Kolik energie bude svět spotřebovávat v roce 2030?

Mezinárodní agentura pro energii IEA v Londýně publikovala loni ke konci roku prognózu spotřeby energie ve světě do roku 2030, tzv. World Energy Outlook. Prognóza pochopitelně počítá se zvyšováním spotřeby různých druhů energetických zdrojů. Nedávný vrcholný summit o klimatických změnách v Kodani bohužel nedal světu naději, že dojde v dohledné době ke snížení spotřeby energie a tím i ke zlepšení klimatu.

Ředitel IEA pan Nobuo Tanaka prohlásil: "Jestliže vlády budou pokračovat ve své dosavadní energetické a klimatické politice, tak se teplota na Zemi zvýší o 6 stupňů Celsia a bude to mít těžké následky pro životní prostředí". K tomu lze jen poznamenat, že za kritické se považuje už zvýšení teploty o 1,5 až 2 stupně Celsia.

A to přitom IEA svou prognózu zmírnila oproti původní verzi, protože vzala v úvahu současnou globální hospodářskou krizi ve světě trvající od roku 2008. Nicméně během příštích pěti let, kdy pravděpodobně dojde k ekonomickému zotavení, se hlad po energii opět zvýší, a to nejvíce u fosilních zdrojů. Výdaje za energii se podle prognózy během příštích 20 let zdvojnásobí.

Pokud jde o ropu, pak podle prognózy stoupne poptávka po ní ze současných 80 milionů barelů za den na 88 milionů barelů v roce 2015, a v roce 2030 už to má být 105 milionů barelů. Celosvětová roční poptávka po ropě se v rozmezí roků 2007 až 2030 zvedne o 40 % a dosáhne hodnoty (v ropných ekvivalentních jednotkách) 16,8 Gt. Přitom valná většina "přírůstku" spotřeby ropy připadne v příštích zhruba dvou desetiletích na rozvojové země, které dnes prodělávají silnou ekonomickou expanzi (Čína, Indie, Brazilie aj.), zatímco spotřeba ropy v tradičních industrializovaných zemích bude stagnovat či dokonce mírně klesat.

Pokud jde o cenovou stránku věci, prognóza počítá s tím, že barel ropy bude v roce 2020 stát 105 dolarů, v roce 2030 pak 115 USD (dnes je to kolem 80 dolarů).

Větší roli než dnes zřejmě v budoucnu sehraje zemní plyn, přičemž prognóza počítá s využíváním nových velkých ložisek tohoto zdroje v Severní Americe. Otevření těchto ložisek zahýbá plynárenskou sítí v celém světě a je pravděpodobné, že řada plynovodů sloužících k přepravě zkapalněného plynu (LNG) nebude v příštích letech naplno využívána. Důsledkem bude mimo jiné i to, že vývoj cen zemního plynu se na rozdíl od současnosti dosti osamostatní od cen ropy, se kterými jsou dnes poměrně těsně spjaty.

Do rozvoje energetiky se podle zmíněné prognózy do roku 2030 bude ve světě investovat asi 26 bilionů dolarů, přičemž je zjevné, že větší pozornost než dosud se přitom bude přikládat instalaci energeticky efektivních zařízení.