Pátek, 29. března 2024

Kauza Prunéřov: po analýze expertů zavládl ještě větší chaos

Kauza Prunéřov: po analýze expertů zavládl ještě větší chaos

Rozhodnutí o kontroverzním projektu modernizace prunéřova se opět odkládá.

Spor o statisíce tun emisí oxidu uhličitého a investici za pětadvacet miliard korun měl pomoci rozhodnout nezávislý tým zahraničních expertů. Po včerejším zveřejnění posudku norské poradenské společnosti DNV ovšem vládne kolem modernizace elektrárny Prunéřov ještě větší chaos než kdy předtím.

Samotný posudek, který vypracovávali čtyři mezinárodní experti, do celého sporu příliš světla nevnesl. Sice jednoznačně potvrdil dosavadní výtky ekologů a hnutí Greenpeace, že rekonstrukce elektrárny v tom provedení, jak ji plánuje ČEZ, má své mouchy, nedal ovšem ministerstvu životního prostředí jasný návod, zda může ČEZ i přesto Prunéřov zrekonstruovat podle svých plánů, či nikoliv.

Nezávazná analýza

Celý posudek byl totiž v procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) zcela nadstandardní. A ať už v něm norská firma jakkoliv silně plán ČEZ kritizuje, není pro konečné rozhodnutí závazný. Nelze tedy odhadnout, jestli se jím bude řídit nový ministr životního prostředí, na nějž rozhodování zřejmě padne.

Zahraničním expertům vadí na záměrech ČEZ především to, co české pobočce hnutí Greenpeace - účinnost modernizovaného bloku má být při výrobě elektřiny o dvě procenta nižší, než doporučují evropské směrnice.

Emise oxidu uhličitého, který způsobuje skleníkový efekt, má být podle plánu ČEZ naopak o dvě stě tisíc tun ročně vyšší, než požadují pravidla Evropské komise. To je podle expertů z DNV o pět procent vyšší množství, než jaké by elektrárna produkovala, pokud by ji energetický gigant zmodernizoval s pomocí nejdokonalejších dostupných technologií. "Domníváme se, že pro tyto odchylky od technických možností nejsou dostatečné důvody," řekl včera na tiskové konferenci zástupce DNV Mark Adams.

ČEZ však nesouhlasí. "Ta nařízení Evropské komise jsou pouze doporučující, nikoliv závazná. A je v nich řečeno, že se musí přihlédnout k místním podmínkám. Pro nás místní podmínky jsou, že nemáme pro lepší technologii dostatek kvalitního uhlí," tvrdí výrobní ředitel ČEZ Vladimír Hlavinka.

Odborníci ale měli i další výtky. Například k průběhu celého procesu EIA. Ten podle nich proběhl tak, jak je v Evropě běžné. Bylo by ovšem lepší, kdyby ČEZ předložil ministerstvu k posouzení i plán modernizace s alternativou využívající nejlepší technologii, takzvaný nadkritický blok.

Právě po předložení této alternativy volají již několik měsíců také ekologové či Greenpeace. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík k tomu ČEZ už jednou vyzval. Podnik to však ignoroval a dodal jen posudky, jimiž potvrzoval své původní plány. Ladislav Miko, který ministerstvu šéfoval loni od května do prosince, pak od požadavku zcela upustil.

Zahraničním expertům v procesu EIA chyběly ještě další věci. Podle nich totiž dokumenty k posouzení modernizace neobsahují informace o tom, jak velké znečištění ovzduší elektrárna způsobí ve svém bezprostředním okolí. A nemluví se v nich dostatečně ani o přítomnosti azbestu a kontaminaci půdy či průsacích vod při spalování. Avšak ČEZ ani s tímto tvrzením nesouhlasí. "V těch dokumentech i v posudku EIA byly tyto údaje řečeny. Nevím, co měla společnost DNV k dispozici, ale zakládá to určité pochybnosti, zda je ta zpráva úplně v pořádku," oponuje Hlavinka.

