zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Arktida - quo vadis?

14.03.2010
Geologie
Klimatické změny
Arktida - quo vadis?

Arktická oblast - Quo vadis?

Arktický oceán taje

Jedno z témat březnového plenárního zasedání je situace v arktické oblasti. Na severu Kanady se letošní zima projevila nárůstem průměrné teploty o deset stupňů celsia. Špatná zpráva pro lední medvědy, kterým tají kry pod tlapami, dobrá zpráva pro ropné společnosti, které hodlají těžit nerostné suroviny v doposud nedostupných oblastech. Jakým ekologickým a geostrategickým dopadům bude muset arktická oblast čelit?

Evropská komise ve své zprávě o arktické oblasti konstatuje, že od počátků průmyslové revoluce se na nejsevernější části zeměkoule zvýšila průměrná teplota o dvojnásobek celosvětového průměru. Tato zpráva je o to dramatičtější vzhledem k nedotknuté přírodě, která pokrývá rozsáhlé části arktického regionu. Její budoucnost však ohrožují jak klimatické změny, tak i sílící zásahy člověka.


Konkrétní dopady lze v současnosti například sledovat na měnícím se životním stylu domorodého obyvatelstva (inuit), které již od školky známe jako "eskimáky". Domorodci například už nemohou lovit tradičním způsobem, protože led je již příliš tenký pro jejich saně. Pro místní divokou zvěř, například lední medvědy, mrože a polární lišky, tající kry omezují životní prostředí a tradiční loviště.


Boje o vliv jak v 18. století


Tím že se doposud nedostupné oblasti dostávají na dosah civilizovanému světu, začíná v arktické oblasti boj o nerostné suroviny. Podle současných odhadů leží v Arktidě asi pětina celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Územní nároky na celou oblast určují podle mezinárodních dohod hranice, které tvoří pevnina přilehlých zemí.


V praxi se však severní země hádají o správnou interpretaci platných územních dohod. Rusko, Kanada, USA, Norsko a Dánsko se přou o to, komu patří severní točna. Rusko dokonce vyslalo expedici na podmořský severní pól a vztyčilo na dně moře symbolicky svou vlajku.


Britská liberální poslankyně Diana Wallis vidí v tomto chování úpadek zpět do období 18. století, kdy se světové mocnosti přeli o vliv ve svých koloniálních državách. Doposud se zacházelo s Arktidou jako s územím se zvláštním postavením podobně jako je tomu u Antarktidy. Na druhé straně ale v Arktidě existují státy a jejich obyvatelé a tak nelze na tento region hledět stejně jako na Antarktidu.


Kde leží zájmy EU?


Tři členské země EU (Dánsko, Švédsko a Finsko) jsou zároveň členy Arktické rady, která organizuje spolupráci mezi zeměmi sousedícími s arktickým regionem. Arktická témata, jako například lodní doprava, energetika anebo klima, se však týkají, byť nepřímo, celé Evropské unie. Podle názoru řady europoslanců má proto Unie povinnost se Arktidou zabývat intenzivněji.


"Někteří z nás řekli, že by zodpovědnost za arktickou tematiku měl mít na starost jeden z eurokomisařů," říká Diana Wallis, "protože současný problém spočívá v tom, že se jedná jak o problematiku spojenou s ekologií, ale také s rybolovem a vědou a výzkumem. Na druhé straně to je také otázka zahraniční politiky."


Rozprava o Arktidě proběhla ve středu 10. března.

ZDROJ:http://www.europarl.europa.eu/news/public/story_page/064-70044-067-03-11-911-20100305STO70026-2010-08-03-2010/default_cs.htm

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí