Zájem lidí o podobu jejich okolí rok od roku roste - - poradci Arniky vloni zodpověděli rekordní množství dotazů

PRAHA - Velký zájem občanů o ochranu zeleně a územní plán v Praze se odrazil i v počtu konzultací, poskytnutých poradnou Arniky v loňském roce. Oproti roku 2008 došlo k nárůstu o téměř 300 konzultací na celkový počet 1252 dotazů, přičemž většina z nich se týkala právě kácení stromů a územního plánu Prahy. Od roku 2006 se počet konzultací poskytnutých poradnou téměř ztrojnásobil a stále se zvyšuje
i počet konkrétních řešených případů. Občané se přitom na Arniku mohou obracet jak se žádostí
o odbornou pomoc, tak rady spojené se zakládáním občanských sdružení nebo v jednáních s úřady.

"Většinou se na nás lidé obracejí až ve chvíli, kdy se sami setkají s problematikou poškozování životního prostředí. Naše poradna je schopna pomoci jak odborně, tak organizačně s konkrétním problémy. Na druhou stranu, k tomu, aby občané úspěšně ovlivnili podobu svého okolí, musejí investovat svůj čas a úsilí," připomíná Jakub Esterka, vedoucí poradny Arniky. Na mnoha kauzách s dobrým koncem je vidět, že tato snaha se vyplácí, je to ale spíše běh na dlouhou trať a často nepříjemný střet s investory nebo i s úřady či komunálními politiky.

Stejně jako v loňském roce vedly mezi dotazy, s nimiž se lidé na poradnu Arniky obraceli, žádosti o pomoc s ochranou stromů před kácením (1). "V roce 2009 jsme zaznamenali nárůst těchto dotazů takřka na trojnásobek oproti roku předchozímu - ze 115 na 350 dotazů. "Velkým problémem je informování občanů o záměrech kácení dřevin. Naše právní normy bohužel nenařizují aktivní informování veřejnosti o kácení v daném místě, proto se na nás občané často obracejí až ve chvíli, když slyší zvuk motorové pily. Ale i to má svůj význam, neboť existují možnosti, jak rozhodnutí úřadu o povolení ke kácení nechat přezkoumat i kvůli stanovení náhradních výsadeb
za poražené stromy. Těžištěm ochrany zeleně je ovšem účast místních občanských sdružení v řízeních - ať už jde o povolování kácení nebo umisťování staveb," zhodnotil problematiku Jakub Esterka. Díky iniciativě místních občanů se podařilo ochránit před kácením například stromořadí v Krupce, stromy na pražském Střeleckém ostrově, v Čelákovicích nebo v aleji u obce Žižkovo Pole na Vysočině.

Díky zájmu o územní plán pocházelo nejvíce dotazů z hlavního města. V Praze probíhalo v loňském roce několik procesů souběžně - tzv. celoměstsky významné změny územního plánu, projednávání zásad územního rozvoje, příprava nového územního plánu. Na Arniku se lidé obraceli jak s dotazy k řešení konkrétních území, tak s žádostmi o pomoc s orientováním se v celém procesu. "Obecně se dá říci, že se lidé začínají více zajímat o to, co v jejich sousedství vyroste za stavby a jak mohou podobu svých obcí a měst ovlivnit. Územní plán koneckonců předurčí podobu Prahy na celou generaci," shrnul Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů.

Arnika koordinovala podání námitek desítek občanských iniciativ a sama také sestavila věcné i systémové námitky. Některé z případů, s nimiž se na Arniku obrátili jednotlivci či občanské iniciativy, také zahrnula do vlastních připomínek a dále se jim bude věnovat i ve vlastní činnosti, jako je například otázka zachování zahrádkářských kolonií, zástavba v oblasti Roztyl nebo budoucnost plochy bývalého zahradnictví ve Vokovicích.

Více než polovinu všech tazatelů tvořili jednotlivci, třetinu pak občanská sdružení. Věnovali se jim poradci z pražské kanceláře i z poboček v Jihlavě, Ostravě, Děčíně a Českých Budějovicích. Od loňska také Arnika nabízí poradenství v oblasti ochrany zeleně v Olomouckém a Zlínském kraji. Na Arniku se však obracejí lidé z celé České republiky (2). Vedle zmíněných hlavních témat se zajímají o otázky ochrany zdraví před toxickými látkami, ochranu přírody, problematiku odpadů či účast ve stavebních a správních řízeních. Nejčastěji řešili poradci Arniky jednorázové konzultace, v pětině případů šlo také o dlouhodobou a systematickou pomoc - při ochraně aleje v Čelákovicích, záchraně přírodní lokality Na Plachtě, sanaci skládky nebezpečných odpadů ve Vyskytné, ochraně biokoridoru v pražské Písnici nebo v kauze zavezení jezera se vzácnými živočichy v Mikulovicích (3).

