Benedikt XVI.: Egoistická a materialistická mentalita poškozuje životní prostředí

Vatikán. Dnes dopoledne se konalo tradiční setkání Benedikta XVI. s diplomatickým sborem při Svatém stolci. Ten má plné diplomatické vztahy se 178 státy, dále s Evropskou unií, Svrchovaným řádem maltézských rytířů a zvláštní diplomatickou misi má také u Organizace pro osvobození Palestiny. Přibližně 80 států má svého velvyslance přímo v Římě a na celém světě působí 101 apoštolských nunciů. Svatý stolec naopak nemá diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou, Afghánistánem, Saúdskou Arábií, Severní Koreou, Maledivami, Ománem, Tuvalu, Vietnamem, Komorskými ostrovy, Somálskem, Brunejí, Laosem, Malajsií a Myanmarem (Barmou). Takzvané stálé pozorovatele má Svatý stolec u OSN, FAO, Unesca, OBSCE, WTO, Ligy arabských států, Organizace amerických států a Organizace africké jednoty. S republikou Taiwan má Vatikán diplomatické vztahy, třebaže od roku 1979 tam již nemá svého nuncia.

Na tradičním setkání s diplomatickým sborem na začátku nového roku reprezentoval Českou republiku její velvyslanec při Svatém stolci Pavel Vošalík. Setkání, které se konalo v sále Regia apoštolského paláce, je jednak příležitostí k výměně novoročních blahopřání mezi jednotlivými velvyslanci a Svatými otcem, který při této příležitosti pronáší obsáhlou promluvu, v níž podává panoramatický přehled mezinárodní situace. V letošní promluvě, jež trvala asi 25 minut, Benedikt XVI. nejprve s "hlubokým uspokojením" připomněl navázání plných diplomatických vztahů s Ruskou federací, poukázal na důležitou návštěvu prezidenta Vietnamské socialistické republiky, zmínil své loňské apoštolské cesty a přislíbil, že v nich bude "v mezích možností pokračovat". Potom přešel k hlavnímu tématu letošní promluvy:

"Církev je otevřena všem, protože v Bohu existuje pro všechny. Proto má intenzivní účast na údělu lidstva, které v započatém roce dosud vykazuje příznaky dramatické krize, jež postihla světovou ekonomiku a vyvolala vážnou a rozsáhlou sociální nestabilitu. Encyklikou Caritas in veritate jsem vyzval k rozpoznání hlubokých kořenů této situace, které se v posledku nacházejí ve stávající egoistické a materialistické mentalitě, jež opomíjí meze, které jsou vlastní každému stvoření. Dnes bych chtěl zdůraznit, že tatáž mentalita ohrožuje také stvoření."

Je však třeba, řekl dále Benedikt XVI., aby pozornost k životnímu prostředí byla dobře zasazena do celkového rámce velkých problémů, kterým lidstvo čelí. Nelze proto usilovat o mír a přitom toto úsilí oddělovat od ochrany lidského života nebo dokonce klást proti ní. "Odpovědnost za stvoření se totiž projevuje v úctě, kterou lidská osoba chová sama k sobě," neboť podle sv. Tomáše Akvinského (ST, I, q.29, ad 3) - připomněl Benedikt XVI. - "člověk představuje to, co je v kosmu nejušlechtilejší."
Svatý otec pak rozvedl témata sociální spravedlnosti při využívání přírodních zdrojů, zejména v souvislosti s africkým kontinentem, a obrovských nákladů na zbrojení, které jsou na úkor rozvojové pomoci chudým zemím. Potom pokračoval:

"Dámy a páni velvyslanci, načrtnul jsem jenom některé z rozměrů, které se pojí k problematice životního prostředí. Avšak kořeny situace, která je všem na očích, mají povahu mravní, a celá otázka musí být řešena v rámci rozsáhlého výchovného nasazení, aby bylo možné prosadit účinnou změnu mentality a zavést nové styly života. Na tom se může a chce podílet společenství věřících. Ale aby to bylo možné, je třeba uznávat jeho veřejnou roli. Bohužel, v některých zemích, zejména západních, se v politickém a kulturním prostředí, jakož i ve sdělovacích prostředcích, šíří sentimenty malé vážnosti, někdy i zášti, ne-li přímo pohrdání vůči náboženství, zvláště křesťanství. Je zřejmé, že pokud je relativismus pojat jako podstatně konstitutivní prvek demokracie, hrozí, že laickost bude chápána v kategoriích výlučnosti nebo lépe řečeno, že bude odmítnut sociální význam náboženské skutečnosti. Takovýto přístup však vytváří střety a rozdělení, zraňuje mír a znečišťuje "ekologii člověka", a svým principiálním odmítáním postojů odlišných od toho vlastního stává se bezvýchodnou cestou. Je proto nezbytné definovat otevřenou pozitivní laickost, která bude založena na správné autonomii časného a duchovního řádu a bude usnadňovat zdravou spolupráci a smysl pro sdílenou odpovědnost."

