odmítají. Představitelka amerických republikánů Marsha Blackburnová žádá, aby se USA na mezinárodní dohodě o klimatu vůbec nepodílely a nepřidaly se k ní. "Zničilo by to miliony amerických pracovních míst," zopakovala Blackburnová obvyklý argument odpůrců snižování emisí. Vláda Baracka Obamy je ochotna snížit emise do roku 2020 o 17 procent oproti roku 2005.

Na další nebezpečí upozornil britský deník Guardian. "Evropská unie bude muset skeptickým rozvojovým zemím dokázat, že těch 7,3 miliardy eur jsou skutečně nové peníze a ne jak to často bývá v podobných případech jen přejmenované fondy, které již byly dávno schváleny," napsal britský deník.