Celkem 14 poradců Arniky je zdarma k dispozici telefonicky, e-mailem či osobně. Činnost Centra pro podporu občanů v roce 2009 podpořil grant Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti. Dále ji podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR, Nadace Partnerství, síť ekologických poraden STEP, Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a poslanecká skupina The Greens / European Free Aliance v Evropském parlamentu. Činnost poradny mohou podpořit také individuální dárci.

Arnika se v roce 2009 stala členem sítě ekologických poraden STEP. Jako partner se podílí na pilotním projektu "Poradenství - metody, příklady, certifikace", zaměřeného na zvýšení kvality a efektivity poradenského servisu zajišťovaného nevládními organizacemi v ČR.
Přílohy:

1) Pět témat, která nejvíce zajímala lidi obracející se na Poradnu Arniky:

1. Kácení stromů
2. Územní plán Prahy
3. Ochrana přírody a krajiny
4. Odpady
5. Stavební řízení

2) Pět regionů, z nichž pocházel největší počet dotazů:

1. Praha
2. Vysočina
3. Středočeský kraj
4. Moravskoslezský kraj
5. Pardubický kraj

3) Pět kauz, kde Poradna Arniky pomohla v roce 2009

1) Střelecký ostrov (Praha): Radnice chtěla vykácet třetinu stromů rostoucích na ostrově kvůli jeho rekonstrukci. Díky spolupráci několika občanských sdružení a obyvatel Prahy 1 se podařilo docílit založení pracovní skupiny a omezení kácení z původních 100 stromů na polovinu. Odstraněny budou jen nemocné stromy.
www.mestaprozivot.arnika.org

2) Pístov (Vysočina): V rámci poradenské činnosti se nám podařilo zprostředkovat dialog mezi obecním úřadem, AOPK a motorkáři o dalším využití bývalého tankodromu v Pístově u Jihlavy. Vznikající dohoda je zajímavým příkladem toho, jak je možné skloubit zájmy rekreačních sportovců a obce s ohranou biotopu vzácných korýšů.
www.obcan.arnika.org

3) Čelákovice (střední Čechy): Městský úřad v Čelákovicích v březnu vydal záměr pokácet 22 ze 27 stromů podél chodníku v Sedláčkově ulici, a to v režimu havarijního kácení. Místní občanské sdružení Naše Čelákovice se proti tomuto záměru ohradilo a jejich výhrady potvrdila i Česká inspekce životního prostředí, když záměr kácení pozastavila také z důvodu právně chybného postupu Městského úřadu. Inspekce při předběžném místním šetření navíc zjistila, že podmínky pro havarijní kácení splňují pouze asi 3 stromy z celé aleje, a režim havarijního kácení celé aleje zde tedy rozhodně není na místě.
www.stromy.arnika.org

4) Stařechov (střední Čechy): Ve spolupráci s městysem Rataje nad Sázavou a občanským sdružením Za záchranu Ratajska a Podvecka byl zadán průzkum, který potvrdil, že na kopci Stařechov se nachází unikátní jedlový les, jenž svou vitalitou a druhovým složením předčí i ukázkové jedliny například v Pošumaví. Lokalita byla přitom ohrožena vznikem velkolomu kamene, který by toto bohatství zničil. Jedinečná příroda však znamená pro region výrazné pozitivum z hlediska rozvoje turistického ruchu.
www.obcan.arnika.org

5) Ostrava (severní Morava): Ve spolupráci s místními iniciativami se zatím podařilo před vykácením ochránit desítky stromů v Ostravě-Porubě. Tamní radnice chtěla vykácet 153 stromů v ulicích Kopeckého a Čs. exilu. Na jejich místě plánovala výstavbu parkovacích stání. Povolení ke kácení dřevin lze podle zákona o ochraně přírody a krajiny vydat pouze ze závažných důvodů. Stavbu parkovišť přitom lze realizovat i při zachování stromů. Spolu s dalšími občanskými sdruženími usiluje Arnika taktéž o zachování 4řadé aleje v Komenského sadech.
www.stromy.arnika.org