Benedikt XVI. v této souvislosti připomněl schválení Lisabonské dohody a vyjádřil uspokojení, že stanovuje, aby Evropská Unie udržovala s církvemi >>otevřený, průhledný a pravidelný dialog<< a zároveň vyjádřil přání, že "Evropa bude stále umět čerpat ze zdrojů své vlastní křesťanské identity".

"Jak jsem naznačil během své zářijové apoštolské cesty do České republiky, tato identita má nenahraditelný význam >>při utváření svědomí všech generací a podněcování základního etického konsensu, platného pro každého člověka, který tento kontinent nazývá "domovem"<< (Promluva k politickým činitelům, Praha, 26.9.2009)."

Benedikt XVI. poukázal na složitost problematiky životního prostředí:

"Dalo by se říci, že je to prizma s mnoha hranami. Jednotlivá stvoření se vzájemně liší a mohou být chráněna nebo naopak ohrožována různými způsoby, jak ukazuje každodenní zkušenost. Jeden z takovýchto útoků, vychází ze zákonů nebo projektů, které ve jménu boje proti diskriminaci poškozují biologický základ různosti pohlaví. Mám na mysli například některé země Evropy nebo Ameriky. "Odejmeš-li svobodu, odejmeš důstojnost," říká sv. Kolumbán (Episi. n.4 ad Attela, in S.Columbani opera, Dublin 1957, str. 34). Avšak svoboda nemůže být absolutní, protože Člověk není Bohem, nýbrž obrazem Boha, jeho stvořením. Cesta, kterou by se měl ubírat člověk, proto nemůže být svévole nebo žádostivost, ale spíše musí odpovídat struktuře, jakou chtěl Stvořitel."

Svatý otec připomněl další výzvy, které ochrana stvoření obnáší a na které je třeba odpovídat solidaritou, jako jsou přírodní katastrofy a ozbrojené konflikty. Za příklad dal dohody, kterých se diplomatickou cestou dosáhlo ve sporných otázkách na mezinárodní scéně: mezi Tureckem a Arménií, Kolumbií a Ekvádorem, Chorvatskem a Slovinskem. Připomněl pak potřebu "všeobecného právního uznání státu Izrael na vlastní existenci, mír a bezpečnost v rámci mezinárodně uznaných hranic" a "právo Palestinského lidu na vlastní svrchovanou a nezávislou vlast". Vyzval v této souvislosti také k ochraně identity a posvátného charakteru Jeruzaléma, jeho kulturního a náboženského odkazu, jenž představuje univerzální hodnotu. "Jedině tak, řekl doslova papež, bude toto jedinečné, svaté a soužené město znamením a předznamenáním pokoje, který si Bůh přeje pro celou lidskou rodinu!" Závěrem pak Benedikt XVI. řekl:

"Dámy a pánové velvyslanci, v závěru tohoto rychlého přehledu, který se pro svou stručnost nemůže zastavit u všech situací, jež by si to zasluhovaly, přicházejí mi na mysl slova apoštola Pavla, podle nichž "stvoření sténá a trpí" a "my sami uvnitř také naříkáme" (Řím 8,22-23) . Ano, existuje mnoho utrpení v lidstvu a lidský egoismus zraňuje stvoření mnoha způsoby. Proto je očekávání spásy, která se týká veškerého stvoření, ještě intenzivnější a je přítomno v srdci všech, věřících i nevěřících. Církev ukazuje, že odpovědí na tuto touhu je Kristus, "dříve zrozený než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi" (Kol 1,15-16). S pohledem upřeným k Němu, zvu každého člověka dobré vůle, aby se s důvěrou a štědrostí přičiňoval o důstojnost a svobodu člověka. Kéž nám světlo a moc Ježíše pomáhají respektovat "ekologii člověka" a uvědomovat si, že z toho bude mít užitek i ochrana životního prostředí, poněvadž kniha přírody je jedna a nedělitelná. Tak budeme moci dnes upevnit mít i pro budoucí generace. Šťastný nový rok všem."

Tolik souhrn dnešní promluvy Benedikta XVI. k diplomatickému sboru velvyslanců při Svatém stolci.

Zdroj: www.radiovaticana.cz