Krátce z EU

Evropská komise vybrala 4. března 43 projektů z oblasti energetiky, kterým během příštího roku a půl vyplatí celkovou částku 2,3 miliardy euro. Peníze na tyto projekty půjdou z balíčku s názvem Economic Recovery Package, který celkově disponuje částkou 4 miliardy euro. Předseda Komise José Manuel Barroso uvedl, že se jedná o krátkodobé projekty, které přinesou dlouhodobé výsledky. Celkem se jedná o 31 projektů zabývajících se stavbou plynovodů, zbylých 12 projektů je zaměřeno na elektřinu. Podle eurokomisaře pro energetiku Güntera Oettingera si Komise od investic slibuje nejen zvýšení energetické bezpečnosti EU, ale především podporu podniků působících v oblasti stavitelství a služeb a podporu zaměstnanosti. Projekty by měly přispět k vytvoření kvalitnější energetické sítě na území EU a k lepšímu spojení s některými odlehlými oblastmi EU, jako je například Irsko, Malta nebo pobaltské státy.

Podle zástupců českých firem podnikajících ve zdrojích obnovitelné energie se tomuto sektoru v České republice velmi daří, zároveň je zde i mnoho překážek. Situace se zlepšila především po vstupu ČR do EU, čímž se otevřel prostor pro výměnu informací, technologií a samozřejmě i pro získávání peněz z evropských fondů. Důležitým krokem bylo také přijetí zákona v roce 2005, podle kterého by měl do roku 2010 tvořit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 8 procent. Nicméně v polovině roku 2009 byl tento podíl jen 6,5 procenta. Podle podnikatelů jsou na vině zejména politici, kteří tento sektor nedostatečně podporují a pokud ano, upřednostňují zejména solární enegii, která je v českých podmínkách nejméně výnosná. Velký problém představuje také přílišná administrativní zátěž. ČR by podle celoevropského plánu měla do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných energií na celkové produkci elektřiny až na 13 procent.

V Bruselu proběhla 24. února konference zástupců průmyslu, jejíž cílem bylo vyzvání politiků ke zlepšení regionálního propojení distribuce zemního plynu. V rámci třetího energetického balíčku se regionální spolupráce prohloubila, ale stále převládá národní zaměření. Třetí energetický balíček představuje ve srovnání s předchozím právním stavem krok vpřed. Velkou váhu politici přikládají tomu, jak budou členské státy a zúčastněné strany reagovat na výzvy regionalizace v příštích několika letech. Je potřeba stanovit přesné podmínky další bilaterální spolupráce. Několik účastníků energetického trhu již otevřelo své infrastruktury, což snížilo jejich regulační zátěž v plynárenském sektoru. Konkrétně Německu brání v rozvoji jednotného evropského trhu s plynem finanční situace. Této situaci nepomáhají ani dotace na projekty energetické infrastruktury, které narušují hospodářskou soutěž a znevýhodňují ostatní.

Evropská komise navrhla ve svém sdělení možné scénáře a cíle pro úspěšné snížení biodiverzity do roku 2010. Ve svém návrhu Komise představila dlouhodobý cíl do roku 2050 a čtyři dílčí cíle do roku 2020. Dalším důsledkem návrhu bude diskuze o postoji Evropské unie na konferenci v japonském Nagavu, která se bude konat v listopadu 2010.

Komise EU zveřejnila zprávu, ve které uvedla údaje o emisích z osobních automobilů za rok 2008. Ze zprávy vyplývá, že se v roce 2008 oproti minulému roku zdvojnásobil podíl automobilů jezdících na alternativní pohon. Tento fakt však nikterak neohrozil výrobu vozidel s dieselovými a benzínovými motory, které tvoří stále 98 procent vozidel. Důležitým faktem je to, že v důsledku toho průměrné emise CO2 v roce 2008 klesly o 3,3 procent. Tento pokles je největší od zahájení systému sledování.