zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krátce - různé

02.04.2010
Obecné
Krátce - různé

Praha - Celková výše státních garancí na odstranění starých ekologických škod se na konci loňského roku vyšplhala na víc než 161 miliard korun. Stát vlastníkům zamořených území slíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže. Od roku 1991 zatím ministerstvo financí uzavřelo ekologické smlouvy s garancemi za víc než 175 miliard.
Předloni na podzim vláda schválila návrh ministerstva financí na odstranění starých ekologických škod jednou velkou státní zakázkou. Jde tak o jeden z největších tendrů vůbec. Ministerstvo uvádí, že hodnota neodstraněných ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, činí přibližně 115 miliard korun. Kritici soutěže tvrdí, že tendr může připravit státní pokladnu o desítky miliard korun.

Problémy s výtržníkmi trápia azda každé mesto. Výnimkou nie je ani Prešov. Účinným sa v odhaľovaní vandalizmu ukázal byť kamerový systém. Radnica sa ale rozhodla ísť ďalej a ničeniu majetku zabrániť. Vymieňa odpadkové koše za takzvané antivandalské. Tie sú totiž najčastejším terčom atakov spomínaných živlov.

Komisař pro energetiku Günther H. Oettinger se vyjádřil k problematice dokončení výstavby plynovodu Nabucco. Oettinger zmínil možnost odložení stavby plynovodu až na rok 2018. Stavba plynovodu, který měl také pomoci Evropě při případné plynové krizi, se vyšplhá až na 7,9 miliard euro. Je ale nezbytné začít stavět co nejdříve a zajistit tak Evropě dodávky plynu z Ázerbajdžánu a Střední Asie. Jedním z důvodů výstavby je také omezení závislosti Evropy na dodávkách plynu z Ruska. Problémem je i fakt, že tento plynovod zcela nevyřeší plynovou situaci, jelikož Ázerbajdžán není zemí, jejíž zásoby zemního plynu by byly dostačující. Je proto potřeba zajistit další zdroje. Jednou ze zemí, která by se mohla stát dalším dodavatelem plynu do Evropy by mohl být Írák. Další vyjádření k této problematice bude zveřejněno v blízké době.

Evropská komise učinila během návštěvy Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách 25. března 2010 výrazný posun v otázce implementace legislativy REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek). Eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik a jeho kolega Antonio Tajani, zodpovědný za průmysl a podnikání, se shodli na společném přístupu při registraci SVHC látek (látky vzbuzující velké obavy). Komisaři se dohodli, že látky se budou posuzovat dle socioekonomického základu, což v praxi znamená, že i když se bude jednat o nebezpečnou látku, může být její užívaní povoleno, pokud neexistuje vhodná alternativní látka a pokud výhody převažují nad rizikem vzešlým z používání látky. Dohoda se také týkala toho, že firmy, které ještě nenašli vhodnou náhradu za nebezpečné látky budou muset prokázat alespoň snahu o její nalezení a také časový rámec, během něhož tak hodlají učinit.

Tak se nám u Bangladéše zase potopil ostrov - a opět to prý má na svědomí stoupání mořské hladiny v důsledku globálního oteplování. Naposledy to tvrdily zprávy agentur o ostrově South Talpatti, který prý původně vyčníval nad vodu celé dva metry. Totéž se ale o dalších ostrovech v této oblasti dozvídáme z médií dlouhou řadu let, takže hladina oceánu musela za tu dobu stoupnout snad o celé desítky metrů. Jak je tedy možné, že Holandsko ještě pořád není pod vodou a nad troskami Benátek se neprohánějí ryby? Vysvětlení je jednoduché: navzdory tvrzení takzvaných klimatologů nestoupla hladina světového oceánu ani o centimetr. Talpatti a další zmizelé kusy země prostě jen ležely před některým z ústí delty Gangy, kde mohutná řeka svými nánosy ostrovy pravidelně vytváří a zase ničí.
Dobrá, jednou se mohli vědci splést, anebo se napoprvé novináři nechali obelhat. Jenže první články o tom, jak stoupání hladiny způsobené oteplováním u Bangladéše potápí ostrovy, se objevily už před čtvrtstoletím - a média tvrdí stále totéž. Na získání správných informací bylo tedy času víc než dost. Takže ne omyl, ale úmysl. "Nejsou zločiny, za které by se mělo střílet. Pouze za lež, co se pravdě podobá...", zpíval kdysi Jaroslav Hutka.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí