Pátek, 29. března 2024

RWE vstupuje na trh s bioplynem

RWE vstupuje na trh s bioplynem

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii se má do roku 2020 zvýšit o dvacet procent.

Kromě větrné, vodní a solární energie má velký potenciál energie vyprodukovaná z biomasy. Na tomto poli se v příštích letech hodlá výrazně prosadit energetická společnost RWE, která připravuje rozsáhlý projekt výroby elektrické energie a tepla z bioplynu.

"Podle nezávislé studie Zemědělské univerzity v německém Eberswalde je v České republice potenciál na výrobu instalovaného výkonu 400 MW elektrické energie z bioplynu. Rádi bychom se podíleli na jedné pětině této hodnoty," říká Pavel Bartl, jednatel společnosti RWE Plynoprojekt.

Jak vlastně elektřina z bioplynu vzniká? Bioplyn, který se vyrábí v bioplynové stanici z fermentované biomasy, se v kogenerační jednotce zpracovává na elektřinu a teplo. Elektřina se dodává do soustavy, teplo může sloužit k vytápění zemědělských nebo průmyslových objektů, případně k vytápění lidských obydlí. Zbylá hmota je pak využitelná jako hnojivo na polích, které dodávají biomasu.

Návrat k energetické nezávislosti zemědělství

K výrobě bioplynu je potřeba dostatečný přísun biomasy. "Budeme proto nyní hledat zemědělce, případně družstva a podniky, kteří pro stavbu bioplynové stanice a kogenerační jednotky připadají v úvahu," říká Bartl.

Vybraný zemědělec musí mít kromě chuti spolupracovat také dostatečně velkou obdělávanou plochu, aby mohl bioplynovou stanici zásobovat vyprodukovanou biomasou. "Podle našich propočtů to je zhruba 600 hektarů zemědělské půdy na jednu megawattu instalovaného výkonu. Celková plocha ale samozřejmě musí být větší, aby odpovídala rotaci plodin," říká Pavel Bartl.

Princip spolupráce se zemědělci není ale pouze v dodávkách biomasy pro provoz bioplynové stanice. Zemědělec, který o spolupráci projeví zájem, musí do projektu majetkově vstoupit. "Podmínkou je, aby vlastnil alespoň třicetiprocentní podíl v bioplynové stanici. Je to proto, aby měl motivaci generovat společné zisky v bioplynové stanici a nikoliv jen na prodeji biomasy," vysvětluje Bartl.

Celý model je nastavený tak, že zemědělec dodává biomasu, z níž po fermentaci vzniká substrát, který se vstřikuje do bioplynové stanice. Zároveň odebírá takzvaný digestát, tedy odpadní materiál z bioplynové stanice. Ten může využít na svých pozemcích jako kvalitní hnojivo. Vzniklý bioplyn se v kogenerační jednotce promění na elektřinu a teplo. Zemědělec rovněž zajistí chod vlastní stanice. RWE se pak postará o co nejefektivnější využití elektřiny a tepla.

Zemědělci spoluprací s RWE na projektu bioplynových stanic získají podíl ze zisku z bioplynové stanice, zároveň mají garantovaný odbyt části produkce a zajištěný přísun kvalitního hnojiva. Pokud potřebují, mohou navíc část tepla vzniklého v kogenerační jednotce využít k vytápění svých provozoven. "Může to znamenat určitý návrat k energetické nezávislosti zemědělství," dodává Bartl.

Energie z bioplynu se vyplatí

Energie vyprodukovaná z obnovitelných zdrojů snižuje znečištění životního prostředí, nedochází k emisím skleníkových plynů. Nepodporuje tedy globální klimatické změny, které pro lidskou populaci znamenají velké riziko. Zároveň ale zatím platí, že energie vyrobená z obnovitelných zdrojů je dražší a bez dotační politiky se neobejde. To platí i pro bioplyn.

