Zbytečné investice?

Terčem kritiky se tentokrát stalo zvyšování mostů za stovky milionů korun. Podle rejdařů by se stát měl postarat především o dostatečnou hloubku, například vyhrabáním dna. Ministerstvo dopravy kritiku odmítá.

Na začátku prosince rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 ve sporu rejdařské společnosti EVD-Sped (která je jedním ze čtyř lodních dopravců soudících se se státem o náhradu škody za neudržovanou vodní cestu) a ministerstva dopravy ve prospěch státu. Firma žádala po úřadu odškodnění téměř 200 mil. Kč za dlouhodobě nevyhovující plavební podmínky na Labi, podle soudu však na náhradu škod nemá nárok. Soud rozhodl, že smlouva AGN (Evropská dohoda o vnitrozemských vodních cestách), podle které by stát měl udržovat parametry vodní cesty, tedy ponor nebo podjezdné výšky mostů, se nevztahuje na stávající vodní cesty, ale jen na nově budované. Rejdaři nyní upozorňují na to, že stát s odvoláním na stejnou smlouvu zvyšuje s pomocí dotací z evropských fondů výšku mostů na Labi na 5,25 m, ale o hloubku řeky se podle této smlouvy nestará.

Důvodem zvyšování mostů je podjezd lodí naložených kontejnery ve dvou vrstvách. Na Labi však žádná taková kontejnerová přeprava není a nemůže být, neboť pro ni není dostatečný ponor. S ohledem na to, že není udržována ani dobudována vodní cesta, tak podle rejdařů na Labi taková kontejnerová doprava dlouho nebude - dokud stát neuzná zaručený ponor pro plavbu lodí. "Pro nás je zásadní parametr ponor, podjezdové výšky nás nikdy nelimitovaly," řekl šéf společnosti ČSPL Milan Raba. Hranice pro ekonomickou plavbu je podle rejdařů hloubka 2,5 metru, což Labe po většinu roku nesplňuje.

"Úpravy mostů jsou v plném souladu se záměrem splavnění Labe do Pardubic, a tedy v souladu se zájmy dopravců," sdělil ČTK mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Podle něj není správný ani argument, že peníze na mosty lze využít jinak. Finance totiž putují z evropských fondů a jsou přesně určeny na jednotlivé projekty.

Ministerstvo dopravy je odpovědné za investice do vodních cest, za prohrábku řeky však zodpovídá Povodí Labe, které patří pod ministerstvo zemědělství. Také povodí kritiku rejdařů odmítlo. Jak uvedl ředitel pro správu povodí Václav Jirásek, plavební hloubka je zabezpečena "přesně ve smyslu zákonných předpisů".

Rejdaři se však cítí existenčně ohroženi. Již několik let vedou s ministerstvem dopravy spory o náhradu škod, způsobených nesplavností. Firmy celkem podaly čtyři žaloby, ve dvou případech soudy první instance rozhodly ve prospěch státu. Právníci loďařů se odvolali nebo odvolají. O dvou žalobách zatím nebylo rozhodnuto. Firmy odhadují celkovou škodu na miliardu ročně.

Nejkritičtější je úsek řeky u hranice s Německem, kde lodě často nemohou přes mělčinu projet. Situaci by měl vylepšit jez, jehož stavbu již 15 let blokují "zelené" organizace i ministerstvo životního prostředí. 2,5m ponoru ale řeka nedosahuje i v dalších místech. Podle Lukáše Hradského z firmy EVD-Sped jezdí po řece poloprázdné lodě s ponorem 1,4 m. Dvě největší rejdařské firmy, EVD-Sped a ČSPL, vyřadily za poslední léta kvůli špatným plavebním podmínkám z labského provozu zhruba 50 lodí.

Podle kontrolních závěrů NKÚ (věstník NKÚ 1/2009) proinvestoval stát v letech 2004 až 2008 na vltavsko-labské vodní cestě celkem 3,6 mld. Kč. Přesto je termín dobudování labské cesty posunut o více než 10 let, z původně plánovaného roku 2005 za horizont roku 2015. Kdyby stát chtěl udržet Labe v ponoru ekonomické splavnosti 2,5 m, mohl podle rejdařů vodní cestu z části těchto peněz dávno prohrabat, jako se to děje na všech evropských vodních cestách. O efektivnosti investic vynaložených na zvednutí mostů na Labi pochybuje v uvedené zprávě i NKÚ, zejména v souvislosti s odsunutím výstavby plavebních stupňů Přelouč II a Děčín.