Nezastavitelný projekt

Ani přibližně 3,3 milionu korun zaplacených za posudek ale nepomohlo spor o Prunéřov vyřešit. ČEZ si bude muset na povolení rekonstrukce elektrárny ještě počkat - nejspíše až do chvíle, než na ministerstvo nastoupí nový šéf.

Pravděpodobně se však dočká, protože modernizace má v Česku silnou skupinu příznivců - kromě samotného energetického gigantu na ni čekají i české firmy, jež se chtějí jako dodavatelé na obří zakázce za 25 miliard korun podílet. Nakloněny jsou jí rovněž odbory a premiér Jan Fischer, kteří považují zakázku za dobré protikrizové opatření. ČEZ ale vyhrožuje: Pokud se rozhodování protáhne, nemusíme modernizovat vůbec. Jestliže by elektrárna zůstala v současném stavu, je to pro ekologii nejhorší možné řešení.

3,3 mil.
posudek, který měl vnést do sporů kolem prunéřova jasno, stál ministerstvo 3,3 milionu korun. Své si v něm ale najde ČEZ i ekologové a případ stále nekončí.

Ta nařízení Evropské komise jsou pouze doporučující, nikoliv závazná.
Vladimír Hlavinka, výrobní ředitel ČEZ

Kvůli zakázce za 25 miliard nakonec ministr životního prostředí raději rezignoval. Spor mezi ČEZ a zelenými se před volbami vyhrotil.

ČEZ

25 mld. má přibližně stát ČEZ modernizace tří bloků severočeské elektrárny Prunéřov.

Navrhli jsme to nejlepší možné, přírodě se uleví, tvrdí ČEZ.

Vyšší účinnost
Nová technologie umožní spalovat méně energetické uhlí z lomu Libouš i po roce 2010. ČEZ tvrdí, že čistá účinnost se zvýší ze 32 na 39 procent, a pokud se zahrne výroba tepla, až na 42,55 procenta. Podle ekologů je to ale stále málo.

Méně emisí
Vyšší účinnost bloků umožní snížit emise, což pomůže naplnit závazky České republiky v rámci Kjótské dohody. Například Emise NOx mají ve srovnání se současným stavem klesnout o 59 procent, emise CO2 o 31 procent.

Zelení

ČEZ zbytečně šetří, mohl by udělat víc, oponují ekologové

Nová elektrárna
Podle ekologických hnutí nejde o modernizaci elektrárny, ale ve skutečnosti o výstavbu nové. Za takových podmínek by ČEZ měl předložit ke zvážení i tu nejúčinnější variantu přestavby. To ale neudělal.

Účinnější technologie
Podle Greenpeace a Strany zelených by ČEZ mohl nasadit ještě lepší technologii a snížit emise CO2 ještě o půl milionu tuny.

Podepsaná petice
Téměř tři tisíce lidí z Chomutova podepsalo petici za dokonalejší modernizaci. V loňském průzkumu se tak vyjádřily dvě třetiny lidí. I kvůli tomu si zelení vzali Prunéřov jako prioritní téma.

Tři otázky o Prunéřovu

Co chtělo ministerstvo životního prostředí vědět od norských auditorů a jaké dostalo odpovědi:

1. Jak vychází záměr ČEZ v porovnání s nejlepšími dostupnými technologiemi?

- Projekt splňuje většinu požadavků. Účinnost při výrobě elektřiny je ale o 2 % nižší, než požadují evropská pravidla, emise CO2 jsou o 5 % vyšší.

2. Probíhal proces posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) správně?

- Proces odpovídal běžné praxi v Evropě. Bylo by však žádoucí, aby ČEZ předložil k posouzení i alternativní možnosti, jak elektrárnu modernizovat.

3. Jaký je rozdíl mezi navrhovanou a nejlepší dostupnou technologií?

- Návrh ČEZ přinese ročně zhruba o 200 tisíc tun CO2 víc než nejlepší dostupná technolo-gie. Tedy asi 5 milionů tun za celou dobu životnosti elektrárny.
Rozhodnutí o kontroverzním projektu modernizace prunéřova se opět odkládá.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů