zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nové knihy - Krásy i naděje české přírody

02.01.2010
Příroda
Nové knihy - Krásy i naděje české přírody

Pod výše uvedeným názvem nám vydavatelství Futura nabídlo krásnou knížku docenta Václava Zieglera.



Autor, známý ekolog, donedávna vedoucí katedry na Pedagogické fakultě v Praze, geolog svým profesním zaměřením, ale i znalec dalších přírodovědních disciplín, nám v ní představil mnohá místa našich českých krajů, jak je, i když v nich třeba žijeme, dosud neznáme. Nejde o průvodcovský pohled, přestože nás autor někdy nasměruje na určité cesty pro naše toulání, ale o poskytnutí komplexního obrázku na tu či onu lokalitu. Tak se dozvídáme mnohé o Českém ráji, Moravském krasu, Křivoklátsku, Jeseníkách, Beskydech, Bílých Karpatech, Podyjí, Žďárských vrších, Novohradských horách, Kokořínsku, Pavlovských vrších, Železných horách, kraji spících rytířů, tedy Blaníku a Podblanicku, Poohří, Krkonoších, Orlických horách, Litovelském Pomoraví, Blanském lese, Poodří, Jizerských a Lužických horách, Českém lese, Krušnohoří, Polabí atd. Není kraj, kde by Václav Ziegler nenalezl něco geologicky a jinak přírodovědně zajímavého.

Jedna z kapitol se jmenuje Hřích rybníkáře Jakuba Krčína aneb CHKO Třeboňsko. V čem autor vidí hřích tohoto slavného regenta ve službách Viléma Rožmberka? Nikoli v tom, že se podle pověsti spojil s ďáblem, aby mohl vybudovat tak rozsáhlé dílo, ale v tom, že společně se svým předchůdcem Štěpánkem Netolickým zasáhl nebývalým způsobem do původní krajiny a přetvořil Třeboňskou pánev, jež se formovala tisíce let, za jedno století, do zcela jiné podoby a původní ráz krajiny tak přestal existovat. Ne, Václav Ziegler neodsuzuje Krčína s Netolickým, toho je dalek, jen upozorňuje na změny, k nimž došlo lidskou rukou, a to nikoli v době nejmodernější, ale ve století šestnáctém, kdy ještě na mnohých místech naší vlasti jsme teprve, tedy my lidé, hledali své místo na slunci. Ještě mnohde existovaly hvozdy, klučila se země, pronikali jsme do lesů, aniž bychom celou krajinu a její ekosystém však přetvářeli. Těm dvěma ve službách Rožmberků se to však podařilo. Do té doby tady bývala rozsáhlá jezerní pánev s mnohými usazeninami, která za přispění větru po staletí se modelovala v četné pískové přesypy, vznikala drobná rašeliniště, močáloviště se měnila pomaleji než jinde. Osídlování díky tomu bylo zbržděno a ještě v patnáctém století tady byla neposkvrněná místa. Uvědomme si, že v jižních Čechách mnohá dnes velká města ještě v třináctém století si teprve říkala o své základní kameny, a to včetně metropole Českých Budějovic.

Václav Ziegler nám však okamžitě po kritických slovech dodává, že díky oněm zásahům z 16. století, člověk dal zdejší krajině nový časový a prostorový řád. Krajina jeho zásah přežila a postupně se začala upravovat do své podoby původní, i když jí v tom další generace lidí úporně brání... Milosrdný čas dokázal, že i s tím si příroda poradí. Stromy vyrostly a zmohutněly. Při březích rybníků vyrostly rákosové porosty, některé rybníky se změnily zpět v bažiny a tam, kde zůstal zbytek původní krajiny, žila příroda dál svým životem jako předtím. Pod velké stromy se vrátily ze zbylých míst kosatce žluté, vstavače, orobince, na vodě se objevily stulíky a lekníny, na hrázích začaly růst po staletích hřiby, křemenáče, kozáci a žampiony. Začalo se však objevovat nové rostlinstvo a ptactvo. Například kolpík zde nikdy předtím nebyl, nebo některé druhy bukačů, kormoráni či orel mořský.

Autor nám dále představuje stromoví Třeboňska, savce, další ptactvo a nakonec i zdejší přírodní rezervace a národní přírodní památky, ať již jde o Červené blato, Starou řeku, Velký a Malý Tisý, Žofinku či Písečný přesyp u Vlkova. Dodává nakonec, že Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla zřízena v roce 1979, když biosférickou rezervací UNESCO byla prohlášena už v roce 1977 a potvrzuje, že jde o jedno z mála chráněných území na celém světě, jež přetvořil člověk k obrazu svému.

Nebo jiný příklad. Kapitola České Švýcarsko a Labské pískovce. Václav Ziegler začíná názvem. Konstatuje, že není vůbec výstižný. Nevznikl z geologické příbuznosti a z romantického vizuálního dojmu, protože něco podobného se ve Švýcarsku nevyskytuje. Okamžitě však vysvětluje, jak vůbec k názvu došlo. V roce 1776 při rekonstrukci Drážďanské galerie byli pozváni i švýcarští odborníci, malíř Zinng a rytec Graff, kteří při toulkách kolem města zabloudili i do krajiny Bohem a lidmi zapomenuté, kde jen lapkové a loupeživí rytíři sídlí a seznámili se i se zdejšími strašnými skalami a propastmi , jež jim připomněly alpská zákoutí a srázy. Doma pak napsali, že zde našli své Švýcarsko. O devět let později se jméno ve variantě Saské Švýcarsko objevilo i v tisku a následně pak dokonce také jako České Švýcarsko. Doba romantismu název podpořila a obojí spojila do jednoho: Českosaské Švýcarsko, i když čeští badatelé již v 19. století raději používali názvu: Labské pískovce. V následujících částech se Václav Ziegler věnuje pohledu na různé přírodovědné zajímavosti a přibližuje nám různé zdejší lokality.

V jiných kapitolách se zase dozvídáme mnoho zajímavého o Slavkovském lese. Není opomenuta ani pověst o tom, jak vznikly Svatošské skály. Je nám představena Šumava se svou geologickou stavbou, jezery a rezervacemi, rašeliništi, živočišstvem, lidovou architekturou. Český kras, část rozsáhlého Barrandienu, se svými silurskými a devonskými usazeninami, krasovými a jinými jeskyněmi, podivnou beznohou ještěrkou, zkamenělinami, mochnou jarní u Budňanské skály...

To všechno a mnoho dalšího se lze dozvědět z Zieglerovy knihy, jež je navíc doplněna i fotografiemi z některých lokalit, o nichž autor píše. Dodejme: Knihu lze koupit ve prodejně a. s. Futury či objednat si na adrese: Futura, a. s., Politických vězňů 9, 110 00 Praha 1.

14. prosince 2009, Jaroslav KOJZAR

Pozn redakce: Vydalo nakladatelství NeoLuxor, zakoupit mozno zde:

www.neoluxor.cz

Zdroj: Haló noviny

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí