Strašice - záhadný dům

Z informací, které jsem získal na Internetu, jsem odvodil, že anomálie v
domku pana Mráčka, zejména jako je samovolné zahoření různých předmětů,
mohou být vysvětleny seskupením nábojů statické elektřiny.

Jedním z nábojů jsou ve Strašicích všude přítomná ložiska železné rudy,
která v okolních horninách i ve hmotě staveb akumulují statickou elektřinu.
Nejde o nový poznatek, již od dávných dob byly sakrální stavby budovány nad
ložisky kovů. V příbramském okrese byl postaven poutní kostel na Makové
hoře, nad rudným ložiskem. Energie akumulovaná ve hmotě stavby vytváří větší
náboj oproti náboji lidského těla. Kontaktem dvou nábojů různých velikostí
dochází k vyrovnání jejich energetických potenciálů, tedy lidé uvnitř
kostela přejímají z jeho hmoty samovolně energii.

Dalším nábojem je vodárna, která se nachází v blízkosti domku. Statická
elektřina vzniká třením o sebe dvou různorodých látek. Ve vodárně se tře
voda o potrubí a statická elektřina se akumuluje v obsahu nádrže. V tomto
případě rovněž nejde o nový poznatek, v dávné historii využívali lidé náboje
Jeruzalémského rybníka k ozdravným účelům - kontaktem s vodou získávali
energii.

O energii Padrťského potoka nelze pochybovat, zde se statická elektřina
tvoří třením molekul vody o podloží a akumuluje v okolní hornině. Výsledek
je tedy stejný jako u ložisek kovů. Energie tekoucí vody byla podstatou pro
budování statisíců megalitických staveb po celé Zemi. Statická elektřina se
akumulovala ve hmotě megalitů, fungovalo to stejně jako u pozdějších
sakrálních staveb.

Obec Strašice je situována pod brdským pohořím, lze tedy předpokládat, že
zde není nouze o podzemní vodní prameny. Z hlediska statické elektřiny
větší množství podzemních vodních pramenů funguje podobně jako ložiska kovů
- statická elektřina se akumuluje v okolní hornině. Z horniny energie
samovolně přechází do staveb vybudovanými nad vodními prameny nebo v rozsahu
jejich zón. Výsledek je stejný jako u předchozích nábojů, energie samovolně
přechází do menšího náboje lidského těla.

Solární elektrárna o výkonu tří megawatů bude pravděpodobně jedním z velkých
strašických energetických zdrojů. S podobnými novodobými stavbami nemám
zkušenosti, je nutné provést na místě identifikaci velikosti náboje.
Přesnějšího výsledku lze dosáhnout identifikací jednoho panelu na
energeticky čistém místě a výsledek vynásobit počtem panelů. Pochybuji, že
ve Strašicích lze energeticky čisté místo nalézt.

Nepochybně se v obci nachází rozvod vysokého napětí, stejně jako v každé
jiné obci. Jeho nepohyblivé vodivé zóny v případě, že se nacházejí v domku,
mohou jako vodiče prostřednictvím zón jiných nábojů propojit i značně
vzdálené energetické zdroje.

Obec Strašice je obklopena velkými lesními celky, které vytvářejí rovněž
samostatné náboje. Jejich zóny zahušťují místní energetický trojrozměrný
rastr, a přispívají tak k energetickému přepětí.

Ve Strašicích je mnoho dalších menších energetických zdrojů, stejně jako v
každé jiné obci, ale pro zdůvodnění tak závažného jevu jako je samovznícení,
budou rozhodující velké náboje.

Události v domku pana Mráčka nám napověděly, že v obci se nachází značné
energetické přepětí (optimální energetické napětí lidského těla neznáme,
věda se manipulací napětím na buněčných membránách nezabývá. Je známo jen,
že napětí na buněčných membránách se pohybuje v rozmezí 30 - 80 mV. Na
www.miroslavprovod.com popisuji, jak lze s napětím membrán
manipulovat. Z kombinací hornin megalitů různého chemického složení vyplývá,
že jejich budovatelé znali způsob, jak velikosti nábojů měnit. V zahraničí
se o nové poznatky v oblasti statické elektřiny zajímají univerzity, zejména
fyzikové ve skupině Roberta Neil Boyda rnboyd@mip.net , se kterými
spolupracuji).

Proč se podobné záhadné jevy neopakovaly i v jiných strašických objektech,
lze zdůvodnit tak, že energie nepokrývá rovnoměrně celou plochu obce, domek
pana Mráčka pravděpodobně protíná větší množství zón.
Proč se záhadný jev projevil na domku pana Mráčka pouze v určitém časovém
úseku? To lze zdůvodnit tím, že vodivé zóny pokrývají trojrozměrným rastrem
celou planetu. Většina zón je v neustálém pohybu, což umožňuje propojení i
přesuny energie na velké vzdálenosti. Mohla to být energie mořských proudů,
sopka na opačné straně Země, nebo jiný nedaleký velký energetický zdroj,
který prostřednictvím energetického rastru navršil také energii ve
strašickém domku tak, že se stala "poslední kapkou energetického poháru".
Pokud by podařilo dát do souvislosti časový úsek záhadných událostí, se
shodným časem přírodní anomálie kdekoliv na Zemi, byla by to pro výzkum
prospěšná nápověda.

Nelze vyloučit, že v budoucnu záhadným domem ve Strašicích může být i jiný
objekt, proto je nutné nejprve vyhodnotit, proč k podobné události nedošlo
již v minulosti. Přírodní útvary můžeme vyloučit, ty jsou neměnné od
nepaměti. Příčinu můžeme také hledat v nových stavbách.
Velkým energetickým zdrojem je vodárna, ale ta po řadu let sousední domek
nijak neovlivnila, stejně jako jiné starší stavby. V úvahu připadá jen
novostavba elektrárny, ale to nelze zatím prokázat. Pokrok nelze zastavit,
ale lze jej usměrnit, myslím, že by se sluneční elektrárny měly stavět mimo
obce.

Opakované energetické přetížení se nemusí projevit samovznícením předmětů, v
menším rozsahu přepětí omezuje činnost buněk a způsobuje nejrůznější
zdravotní poruchy, mohu doporučit sledovat návštěvnost u lékaře a porovnat
ji z návštěvností před stavbou elektrárny.

Pokoušet se objasnit strašickou anomálii standardními postupy nelze, je to o
něčem jiném, je to jako plakat na jiném hrobě. Zdůvodnění jevů, které
popisuji, je výsledkem dlouholetého empirického výzkumu. Bylo umožněno
novými poznatky o vlastnostech statické elektřiny, které zahraniční vědci
dále rozvíjejí. Jde o mnohem užitečnější činnost, než je udělování bludných
balvanů.

Prosinec 2009
Miroslav Provod