"Na druhé straně se ovšem tradiční energie všeobecně zdražují. Navíc výnos 8/2008 Energetického regulačního úřadu garantuje takzvané zelené bonusy. To znamená, že pokud vyrábíte energetickou energii přímo z plodin, které jsou určené ke zpracování na bioplyn, dostanete v současné době 4120 korun za každou vyrobenou megawatthodinu, zelený bonus tedy je 2580 korun," vypočítává Pavel Bartl.

Díky zeleným bonusům, které výnos ERÚ garantuje výrobcům energie po dobu patnácti let od uvedení do provozu, jsou bioplynové stanice a navazující kogenerační jednotky plně konkurenceschopné. "Nutnou podmínkou ale je, abychom kromě elektřiny byli schopní udat také vyprodukované teplo z kogenerační jednotky. Pokud se nám podaří prodat alespoň padesát procent tepla, jsou projekty rentabilní," doplňuje jednatel společnosti RWE Plynoprojekt.

Podle propočtů, s nimiž RWE do vyjednávání o výstavbě bioplynových stanic a kogeneračních jednotek jde, náklady na výstavbu zařízení produkujícího jeden megawatt instalovaného elektrického výkonu dosahují zhruba 110 milionů korun. Návratnost investice je propočítaná na sedm až deset let od uvedení do provozu.

Než se začne stavět...

Vysoké náklady na stavbu bioplynové stanice a kogenerační jednotky vedou investory k detailní analýze vstupních podmínek. "Když máme vytipovaného kandidáta, který by se mohl stát naším partnerem při vybudování bioplynové stanice, vypracujeme poměrně rozsáhlou studii proveditelnosti. Teprve na jejím základě se rozhodneme, zda do projektu opravdu půjdeme," říká Pavel Bartl.

Co studie obnáší? Základem je prověřit technické, finanční a provozní možnosti potenciálních partnerů, dále je zapotřebí získat pozemek, na němž bude bioplynová stanice stát, mít zajištěné podmínky skladování substrátu pro výrobu bioplynu a stabilitu jeho dodávek. Další podmínkou, kterou studie proveditelnosti řeší, je, kam se vyvede vyrobená elektřina a zda ji distributor přijme. Neméně důležité je mít zajištěný odběr pro teplo, které se vyprodukuje při kogeneraci.

"Celá studie proveditelnosti je poměrně náročná a také nákladná. Na základní otázky si proto odpovídáme už při výběru kandidátů. Ke studii proveditelnosti přistoupíme jenom tehdy, když my i náš partner budeme opravdu přesvědčeni, že podmínky pro výstavbu bioplynové stanice jsou opravdu vhodné," říká Pavel Bartl.

Když studie proveditelnosti vyjde pozitivně, následuje kontrahování s dodavateli i odběrateli, získání všech potřebných povolení od úřadů a také pokus o udělení dotací. "Zde je třeba mít na paměti, že podmínky dotací se každoročně mění a že mohou ovlivnit další průběh projektu. Jde hlavně o způsob výběru dodavatelů, který může ovlivnit předběžné dohody," upozorňuje Bartl. Celý projekt výstavby bioplynové stanice a kogenerační jednotky trvá až 22 měsíců s následným zhruba šestiměsíčním zprovozněním jednotky.

Možnosti využití bioplynu

Bioplyn nemusí sloužit pouze k produkci elektrické energie a tepla. "Pohráváme si s myšlenkou, jestli by se bioplyn nedal vyčistit a používat v místě i pro pohon vozidel. Tím bychom pomohli zemědělcům k ještě větší soběstačnosti. Plyn můžete využít na pohon vozidel a nemusíte z něj vyrábět energii, pokud právě není tolik zapotřebí. Většinou se oře na jaře, hnojiva se aplikují během růstu, to znamená v létě, sklízí se na podzim. A topíte v zimě," říká Pavel Bartl.

Je si ale zároveň vědom, že od nápadu k realizaci je ještě daleko. "Začněme tím, co umíme, tedy v daném případě kogeneračními jednotkami, a potom dělejme tyto pokusy. Ta myšlenka ale existuje a dál na ní pracujeme," doplnil jednatel vizi společnosti RWE Plynoprojekt.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů