Povolení na vodní elektrárny se budou vydávat na nejméně 30 let

Sněmovna včera v závěrečném čtení schválila vládní novelu vodního zákona. Novela počítá například s tím, že povolení k provozování malé vodní elektrárny by úřad vydával na dobu nejméně 30 let. Pokud o to majitel požádá, úřad mu ho o stejnou dobu prodlouží. Novela také řeší problematiku znečišťování vod nebo třeba vodohospodářské úpravy a jejich povolování.

Vláda novelu poslancům předkládala s tím, že cílem je zlepšit ochranu vod před znečištěním, omezit administrativní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady. Podle ministra životního prostředí Jana Dusíka je důležitá především transpozice evropských předpisů, jinak by českou stranu čekala žaloba u Evropského soudního dvora. Novela má podle ministerstva zemědělství snížit roční náklady státu i podnikatelů celkem o 240 milionů korun. Podnikatelé by díky nižší administrativě mohli ušetřit až 130 milionů korun.

Poslanci a sněmovní výbory však k předloze podali celkem 99 pozměňovacích návrhů, takže jednání se zkomplikovalo kvůli sporům o proceduru jejich schvalování. Na žádost ODS dokonce kvůli tomu místopředseda sněmovny Jan Kasal na 20 minut přerušil schůzi.

Na návrh zemědělského výboru vložili poslanci do zákona větu, že jeho účelem bude nově kromě jiného přispívat k zajištění obyvatel pitnou vodou. Do rukou vodoprávních úřadů svěřili rozšířenou pravomoc upravit povolení pro nakládání s vodami. Nově by úřady mohly třeba i zakázat odebírání vody nejen při přechodném nedostatku vody, jak tomu bylo doposud, ale i při mimořádných situacích, požárech a živelních pohromách, při zásahu hasičů nebo armády.

Nově se do zákona dostaly také vodohospodářské úpravy. Pod nimi se budou rozumět zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků i na sousedních pozemcích, kterými se podstatně mění přirozená koryta. Vodohospodářské úpravy budou podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení.

Sněmovna přijala i návrh Vladimíra Dlouhého (ODS) týkající se rozhodování na místě v případě povodní a jiných krizových stavů. V takovém případě by se na rozhodování nevztahoval správní řád a rozhodnutí státní správy by nebylo dodatečně napadnout.

Poslanci naopak odmítli návrh svého nezařazeného kolegy Miloše Melčáka, který navrhoval, aby veřejné přístavy mohl využívat každý silniční, lodní nebo železniční dopravce, pokud splní podmínky a dopravní řád.