ZPĚTNÁ LOGISTIKA

Je v době, kterou stále citelněji ovlivňuje cena, ale i nedostatek surovinových zdrojů, sledovaným a perspektivním segmentem. Zajímavě o tom hovořil ředitel logistiky u firmy MBA Polymers, Inc. v Rakousku Chris Slijkhuis. Nový závod na recyklaci odpadu z elektrotechnických produktů používá nejmodernější technologie a jeho provozy připomínají spíše než nevábná šrotiště mlékárnu.

Zpracování odpadu není jen likvidace odpadků, aby nehyzdily ulice, zákoutí, netvořily odporné skládky a neškodily našemu zdraví a životnímu prostředí. Je to nejen ekologický, ale i efektivní ekonomický proces. K výrobě tuny plastu je potřeba 900 litrů ropy a 14 tis. kWh elektrické energie. Technologie, o níž Chris Slijkhuis hovořil, stejnou tunu vyrobí ze dvou tun odpadu s pouhými 950 kWh. Naši představu významu zlatých dolů a nalezišť vzácných kovů pro potřeby průmyslu asi vážně nabourá sdělení, že nejefektivnějšími zlatými doly současnosti jsou města s vyhozenými počítači, televizory, mobily a ostatní spotřební a veškerou elektrotechnikou. To vše poskytuje dostatek důvodů proto, aby se tyto výrobky poté, co doslouží sbíraly, třídily, zpracovaly a recyklovaly. Přežívají některé postupy, při nichž se část výrobků vrací a některé repasované součástky znovu používají, ale trend je dosáhnout cílového stavu, kdy se nic neskladuje, všechny výrobk y se vrátí a projdou odpadním řetězcem. Elektrotechnického odpadu přibývá 3x rychleji než komunálního, proto již čtyři roky platí směrnice ukládající recyklovat ročně na osobu 4 kg elektrotechnického odpadu. V EU se tak ročně recykluje 9 mil. tun - a míří se k 12 milionům. K tomu se platí při nákupu zboží recyklační poplatek, obchody odebírají použité přístroje, fungují sběrné dvory nebo pověřené firmy.

Složitý technologický proces lze jednoduše popsat: Šrot se mechanicky rozmlátí, elektrotechnika se rozemele, třídiče využívající fyzikální vlastnosti (magnetizmus, hmotnost) protřesou, vyplaví či jinak separují kovy, sklo, plasty. Kovy se recyklují už 100 let, plasty se dříve pálily či skládkovaly. Dnes se po rozemletí smíšeného elektronického odpadu mixují a taví na hmotu, která má ve finále vlastnosti tak standardní, že je vhodná pro novou výrobu. Podobný závod jako je v Rakousku je u Silicon Valey, v Číně a staví se na severu Evropy.