zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nerostné suroviny Afghanistánu

04.04.2010
Nerostné suroviny Afghanistánu

Jedno z nejbohatších světových nalezišť nerostných surovin se nachází poblíž Shahr-e Gholghola v severní oblasti afghánské provincie Bamiyan. Mnoho dalších nalezišť je rozptýleno v dalších oblastech Afghánistánu.

Afghánské ministerstvo pro těžbu nedávno vydalo propagační brožurku o ložisku železa v Hajigaku v provincii Bamiyan, kde se nachází 1,8 miliardy tun rudy. Oblast je též bohatá na uhlí, které lze využít pro koksování a k výrobě elektrické energie.

Od starověku byl Afghánistán zdrojem drahokamů a polodrahokamů, kovů a mramoru. Odjakživa zde existovala těžba v malém měřítku - zejména pro řemeslné zpracování nerostů. Tyto byly dodávány klenotníkům a hutnímu průmyslu. V sedmdesátých letech 20. století uskutečnili Sověti v Afghánistánu geologický průzkum, který vedl k rozvoji těžebního průmyslu ve velkém měřítku. Většina těžby se zastavila po roce 1992 v průběhu povstání Mudžahedínů podporovaného Američany, a pak za vlády Talibanu po roce 1996. Sověti též v oblasti rozvinuli těžbu zemního plynu, což pomohlo zásobit palivem sovětské hospodářství a afghánskému hospodářství přineslo značný podíl na zahraničním obchodu.

V roce 2002 Američané publikovali seznam více jak 1000 ložisek, dolů a možných nalezišť nerostných surovin a potvrdili tak, že Afghánistán je bohatý na nerostné suroviny a uhlovodíky. Mezi hojně rozšířené suroviny patří zlato, měď, železo, rtuť, olovo, dále vzácné kovy jako cesium, lithium, niobium a tantal. Tantal, známý též jako coltan, je vzácným prvkem, používaným při výrobě mobilních telefonů, počítačů a digitálních kamer. Lithium je nezbytné pro výrobu high-tech baterií, zvláštního skla a keramiky a také kovových slitin. Niobium se používá ve slitinách oceli.

Podle informací z článku afghánského experta na geologii Johna Shrodera, publikovaného v časopise GeoJournal v roce 2007, zásoby ropy a zemního plynu (dle amerických průzkumů) vysoce převyšují dřívější odhady Sovětů.

V říjnu roku 2006 BAAG (the British Agencies Afghanistan Group) oznámila zahájení privatizace naleziště zemního plynu Jawzjan a privatizace uhelného dolu Karkar-e Dodkash v Baghlanu, fluoritového dolu v Uruzaganu, zlatého dolu v Heratu, drahokamového dolu v Nuristanu a cementáren v Ghori a Parwanu.

V listopadu 2007 bylo v dražbě (v rámci plánu USAID) prodáno obrovské ložisko mědi v Aynaku, které se nachází přibližně 35 kilometrů jihovýchodně od Kábulu. Podle článku v on-line časopise GeoJournal se zásoby ložiska Aynak odhadují na více jak 11 milionů metrických tun dobyvatelné mědi.

Po staletí, ne-li tisíciletí, se právě těžba mědi pro řemeslné účely uskutečňovala právě v Aynaku. V osmdesátých letech 20. století zahájili sovětští geologové a inženýři průzkum a předběžnou těžbu na 28 km2 velké ploše ložiska mědi v Aynaku. Když ale v roce 1989 Afghánistán opouštěla sovětská armáda, museli sovětští těžaři odejít s ní.

V srpnu a září roku 2008 vypsalo afghánské Ministerstvo pro těžbu konkurzní řízení na aukci dalších těžebních prostor, mimo jiné i uhelných ložisek Da Eman v Bamiyanu a Namakab v Takharu.

Ložisko v Aynaku bylo nakonec prodáno čínskému státnímu podniku China Metallurgical Group za 3,5 miliardy amerických dolarů.

Zdroj: SANANEWS, 1.3.2009, (kráceno), www.okd.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí