zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vojtěch Kotecký: Poučení z krizové Kodaně

23.12.2009
Klimatické změny
Vojtěch Kotecký: Poučení z krizové Kodaně

Dost bylo hromadného lamentování nad Kodaní. Raději zkusme s odstupem najít praktická poučení. Aby bylo jasno: výsledek Kodaně je nepochybně průšvih. Politici neudělali práci, kterou si naplánovali. Už několik měsíců bylo evidentní, že nová smlouva o impulzu pro čisté hi-tech v Dánsku nevznikne. Ale konference se nakonec nedohodla ani na jejím věcném obsahu. Ano. A dál?

Lekce první: ke konci nabralo vyjednávání slušné tempo. Během posledních 48 hodin se pohnulo více než v posledních několika letech. Takže to asi jde. Jenom už bylo málo času. Politici a diplomati teď hlavně nesmí odevzdaně čekat na příští summit v Mexiku. Měli by v lednu opět sednout ke stolu a rychlostí předešlých několika dnů pokračovat k finální dohodě.

Někteří čeští vědci nad procesem lámou hůl. Argumentují, že nedohodli-li se politici ani po sedmnácti letech, prostě to nedovedou a musíme hledat Plán B. Ano, včera bylo pozdě. Jenomže přestavět světovou ekonomiku, nastartovat nové technologie a zbavit se závislosti na fosilních palivech (nebo o tom rozhodnout) není práce na pár let. Bude to nějakou dobu trvat. A lepší dobrá smlouva za rok než špatná hned.

Za druhé role rozvojových zemí. Česko vypouští asi dvanáct tun CO2 na obyvatele a rok, unie devět tun a USA dvacet. Indie tunu a kupříkladu Keňa 300 kilogramů. Ale bez spolupráce několika států bývalého třetího světa se žádná smysluplná dohoda neobejde prostě proto, že jsou velké. Pokud i pouhou jednu tunu vynásobíme miliardou Indů, vzniká megačíslo. Proto u vyjednávacího stolu už pár let sedí i Díllí, Peking, Brasilia a Pretorie. Že se rýsuje shoda nad konkrétním, smysluplným řešením, jak tyto případy řešit, je největším průlomem posledních měsíců.

Summit ale přinesl i zapeklitou otázku: Co s těmi ostatními? Dosavadní přístup byl pragmatický: nechť se znečišťovatelé dohodnou, o kolik sníží exhalace. Nápravu škod, kterým už nestihnou předejít, prostě zaplatí. Uhradí stavbu hrází, lékařskou pomoc či změny v zemědělství. Účet činí desítky miliard dolarů ročně - částka samozřejmě klesne, pokud se rozhodneme k rychlejšímu tempu zelených inovací. Leč sucho, hurikány či povodně by nejvíce postihly Afriku a Asii. Tamní chudé státy proto chtějí, aby se debatovalo také o jejich názoru na dilema, čemu předejít a co proplatit. Právě tohle vyvolalo v sobotu tuhý konflikt.

Stojí též za pozornost, nakolik se česká debata míjí se světovou. Ilustrativní je, jak často se tu ozývala otázka, zda summit nevykolejí aféra s ukradenými maily klimatologů z jedné britské univerzity. V Kodani o ní nepadlo slovo. Nikoli kvůli globálnímu spiknutí, nýbrž proto, že věc se dávno uspokojivě vysvětlila, což zdejším diskutérům uniklo.

A nakonec domácí úkoly. Náš dovoz ropy a plynu Obama nesníží a Barosso nerozhýbe nová průmyslová odvětví. Pro ekonomiku, která v minulých deseti letech utratila 777 miliard korun za importovanou ropu, tohle není krize k řešení, nýbrž příležitost k využití.

Vojtěch Kotecký
Autor je programovým ředitelem Hnutí Duha

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí