zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

EPS vyzývá radní: "Nezapomínejte na zdraví obyvatel kraje."

03.02.2010
Zdraví
EPS vyzývá radní:  Nezapomínejte na zdraví obyvatel kraje.

Zítra budou radní na 60. schůzi Rady Jihomoravského kraje jednat o podobě zadání Zásad územního rozvoje. Ekologický právní servis vyzval radní, aby neopomínali hlavní problémy spojené s plánováním nových, zejména dopravních staveb.

Připravovaný krajský územní plán totiž obsahuje několik záměrů, které budou mít výrazně negativní vliv na zdraví desítek tisíců obyvatel kraje. Opakujícím se problémem je plánování nových staveb do oblastí s již překračovanými hygienickými limity hluku a emisí. [1]

Ekologický právní servis svým dopisem výzývá radní také k hospodárnosti a upozorňuje na záměry staveb, jejichž ekonomický přínos byl věrohodně zpochybněn. [2]

Cílem dopisu je upozornit radní na závažnost plánovaných záměrů a na jejich případné důsledky. [3] "Domníváme se, že by radní kraje měli mít na paměti především zdraví svých občanů a plánovat stavby po důsledném uvážení s ohledem na ekonomickou a dopravní efektivitu", uzavírá Libor Jarmič.

Konkrétní příklady:

[1] Jedná se zejména o "Bystrckou" variantu rychlostní silnice R43, která má vést přesně středem městské části Brno-Bystrc a ještě více navýší již dnes stabilně překračované limity hluku a prachu v Troubsku či Brně-Bosonohách. Podobné problémy s sebou nese i plánovaná výstavba Jihozápadní, Jižní a Jihovýchodní tangenty.

[2] Typickým příkladem takového zbytečného záměru je rychlostní silnice R52. Nejvyšší kontrolní úřad ve svém kontrolním závěru shledal, že tento záměr je ekonomicky i dopravně neefektivní a je velmi rizikové investovat do něj veřejné finance. Navíc dosud nebyly posouzeny varianty možného silničního spojení Brna a Vídně, např. přes Břeclav. Nezákonnosti vzniklé při procesu plánování R52 přitom kromě občanské veřejnosti a NKÚ kritizoval i veřejný ochránce práv a Evropská komise.

Další zbytečnou stavbou je i výstavba nového brněnského železničního nádraží. Pro zachování nádraží ve stávající poloze hovoří výsledek brněnského referenda, odborná studie i závěr Nejvyššího kontrolního úřadu. Přesto se počítá s jeho odsunem o pouhých 800 metrů jižněji za desítky miliard korun.

Návrh zadání Zásad počítá i s vybudováním 14 nových průmyslových zón, u nichž není jasné, zda je Brno vůbec využije. Jen jihovýchod brněnské aglomerace má být zastavěn téměř 900 ha zón. Drtivá část této rozlohy je přitom vedena v zemědělském půdním fondu jako vysoce kvalitní půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Pokud by došlo k vybudování zón, zhorší se životní podmínky obyvatel v přilehlých obcích. Tyto lokality jsou již dnes vedeny jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména vlivem dálnice D1.

[3] V některých oblastech dokonce dojde ke kumulaci několika záměrů, které výrazně ovlivní životní podmínky tamních obyvatel. Např. ve Šlapanicích by se tak ke stávajícímu znečištění z dálnice přidalo další z blízké průmyslové zóny a z Jihovýchodní tangenty. V Troubsku a Brně-Bosonohách zase budou trpět hlukem a prachem z D1, R43 a Jihozápadní tangenty.

Kontaktní osoba:
Mgr. Libor Jarmič
libor.jarmic@eps.cz
tel.: 734 440 602

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí